Dceru dává na nočník od narození | E15.cz

Dceru dává na nočník od narození

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Veronika Hegerová je jednou z brněnských matek, které využívají takzvanou bezplenkovou metodu.

Hana Hegerová má rok a v puse dudlík. Když své mámě ukáže palec, kterým se dotýká ukazováčku, chce jí tímto naučeným gestem sdělit, že potřebuje na nočník.

O tom, že takzvaná bezplenková metoda funguje, se hned dvakrát během krátké návštěvy rodiny dvaatřicetileté Veroniky Hegerové z Brna přesvědčil i redaktor Sedmičky. S Brňankami si průkopnice bezplenkové metody zkušenosti vyměňuje hlavně v dětských kavárnách.

„I nejmenší děti dávají svým rodičům různá znamení, že potřebují na záchod. Většina rodičů je ale časem začne ignorovat. Když máma podle druhu breku pozná, jestli má dítě hlad nebo ho něco bolí, může podle posunků a zvuků rozeznat i to, že chce dítě nakrmit nebo na záchod,“ říká Hegerová, která je kromě Hany matkou pětileté Emy a tříleté Agáty, která „chodila“ na nočník od šesti měsíců.

Látkující i bezplenková

„Označení bezplenková metoda není úplně přesné. Plenka zůstává jako pojistka, ne vždycky to totiž na nočník stihneme. Nutná je také pro cesty mimo domov,“ vysvětluje Hegerová.

Kromě toho, že svou dceru učí na nočník, je Hegerová jednou z „látkujících“ žen, jak si přezdívají matky, které upřednostňují látkové pleny před těmi jednorázovými. Moderní kalhotkové látkové plenky dnes stojí od dvou set korun. Hegerová jich pro svou nejmladší dcerku má asi třicet. „Spolu s manželem nechceme tolik zatěžovat přírodu. Jednorázové papírové plínky se totiž nedají recyklovat,“ vysvětluje svoji motivaci Hegerová.

Matka podle ní může v mnoha případech čas dětské potřeby odhadnout. „Děti chtějí jít často na záchod i během kojení. K tomu slouží speciální miska, které se říká čínský nočník,“ vysvětluje Hegerová. Jednou z výhod bezplenkové metody je to, že dítě netrpí opruzeninami. „Dcerka je v pohodě, protože je skoro pořád v suchu,“ říká Hegerová.

Netlačit na pilu

Čůrání do nočníku se daří prý hlavně tehdy, když o něj člověk příliš neusiluje. „Pokud si řeknu, že dneska nepočůráme žádnou plenku, tak to nevyjde. Když o tom nepřemýšlím, jde nám to samo. Nedaří se ani tehdy, když je dcerka nemocná a bere léky. Obecně je kritické období kolem jednoho roku věku, kdy dítě zaměstnají nové vjemy,“ říká matka.

Když se zadaří, nemusí Hegerová plenky prát tak často. „Pokaždé, když se Hanka vyčůrá nebo vykaká do nočníku, je to pro mě velká motivace pokračovat v metodě dál,“ říká Hegerová. Zastáncem bezplenkové metody je i její manžel, starší generace naopak bezplenkové metodě zprvu nedůvěřují. „Hanina babička na mě zprvu koukala nedůvěřivě, ale když Haničku poprvé vzala na nočník a zadařilo se, byla nadšená,“ líčí Hegerová.

Hegerová je i takzvanou „šátkařkou“. „Kočárek je nepraktický, velký a neskladný. Proto jsem dcery odnosila v šátku,“ říká Hegerová. Ta navíc vyvrací obavu, že dítě mámu ušpiní. „Dítě se v šátku na těle mámy nikdy nepočůrá. Začne se vrtět, aby mi dalo vědět o své potřebě,“ říká Hegerová.
Mateřství si žena užívá. „S manželem jsme si přáli více dětí. Rozhodně nejsem z těch, které se těší, až jim mateřská dovolená skončí a vrátí se do práce,“ uzavírá Hegerová.

Zkusili byste bezplenkovou metodu u svého dítěte? Myslíte, že jsou látkové pleny lepší než papírové? Pište na redakcebrno@mf.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video