Kdo zažil oslavy Mezinárodního dne žen v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, pamatuje si to samé. Rudé karafiáty, doma připravované chlebíčky a nekonečné proslovy. Slavilo se tak ve všech velkých podnicích na Břeclavsku a Hodonínsku.
Břeclavští komunisté se tohoto svátku nechtějí vzdát ani dvacet let po revoluci. „Je to mezinárodně uznávaný svátek. Komunisté ho budou slavit pořád, protože si žen váží,“ prohlásil předseda okresního výboru Komunistické strany Čech a Moravy Josef Jančara. Straníci chystají na pátek 12. března oslavy v Domě školství.
Mezinárodní den žen dnes většina lidí vnímá především jako symbol komunistické éry v Československu. Jeho původ je přitom starší. „Vznikl jako oslava boje žen za jejich rovnoprávnost z počátku dvacátého století. Svátek připomíná datum 8. března 1908, kdy vyšly do ulic New Yorku protestovat švadleny,“ přiblížila historička městského muzea v Břeclavi Alena Káňová.
Ženy tehdy požadovaly lepší pracovní podmínky a volební právo. „Velké protesty byly také v roce 1917 v Petrohradě. Tehdy se vzbouřily ženy, kterým umírali muži za první světové války na frontě, a ony doma zůstaly s dětmi naprosto bez peněz,“ dodala.
V sedmdesátých letech podle ní svátek ztratil svůj původní význam. „Stala se z něj parodie. Často to vypadalo tak, že ženy uklidily a napekly a muži v podnicích tvrdě popíjeli,“ doplnila Káňová.
Na populistický nádech oslav naráží i vedoucí městského muzea ve Veselí nad Moravou Peter Futák. „Dneska je velice těžké sehnat z těchto oslav fotografie. Večírky byly totiž velmi divoké. Někteří straničtí představitelé se při nich opili natolik, že se potom jejich usvědčující fotografie raději někam ztratily,“ vypráví s úsměvem Foták.
