Developeři reagují na úsporné trendy v bydlení

Nízkoenergetické bydlení se po letech, kdy bylo považováno za okrajovou kuriozitu, stává stále běžnějším trendem. Není se příliš čemu divit – vzhledem k růstu cen energií, kvůli důrazu na environmentální cítění, ale také třeba díky příkladu sousedních zemí se z šetrného bydlení stalo téma, které oslovuje nejen zájemce o úspory a ekologii, ale i developery.

Základním znakem nízkoenergetické stavby je snaha minimalizovat spotřebu energie. Hlavním kritériem přitom je měrná roční spotřeba energie na metr čtvereční (měřená v kWh/m2 obytné plochy). K lepší orientaci může sloužit průkaz energetické náročnosti budovy (ENB), který je od letošního roku povinnou součástí dokumentace novostaveb. ENB lze přirovnat k energetické třídě u elektrospotřebičů – má rovněž sedm tříd (A až G), které vyjadřují energetickou „spotřebu“ domu. Zatímco představitelem třídy G – energeticky nehospodárného nevyhovujícího domu se spotřebou přes 286 kWh/m2 – může být stará venkovská chalupa bez izolací a s netěsným pláštěm, běžná novostavba s použitím moderních materiálů a technologií „se vejde“ do třídy C. V opravdu šetrném stavitelství jde ale o víc.

Za nízkoenergetický lze považovat rodinný dům, u nějž měrná spotřeba tepla nepřekračuje hodnotu 50 kWh/m2 za rok, tak je definována i třída A v energetickém průkazu. V těchto domech se náklady na vytápění pohybují v jednotkách tisíc korun za rok a takových výsledků dosahují především dokonalou izolací vnějšího pláště, šetrným zacházením s teplem uvnitř stavby (větrání s rekuperací tepla) a zapojením alternativních zdrojů energie (tepelná čerpadla, solárně termické panely…). Maximalizací těchto postupů lze dosáhnout i podstatně lepších parametrů, než je uvedená roční spotřeba 50 kWh/m2. Pasivní dům je definován hodnotou 15 kWh/m2, ale staví se i „nulové“ domy, kde je energetická bilance vyrovnaná a dokonce existují ukázkové realizace plusových domů s pozitivní bilancí.

V sousedním Rakousku není nízkoenergetická výstavba ničím mimořádným, pasivních staveb tam stojí několik tisíc. V našich podmínkách byly průkopníky nízkoenergetického stavitelství nejprve nadšenci, které šetrný koncept zaujal. Zdaleka ale nezůstalo u těchto ojedinělých pokusů a nízkoenergetický koncept se již nějaký čas snaží uchopit i řada developerů.

#####Úspory v době krize

Jako výzvu přijala nedostatek nízkoenergetických bytů na českém trhu společnost JRD, která jako první začala stavět nízkoenergetické bytové domy komerčně a bez dotací. „Prvotním impulzem byl fakt, že nebylo možné najít pro sebe ke koupi byt ani s tím nejmenším ekologickým aspektem. Šlo vlastně o vytvoření si vlastního trhu, kdy nás ostatní developeři dlouho vnímali jako exoty a nepodstatnou minoritu,“ říká o začátcích firmy JRD její ředitel Jan Řežáb. V poslední době se situace mění a s tím, jak se úspory při provozování bydlení stávají nejen frekventovaným tématem, ale i požadavkem trhu, se řada dalších developerů začíná o tento koncept zajímat a hledá inspiraci u realizovaných projektů společnosti JRD.

Klienti, kteří se o nízkoenergetické bydlení zajímají, podle Jana Řežába již dobře chápou většinu technických řešení a jsou s problematikou šetrného bydlení obeznámeni. Současný všeobecný pokles poptávky po nových bytech paradoxně pomáhá ke zviditelnění kvalitnějších projektů a také těch, které jsou navrženy energeticky úsporně. Potvrzuje to i zkušenost z JRD. „Dokladem toho je například vývoj prodeje jednoho z našich projektů Viladomy u Obory v Praze-Uhříněvsi, který vykazuje v prvním měsíci stavby prodanost přes 70 procent. To je číslo, které je v současné době velmi neobvyklé a dokládá zvýšený zájem klientů o kvalitu, ekologii a ekonomiku provozu kupovaných bytů. Dodnes jsme všechny projekty vyprodali do stadia hrubé stavby,“ uvedl k současné situaci Jan Řežáb.

