Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů („zákon o datových schránkách“), přinesl velké změny také na úsek umísťování a povolování staveb, včetně případného soudního řízení o nich.
Pro posouzení včasnosti jednotlivých procesních úkonů podle správního řádu nebo soudního řádu správního je relevantní právní úprava doručování obsažená v procesních předpisech. Elektronické doručování nabývá na významu a je proto vhodné jej nepodceňovat, protože může způsobit marné uplynutí lhůty s výraznými negativními dopady účastníkovi.
#####Tak praví zákon
Pro soudní řízení správní, které se týká přezkumu vydaných správních rozhodnutí (typicky územní rozhodnutí, stavební povolení) nebo opatření obecné povahy (územní plány) je právní úprava doručování obsažena v § 42 s. ř. s. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení soud doručuje písemnosti do datové schránky, a není-li možné písemnosti doručit tímto způsobem, doručuje je soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě.
V souvislosti s doručováním do datové schránky soudní řád správní v poznámce pod čarou 8a) výslovně odkazuje na zákon o datových schránkách. Podle § 17 odst. 1 zákona o datových schránkách platí, že umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňujeli to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě.
Zákon o datových schránkách tak zakotvuje pro orgány veřejné moci povinnost obligatorního doručování prostřednictvím datových schránek, je-li takový postup možný. Podle § 17 odst. 3 citovaného zákona dále platí, že dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nezáleží tedy na tom, zda si konkrétní dokument skutečně přečte či ne.
Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem uvedené lhůty. To ovšem neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.
#####Proti vadnému doručování
Vzhledem k poruchám datových schránek nebo jiným překážkám doručování existuje také možnost obrany podle ust. § 17 odst. 5 zákona o datových schránkách. Každý, kdo má zřízenu datovou schránku a má za to, že mu jejím prostřednictvím nebylo řádně doručeno, může žádat o určení neúčinnosti doručení. Pro takový postup se využije obecné ustanovení § 24 odst. 2 správního řádu, podle kterého prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění otevřít svou datovou schránku, může požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena. V úvahu připadá i institut tzv. navrácení v předešlý stav podle § 41 správního řádu, kdy může správní orgán účastníkovi nejen prominout zmeškání určitého úkonu, ale také požádání o prominutí zmeškání úkonu přiznat odkladný účinek, pokud podateli hrozí vážná újma a nevznikne-li přiznáním odkladného účinku újma způsobená dotčením práv nabytých v dobré víře nebo dotčením veřejného zájmu, která převyšuje újmu hrozící podateli.
#####Judikatura k posouzení včasnosti podání
Výkladem ustanovení zákona o datových schránkách se již podrobně zabýval také Nejvyšší správní soud, který při posuzování včasnosti podání k soudu došel k závěru, že „lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§ 40 odst. 4 s. ř. s.).“ Podle právního názoru Nejvyššího správního soudu není pro posouzení včasnosti podání účastníka řízení učiněného vůči soudu (je-li předmětná lhůta stanovena soudním řádem správním) rozhodný ani prvotní okamžik odeslání datové zprávy, ani okamžik, kdy se do datové schránky soudu přihlásí oprávněná či pověřená osoba, nýbrž okamžik jejího dodání soudu. To příliš nepřispívá právní jistotě, neboť pojem „okamžik dodání soudu“ je poněkud nejasný.
