S nástupem digitální revoluce posledních let je stále více zřejmé, že k získání dobrého pracovního místa nebude stačit umět jazyky nebo mít vyšší vzdělání. Již dnes se ukazuje, že je zapotřebí odpovídající úroveň digitální gramotnosti.
Neznamená to jen napsat na počítači dokument, vytvořit tabulku nebo pracovat s internetem. K práci s informačními a telekomunikačními technologiemi totiž patří i základní dovednosti v oblasti programování. Aby se lidé na pracovním trhu uplatnili, musí vědět, jak programy a aplikace vznikají a jak počítače vůbec fungují.
„V budoucím zaměstnání nás budou provázet digitální technologie, a není to jen případ elektrotechnického vzdělávání, kam je programování často zařazováno. Základy programování skutečně představují nutnou součást obecného povědomí o tom, co mohou technologie pro budoucí uplatnění na pracovním trhu znamenat,“ řekla tento týden během debaty věnované programování jako novému jazyku digitálního trhu manažerka pro oblast školství společnosti Microsoft Irena Brifordová.
S programováním se nepočítá
EU se na nedávný vývoj digitálních technologií snaží reagovat a začala členské státy motivovat k tomu, aby se programování začaly děti věnovat již s příchodem na první stupeň základních škol. Státy jako Velká Británie, Estonsko nebo Finsko se změnám přizpůsobily velmi rychle a s rozvojem výuky programování a informatického myšlení u prvňáčků již začaly.
V České republice je situace opačná. Rámcové vzdělávací programy (RVP) českých základních škol s výukou programování vůbec nepočítají a cvičení informatického myšlení nebo algoritmizace jsou pro základní školy pouze dobrovolné.
Měli bychom maximální množství dětí vychovávat k tvořivosti, je to důležité pro jejich budoucnost. Pokud je budeme vést k tomu, že budou IT technologie pouze konzumovat, v ničem jim nepomůžeme
Podle odborníků je to ale chyba. Čím dříve totiž děti takové dovednosti začnou ovládat, tím větší je pravděpodobnost, že se v budoucnu rozhodnou pro studium IT oborů. Programování je navíc vede k tvůrčímu, logickému a kritickému myšlení.
„Měli bychom maximální množství dětí vychovávat k tvořivosti, je to důležité pro jejich budoucnost. Pokud je budeme vést k tomu, že budou IT technologie pouze konzumovat, v ničem jim nepomůžeme,“ myslí si generální ředitel Skype ČR Tomáš Vocetka.
Odborníci ovšem upozorňují, že cílem není udělat z každého dítěte programátora. „Děti se díky programování pouze učí chápat, jak problémy řeší počítače,“ uvedl předseda Jednoty školských informatiků Petr Naske.
Děti se učí jen to, co zná učitel
Problém s digitální gramotností v Česku začíná již na základních školách, potvrzuje konzultant vzdělávání a didaktik Katedry informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK Ondřej Neumajer. V rámci RVP je totiž pro rozvoj ICT dovedností vyčleněna na celém druhém stupni základní školy pouze jedna vyučovací hodina týdně. Oproti matematice nebo dějepisu a občanské nauce, které mají takzvanou hodinovou dotaci patnáctkrát, resp. jedenáctkrát vyšší, je to podle něj skutečně málo.
Odborníci se v rámci debaty shodli, že by problém vyřešilo, pokud by se programování zařadilo jako průřezové téma do široké škály předmětů. Bylo by například součástí výuky matematiky, fyziky nebo dalších přírodovědných oborů.
Podle vedoucího komunikace společnosti EDUin Boba Kartouse se může s programováním skloubit řada dalších předmětů tak, aby to děti zaujalo a jeho výuka byla účinnější. „Myslím si, že by programování nemuselo být součástí jen matematiky nebo fyziky, ale například i základů společenských věd. Děti mohou například vytvořit stránku, kde budou volit do školního parlamentu.“
Další problém je podle Neumajera i to, že RVP pro základní vzdělávání pochází z roku 2005 a od té doby zůstává stejný. Za posledních jedenáct let přitom proběhla řada změn a učitelé nejsou pro oblast IT dostatečně kvalifikovaní. „Aprobaci na informatiku má pouze 31 % učitelů, takže dvě třetiny kantorů, kteří tento předmět učí, na to dostatečnou kvalifikaci nemají,“ uvádí Neumajer. Většinou se tak žáci učí pouze to, co umí samotní učitelé.
Bez strategií se to neobejde
Na klíčové problémy se zaměřuje Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 z dílny ministerstva školství (MŠMT), která byla vydána v minulém roce. „Informatika by se v RVP měla objevit, a to už od první třídy. Je otázkou, jak se vzdělávací program postaví,“ řekla ke strategii její koordinátorka Daniela Růžičková.
Strategie se zaměřuje na tři hlavní oblasti. Míří například na zlepšování dovedností žáků v oblasti práce s digitálními technologiemi tak, aby uměli používat mobilní technologie, internet a měli lepší výsledky při práci s počítačem. Zároveň chce otevřít vzdělávání novým metodám učení, které žáci mohou využívat díky nástupu digitálních technologií. Jedná se například o otevřené online kurzy, nebo webové konference, které může sledovat každý zdarma. Třetí oblastí je rozvoj informatického myšlení, kam spadá i programování.