#####Rozvoj výstavby si vynutí poptávka

Nízkoenergetický standard si společnost JRD od počátku stanovila jako minimum s přesvědčením, že se stavebnictví touto cestou bude v blízké budoucnosti vyvíjet. Vycházeli přitom jak ze zahraničních zkušeností, tak z vlastních poznatků, které postupně získávali zvyšováním nízkoenergetického a kvalitativního standardu ve vlastních projektech. K realizacím patří mimo jiné největší nízkoenergetický bytový areál v ČR – Rezidence Dolní Měcholupy IV, která zahrnuje 43 bytových jednotek a splňuje zařazení do energetické třídy A. Nízkoenergetické stavby začíná podporovat i stát, nejmasivnějším dotačním programem je v současnosti Zelená úsporám. JRD zatím při žádném ze svých projektů dotace nečerpala ani o ně nežádala. Podle Jana Řežába to dokazuje realizovatelnost energeticky úsporných bytových domů za standardních komerčních podmínek, zvýhodnění díky dotaci se ale do budoucna nebrání.

„Například projekt energeticky pasivního domu v Praze 4 jsme začali připravovat již půl roku před současným dotačním programem Zelená úsporám. Jsme ale rádi, že taková podpora vyvolává širokou diskusi a doufám, že uspíší rozvoj celého oboru,“ říká Jan Řežáb. Základním hybatelem trhu podle něj stále zůstane ekonomický zisk, který je trochu v rozporu s tím, aby se zvyšovala kvalita a energetický standard. Bude tedy na klientech, aby tlakem poptávky energetická řešení vynutili. „Jsme velmi rádi, že začínají kromě nás první vlaštovky s realizací energeticky úsporných bytů, ale ještě si minimálně několik let počkáme, než se alespoň nízkoenergetický standard stane základem na trhu požadovaným,“ uvedl k výhledu do budoucna Jan Řežáb.

#####Postupně se přidaly další firmy

O tom, že snaha stavět v rámci developerských aktivit šetrné budovy nezůstává věcí jedné firmy, svědčí projekt společnosti Starex v Syrovicích u Brna. Firma zatím postavila dvanáct úsporných domků, v celkovém výhledu by mělo v lokalitě stát dalších šedesát sedm domů. Podle ředitele firmy Zdeňka Krále nejde v první fázi, která je v provozu již dva roky, o čistě nízkoenergetickou výstavbu. „Nešli jsme cestou klasických nízkoenergetických nebo pasivních domů, máme totiž pocit, že poměr nákladů a výhod pro majitele domu není v takovém případě výhodný. Spíše se zaměřujeme na kvalitu provedení,“ vysvětluje Zdeněk Král. Domy v Syrovicích patří podle klasifikace energetického průkazu do kategorie B – tedy nespadají do standardu nízkoenergetické stavby, přesto nabízejí velmi šetrný provoz. Domky mají kompaktní tvar, jak vyžaduje jedno z pravidel nízkoenergetické výstavby, střechy domků v již dokončené ulici nejsou sedlové, ale mají tvar čtyřbokého jehlanu. V domku se čtvercovým půdorysem také nejsou žádná rohová okna, která by znamenala zbytečnou ztrátu tepla. Zděná konstrukce z kerathermu je zateplena polystyrenem. Veškeré potřeby energie domu zajišťuje elektřina a zkušenosti z již obývaných domů ukazují, že se její roční spotřeba pohybuje v ceně kolem třiceti tisíc korun.

#####Krize projekt brzdí

Současné stavby v Syrovicích představují jakýsi „základní model“ výstavby, energetické parametry dalších plánovaných staveb mohou být vylepšeny díky instalaci tepelného čerpadla a fotovoltaických panelů, topný systém ušetří také díky doplňkovému teplovzdušnému topení krbem. Ve výsledném efektu bude ekonomická bilance domu blízká pasivní stavbě – Zdeněk Král tuto verzi označuje za kvazi nulový dům. I na projektu v Syrovicích se podepisuje současná krize, dalších několik domů je již nicméně prodáno zájemcům. Většímu prodeji brání nejen krize, ale i přístup bank, které jsou prý oproti předchozímu období s úvěry mnohem opatrnější. „Nezávazný zájem o naše stavby je stále velký, nyní ale končí většinou na vyřizování hypoték, banky nechtějí běžným žadatelům půjčit. Dalším problémem je pokles ceny nemovitostí. Vlastníci bytů, kteří by měli zájem o koupi domu, je nemohou prodat, a tak nemohou investovat,“ říká Zdeněk Král, který ale očekává, že v momentě, kdy krize začne odeznívat, zájem a prodeje se výrazně oživí.

