Řeč je o tchyních, které jsou snad celou věčnost démonizovány i parodovány po celém světě. Ale v Indii mají obzvlášť obávanou pověst podporovanou mnoha trpkými a drsnými střety se snachami.
Podle nové knihy vztahy mezi tchyněmi a manželkami jejich synů ještě nikdy nebyly v Indii tak dysfunkční. Příčinou je rychlá modernizace země, která se střetává se zarytými rodinnými tradicemi.
„Je to fenomén, který začal kolem roku 2000 a od té doby sílí,“ řekla Vína Venugopalová, autorka knihy Tchyně: Ta druhá žena v našem manželství. „Tohle je nejhorší generace pro konflikt mezi tchyní a snachou.“ Ženy, zvláště pak v izolovaných oblastech venkovské Indie, se tradičně vdávaly mladé a nastěhovaly se do domu manžela. Tam se ocitly na nejnižším stupni hierarchie a obvykle na ně padla odpovědnost za všechny domácí práce.
Ekonomická liberalizace Indie v 90. letech minulého století přinesla dvouciferné procento růstu ekonomiky a společenský pokrok, který umožnil vyššímu počtu žen ve městech studovat a budovat si kariéru. Stejně jako jejich kolegyně v západním světě tyto Indky z městské střední třídy začaly odkládat manželství a mít méně dětí.
Ale tyto společenské změny často nehodlají přijmout jejich tchyně, z nichž mnohé se drží jiné éry, tvrdí Venugopalová. „Snachy jsou vzdělanější a chtějí o sobě víc rozhodovat. V manželství se pak cítí jako v pasti,“ dodala Venugopalová, šéfredaktorka listu The Hindu Business Line.
Její kniha líčí 11 případů žen střední třídy z celé země a jejich vztahu s rodinou jejich manžela. Jedna nevěsta, televizní reportérka, musela každý měsíc odevzdávat výplatu tchyni, která si také vynutila, že převezme výchovu svých dvou vnoučat. Manželka se nikdy nesměla posadit na pohovku, křeslo nebo postel, jen na betonovou podlahu v domě, v němž žila s početnou manželovou rodinou. Očekávalo se od ní, že vedle svého zaměstnání bude pro všechny vařit a uklízet dům.
„Na tyto lidi narazíte při své profesní kariéře a vůbec vás nenapadne, že žijí tak traumatický život za zavřenými dveřmi domu,“ uvedla Venugopalová. Svou knihou prý chtěla odstartovat celonárodní diskusi o měnící se roli manželů, manželek a jejich rodin. „Také doufám, že se muži tímhle vším budou cítit trochu zahanbení a začnou jednat. Mnozí nedělají vůbec nic, aby tyto konflikty řešili, jejich způsob, jak se s nimi vyrovnat, je ignorovat je,“ dodala.
Po celé generace byli chlapci protěžováni na úkor dívek, u kterých bylo méně pravděpodobné, že získají slušné vzdělání, lékařskou péči a dokonce i jídlo. Muži přebírají dům, zatímco ženy se vyvdávají do nové domácnosti. „Dcera nebyla tradičně považována za součást domu, protože je něčím, co stejně odejde jinam,“ řekl indický sociolog Šiv Visvanáthan. „Indie je hluboce patriarchální společností.“
Řada indických seriálů zpodobňuje dominantní tchyně bojující proti mladší a pohlednější snaše, která vždycky prohraje hádky o peníze, manžela, jídlo i prostor v domě. Tyto pořady jsou dlouhodobě nesmírně populární - především mezi ženami, které zhusta soucítí s tím, co snacha na obrazovce musí vytrpět.
Podobně nefunkční vztahy se přitom dědí z generace na generaci, uvedla Venugopalová. Místo aby matka navázala vztah s manželkou svého syna, využívá této příležitosti, aby rozpoutala vlastní vlnu represí a hněvu. „Tchyně to sama musela vytrpět, když byla snachou. A čekala 20 let, až se ona dostane do pozice té silnější v tomto vztahu,“ dodala.
Nijak nepřekvapí, že samotné tchyně negativní názory popírají a brání se proti zažitým stereotypům. „Strávily jsme 30 nebo 35 let péčí o své děti. Opravdu jsme démoni nebo stvůry?“ ptají se.
