Chomutov / Lenka Kudrnová z Chomutova si začala uvědomovat, že její syn má nadváhu, až když ji na to upozornili ostatní. „S jeho obezitou bojujeme už deset let. Nemám to srdce ho nutit do jídel, která mu nechutnají. Snažím se, aby chodil alespoň plavat a běhat. Doufám, že z toho vyroste,“ povzdechla si matka dvanáctiletého Karla.
Podle lékařů obézních dětí na Chomutovsku přibývá. „Takových je skoro třicet procent, které přijdou do ordinace. Je to alarmující. Dříve tomu tak nebylo,“ upozorňuje dětská doktorka z Chomutova Hana Háková. Lékař Martin Řáha dodává, že tloušťkou trpí čím dál mladší děti.
Dřív byly děti hubenější
Předchozí generace neznala počítačové hry a chodila víc ven. „Proto byly děti hubenější,“ je přesvědčený Josef Griml, organizátor sportovního klubu na Základní škole Akademika Heyrovského. Jednou z příčin, proč školáci přibírají, je podle něj i to že se jim nechce cvičit. „Málo se hýbají. Téměř osmdesát procent jich do toho musíme nutit. To jsme dřív nemuseli. Tam, kde sportuje celá rodina, je aktivní i potomek. Protože má doma vzor,“ popisuje situaci Griml.
Příkladem je Zdenka Märcová. „Hodně jsem sportovala a jen málokdy seděla doma. Možná proto jsem byla hubená. Rodiče mě do jídla museli spíš nutit, než aby mi ho zakazovali. Pamatuji si, jak bylo kruté, když mě učitelka ve školní jídelně vracela zpátky s obědem na podnose a nutila mě všechno dojíst. Proto dodnes nemám ráda rajskou polévku,” vzpomíná čtyřiačtyřicetiletá Märcová.
Stojí za to bojovat
Když se rodiče rozhodnou s nevzhlednými špeky svých dětí skoncovat, šance na zhubnutí je veliká. To potvrzuje dietoložka Kamila Poslušná. ,,Jedním z mých pacientů byl patnáctiletý chlapec, který měřil 167 cm a vážil devadesát kilo. Začal nejdříve víc chodit, pak jezdil na kole a plaval. Musel se naučit pravidelně jíst a omezit sladkosti. Místo nich dostával zeleninu a ovoce. Po roce to na něm bylo znát,“ vypráví o úspěchu Poslušná.
Místo čočky řízek
Zdravá jídla nemají v oblibě už ti nejmenší. „Nechutná mi čočka. Mám ráda řízek s kaší a také cucám bonbony,“ přiznává tříletá Michaela Mainlová. „Naši žáci nemají rádi luštěniny a zeleninu. Dokonce ani nudle s mákem. Zato omáčky s knedlíkem nebo těstovinami zbožňují. Když jim něco chutná, hned to na nich poznám, protože jsou veselí,“ sděluje své zkušenosti učitelka Mateřské školy Abeceda Lea Hamatová.
Jídelníček ve školách sestavují kuchařky podle spotřebního koše. Ten se zaměřuje na vyváženou stravu, aby děti měly od každého něco. „Vaříme často luštěniny a ryby, ale žáci mají nejraději americké brambory s nivou a se smetanou,“ připouští vedoucí kuchařka školní jídelny Na Průhoně Vladimíra Veselá.
Čistá voda
Prvními, kteří mohou váhu dětí ovlivnit, jsou rodiče. „Je dobré se správným stravováním začít už v kojeneckém věku, aby děti získaly základní návyky jako pravidelné krmení a vyváženou stravu,“ radí Háková.
Lékaři vidí problém také v tom, že rodiče potomkům tvrdí, že z toho vyrostou. „Děti na prohlídkách pravidelně vážíme. Graf na počítači nám hned ukáže, jak na tom kdo je. Rodiče moc nechtějí slyšet, že je jejich potomek obézní a obhajují ho. Další potíž je v tom, že rodiče často ani netuší, jaký pitný režim mají jejich děti dodržovat. Že polovina z tekutin, které každodenně vypijí, má být jenom čistá voda,“ vysvětluje chomutovská lékařka.