#####Alternativa z hlíny a slámy

Na první pohled alternativní developerský přístup k nízkoenergetické výstavbě představuje pět let starý projekt Sluneční ulice, který vzniká v Hradčanech u Tišnova. Firma Rigi zde staví soubor devíti rodinných domků a celý záměr je kombinací ekologického a úsporného aspektu. Jde o atypický projekt, v jehož rámci vzniká např. slaměný dům, pasivní dřevostavba, kombinovaný pasivní dům apod. Stavby jsou „rozesety“ po areálu a mezi nimi jsou průsaková jezírka. Původně developer plánoval v lokalitě stavbu devatenácti standardních domů a před pěti lety začal nabízet ke koupi jednotlivé projekty. Cena tehdy vycházela kolem 1400 korun za metr čtvereční pozemku, ale v první fázi nebylo dost zájemců. „V té chvíli jsme začali tušit, že je někde chyba. Projekt jsme tedy zastavili a zjišťoval jsem od potenciálních klientů, jaké mají požadavky a co jim vadí. Rok a půl během příprav jsem byl denně v lokalitě, takže jsem poznal všechna její negativa i pozitiva,“ popisuje první fázi projektu Michal Navrátil z firmy Rigi. Nakonec začal řešit studii sám, výsledkem byla redukce počtu projektů na devět a zvětšení jednotlivých pozemků. Cena za metr pak mohla být nižší.

„Investor sice zaplatil za pozemek nakonec větší částku – milion až milion a půl – ale měl podstatně větší pozemek. Lokalita tak dostala větší volnost,“ říká stavitel. Jednotlivé projekty se pak prodávaly přes realitní kancelář. To se podle Michala Navrátila osvědčilo, během několika týdnů byla celá lokalita prodána. Dokladem, že Navrátil umí udělat z negativa klad, je i to, jak reagoval na skutečnost, že se zjistila vysoká hladina spodní vody v dolní části pozemků. Řešením jsou dnes průsaková jezírka, která dávají lokalitě ještě přirozenější charakter. V současnosti již stojí pasivní dřevostavba a slaměný dům, příští rok budou postaveny další tři domy, ve všech případech půjde o dřevostavby a jako stavební materiál bude opět využita i sláma.

#####Kvalita a „kvalita“

Rostoucí povědomí o možnostech šetrného stavitelství vyvolává sice reakci developerů a nízkoenergetických staveb přibývá, doprovodným efektem ale přitom je i to, že dnes jako „nízkoenergetické“ inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace, ale se skutečnými nízkoenergetickými parametry takové bydlení přitom nemá nic společného. Ke zlepšení situace by měly přispět jak oficiálně kladené nároky na stavbu – povinnost vyhotovení průkazu energetické náročnosti, u dotačních programů nutná účast autorizovaných odborníků – tak i tlak poučených zájemců o koupi takového bydlení. K dispozici je u nás také dostupné poradenství – poskytují je kvalitní webové portály (např. EkoWATT.cz) nebo přímo na problematiku zaměřené instituce (Centrum pasivního domu, Energy Centre České Budějovice…).

Největším problémem nízkoenergetické výstavby je podle energetického poradce Lubomíra Klobušníka z Energy Centre České Budějovice v současnosti nedostatečně kvalitně a detailně provedený projekt. Chybí zejména navržení tepelných izolací základů domu, i když toto již řadu let předepisuje závazná norma. Dále je nutné dodržovat v projektu předepsané technologické postupy výstavby a věnovat zvýšenou péči stavebním detailům. „Jedná se zejména o správné navazování jednotlivých stavebních konstrukcí a eliminaci tepelných mostů (osazení oken, navázání svislých a vodorovných stavebních konstrukcí, prostupy zdmi apod.). Bohužel informovanost stavebních firem a jejich zaměstnanců je nedostatečná,“ konstatuje Lubomír Klobušník. Ke zkvalitnění výstavby by měla podle něj také vést větší informovanost veřejnosti a zejména vyšší vzdělanost pracovníků stavebních firem.