Letná versus Vršovice. Praha versus Praha, Česko versus Česko. Odvěká rivalita Sparty a Slavie už dávno nerozděluje jen dvě pražské čtvrti. Oba nejslavnější české týmy mají fanoušky po celé zemi. Od Aše po Frýdek-Místek. A ti neradi odpouštějí zradu.
Naposledy rozdmýchalo pořádné emoce angažmá trenéra Františka Straky ve Slavii. Toho Straky, který o sobě při každé příležitosti prohlašoval, že je kovaný sparťan, a před derby se Slavií dával svým rudým ovečkám tatarák ve tvaru slávistické hvězdy.
Není ovšem zdaleka prvním, kdo vyměnil rudý dres za sešívaný nebo sešívaný za rudý. Sedmička se poohlédla po dalších „dezertérech“.
Patrik Berger, Slavia: 1991-1995, Sparta: 2008-2009
Vicemistr Evropy z roku 1996 začínal ve Spartě. Ale už v dorosteneckém věku odešel k rivalovi z Edenu. V osmnácti si za Slavii poprvé zahrál ligu a v jejím dresu vyrostl v reprezentanta. Pak odešel do Dortmundu, a nastartoval tak skvělou kariéru. „Do Slavie jsem tehdy šel, abych mohl hrát vrcholový fotbal. Udělal bych to znovu,“ pronesl před časem Berger.
Když se po štacích cích v Dortmundu, Liverpoolu, Aston Ville a Portsmouthu vracel do Česka, nechal fanoušky pořádně napjaté. Slavia, nebo Sparta? Většina lidí čekala, že zamíří do Edenu. I kvůli svému dlouholetému parťákovi z Liverpoolu a reprezentace Vladimíru Šmicrovi. Jenže všechno bylo jinak. Berger na sklonku kariéry navlékl rudý dres. „Od Slavie jsem nedostal žádnou nabídku, zato Sparta se mnou jednala už delší dobu. A Šmíca byl trochu překvapený, ale říkal, že už se těší na naše souboje,“ uvedl Berger po podpisu smlouvy se Spartou. Za ni nakonec hrál jen rok a půl, poté ukončil kariéru.
Karel Poborský, Slavia: 1995-1996, Sparta: 2002-2005
Ve Slavii odehrál jen jednu sezonu. Ale i to by stačilo k tomu, aby se stal klubovou legendou - pokud by později nehrál za Spartu. Dovedl sešívané k mistrovskému titulu, v Poháru UEFA dokráčela Slavia především díky němu až do semifinále. Pak přišlo Euro 96 a legendární dloubák do sítě Portugalska. Kolem Poborského ho začaly kroužit nejlepší světové kluby a nakonec zakotvil v Manchesteru United. I když se tam v konkurenci Davida Beckhama příliš neprosadil, v Benfice Lisabon a Laziu Řím později patřil k největším hvězdám. Rekordman v počtu reprezentačních zápasů se v roce 2002 rozhodl k návratu do Česka. Kam? Do Sparty. Fanoušci Slavie mu to při vzájemných zápasech dávali náležitě „sežrat“. Nakonec ale Poborský ze Sparty ty za dramatických okolností odešel do druholigových Českých Budějovic.
Pavel Horváth, Slavia: 1996-2000, Sparta: 2006-2008
Stejně jako Berger začínal ve Spartě a v roce 1994 si za ni zahrál i jeden ligový zápas. Ale aby se prosadil, odešel do Jablonce a poté do Slavie. Tam ve více než stovce zápasů nasázel devětadvacet gólů a byl největším tahounem nejen v lize, ale i v evropských pohárech. Pak se přes Sporting Lisabon, Galatasaray Istanbul, Teplice a japonské Kóbe dostal do Sparty. Tam odehrál dvě sezony a zažil hořký konec. Při posledním zápase jej fanoušci vypískali- Aby se nakonec dočkal toho nejlepšího. Jako neperspektivní hráč odešel do Plzně, se kterou letos postoupil do Ligy mistrů. A zahrál si s Barcelonou.
Josef Pešice, Sparta: 1971-1975, 2002, Slavia: 1979-1984, 1995-1997, 2001
Jako hráč navlékal oba dresy. Čtyři roky rudý, pět let sešívaný. A v obou pražských velkoklubech působil i jako trenér. Ve Slavii jako hlavní i jako asistent. Spolu s Františkem Ciprem se podepsal pod největší úspěch v pohárové poháru historii Slavie, v roce 1996 přivedli přimír tým do semifinále Poháru UEFA. Ve Spartě působil jako asistent.
Největšího hráčského úspěchu se paradoxně nedočkal ani v jednom z pražských „S“. Jediný mistrovský titul získal po boku Kroupy, Jarůška a dalších s brněnskou Zbrojovkou. „Často se mě ptají, jestli jsem sparťan, nebo slávista. Odpovídám že ani jedno, že su Brňák,“ říká Pešice.
Vladimír Labant, Slavia: 1997-1999, Sparta: 1999-2004
Rivalitu obou pražských klubů znají i cizinci. Slovenský obránce Vladimír Labant byl výraznou postavou ve Slavii i ve Spartě. Přestup do konkurenčního týmu ho renčního ale pořádně bolel OE po srážce se spoluhráčem Petrem Gabrielem opustil hřiště na nosítkách se zlomenou lýtkovou i holenní kostí. Jak jinak než v derby se Slavií.
Když se vrátil na trávník v dresu letenského týmu, zahrál si za něj jako první Slovák v historii Ligu mistrů mia stal se důležitým článkem úspěšného celku pod koučem Hřebíkem. Odešel do West Hamu, ale zanedlouho se do Sparty vrátil. Na sklonku kariéry si ještě zahrál v Rakousku a na Slovensku.
