Můžete se vyjádřit k tomu, zda dochází ke změně u zdaňování odměn z dohod o provedení práce? Četli jsme různé názory.
Podle ustanovení § 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů ve znění platném od 1. ledna 2009 se částka odpovídající povinnému pojistnému (zdravotní a sociální) při výpočtu základu daně připočítává k příjmu ze závislé činnosti i u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Z toho se odvozovalo, že i u dohod o provedení práce bude nutné pro účely výpočtu daně nebo zálohy na daň pojistné připočítávat. Dne 21. ledna 2009 ministerstvo financí vydalo k tomuto ustanovení sdělení, podle kterého tomu tak není. Takže ani v roce 2008, ani v roce 2009 se u dohod o provedení práce neodvádí pojistné, ani se pojistné nepřipočítává k odměně pro účely výpočtu daně nebo zálohy na daň. Obdobně se například u odměn členů statutárních a jiných orgánů právnických osob bude pro účely výpočtu zálohy na daň i nadále připočítávat jen zdravotní pojištění.
Mění se nakonec něco u tvorby rezerv na opravy hmotného majetku?
Ano, mění, a to podstatně. Zákonem č. 2/2009 Sb. byl mj. novelizován i zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Nově platí, že tvorba rezerv na opravy hmotného majetku se uznává za daňový náklad ve výši, v jaké budou složeny - do posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém je tvorba rezerv zaúčtována - peněžní prostředky na samostatném účtu v bance. Pokud odpovídající výše peněžních prostředků nebude uložena na takovémto účelovém účtu, je nutné rezervy v následujícím zdaňovacím období zrušit, a to v celé dosud vytvořené výši. Toto povinné ukládání peněžních prostředků se poprvé použije pro tvorbu rezerv započatou ve zdaňovacím období od roku 2009. Na tvorbu rezerv zahájenou dříve se tato povinnost nevztahuje.
Můžete zrekapitulovat změny u daně z nemovitostí?
Nejprve dvě starší „novinky“, které jsou poprvé použitelné na zdaňovací období roku 2009: 1. Obce mohly svojí vyhláškou vyhlásit tzv. místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5, kterým se násobí celková daňová povinnost. Tomu jsou přizpůsobeny i jednotlivé listy přiznání. Zavedení koeficientu může znamenat vyšší daň, ale nevyvolává povinnost podávat (dílčí) daňové přiznání. 2. Pokud chce poplatník uplatnit osvobození vybraných „zemědělských“ pozemků podle loňské vyhlášky obce, musí podat daňové přiznání, resp. dílčí přiznání na rok 2009. Nově se zákonem č. 1/2009 Sb. ruší dvě osvobození od daně ze staveb: Osvobození od daně ze staveb u nových staveb a u bytů v nových stavbách (§ 9 odst. 1 písm. g/ zákona) lze přiznat naposledy na rok 2009, a to v těch případech, kdy toto osvobození už bylo v minulosti přiznáno (formou přiznání). Naopak například při kolaudaci stavby v roce 2008 se osvobození už ani na rok 2009 neuplatní. Zrušuje se osvobození od daně ze staveb z důvodu snížení tepelné náročnosti stavby na základě stavebního povolení („zateplení“). Naposledy lze přiznané osvobození uplatnit na rok 2012. Dosud nepřiznané osvobození (například při kolaudaci v roce 2008) se již ani na rok 2009 neuplatní.
Jsou nějaké novinky u daně z převodu nemovitostí?
U daně z převodu nemovitostí došlo k několika změnám zákonem č. 476/2008 Sb. Například se rozšiřuje předmět daně z převodu nemovitostí o přechody nemovitostí v souvislosti s postoupením pohledávky, uplatní se cena sjednaná jako základ daně i u nabytí nemovitosti územním samosprávným celkem. Dále se nenápadně omezilo osvobození od daně u nově vzniklých bytů ve starších stavbách podle § 20 odst. 7 písm. b) zákona. Dosavadní podmínka osvobození, že byt vznikl „změnou dokončené stavby“ podle stavebního zákona, se totiž v zákoně nahrazuje podmínkou, že vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, provedenou formou vestavby. Rozdíl je například u bytů vznikajících rekonstrukcí dosavadních nebytových prostor, které nově již osvobozené při prvním převodu nebudou.
Jaká sazba DPH se uplatňuje u úklidu společných prostor bytového domu?
Odpověď lze nalézt v příloze č. 2 zákona o DPH, kde se píše, že snížené sazbě daně podléhají „Služby mytí oken prováděné v domácnostech“ a „Služby tradičního čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech“. Současně se uvádí, že za úklidové práce v domácnosti se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení.
