Diamant podle něj znamená pro každého něco jiného. Mineralog v něm vidí přes tři miliardy starý výtvor přírody, chemik v něm vidí čistý uhlík, žena symbol výjimečného životního okamžiku. Čím je diamant pro Přemysla Synka? „Všechno dohromady a v neposlední řadě ještě obživa a jedna z životních vášní,“ usmívá se generální ředitel D.I.C., mezinárodní společnosti obchodující s diamanty, která před několika týdny otevřela svůj klub s výstavním a prodejním centrem také v Karlových Varech. Diamantová cesta jejího generálního ředitele začala před lety v Africe.
Místo zlata diamanty
„S diamanty jsem se poprvé setkal až po škole, kdy jsem začal jezdit do Afriky, tehdy ještě kvůli zlatu. Tam jsem poprvé viděl kameny in natura a od té doby jsem se o ně začal zajímat, protože jsem věděl od svých obchodních partnerů, že jsou nerostem, kolem kterého se ve světě točí obrovské finance,“ popisuje první setkání Synek, muž, kterého obdiv k diamantům přivedl až na antverpskou burzu.
Slavné místo, kde obchod s nejtvrdším nerostem kvete od začátku šestnáctého století. „V Čechách bylo málo informací, tak jsem si střípky znalostí, proč je diamant tak ceněný a jak se opracovává, poskládal od starožitníků, mineralogů a zlatníků. Můj zájem vyústil až v to, že jsem začal jezdit do Antverp. Tam jsem se dostal mezi skupiny židovských a indických obchodníků, které s touto surovinou dodnes obchodují,“ říká Synek.
Přes obchodníky se propracoval až ke garantům, kteří pomohli společnosti na antverpskou burzu. Nejen na ni se ale soustředily jeho obchodní zájmy. Diamantový byznys zkoušel rozjet v Čechách už před třinácti lety. Ten správný čas na to však ještě nebyl. „Lidé tenkrát budovali svůj primární příjem, investovali, aby vůbec rozjeli své podnikání, a diamant slouží spíš k tomu, že do něj finance, které chcete předat budoucím generacím, ukládáte,“ říká generální ředitel.
Tehdy s dalšími lidmi vybudoval prostory k obchodování a čekal, že se k němu zákazníci sami pohrnou. Jenže se nehrnuli. Na řadu tak přišel úplně jiný marketing. Místo aby lidé chodili za ním, Synek a jeho tým chodí za zákazníky. Vysvětlují jim, co je to diamant a k čemu slouží.
„První část mého podnikání spočívala v tom byznys vymyslet, spočítat a udělat jej přijatelným pro české investory. Pak vybudovat jméno firmy a dostat diamant do povědomí lidí, což je nyní starostí mé manželky, výkonné ředitelky společnosti,“ popisuje Synek.
V současné době se stará hlavně o to, aby společnost rozvíjel, a to i v zahraničí. „Samozřejmě dál jezdím do Antverp a našich antverpských brusíren, kde nakupuji surové diamanty. Pak už záleží na nás, jak je zpracujeme a vybrousíme,“ říká český diamantový král, podle nějž kameny sice nepodléhají módním trendům, zásadní vliv má ovšem finanční situace ve světě. Pokud je krize, lidé se vzdají nakupování šperků, zabývají se však uvážlivými investicemi do diamantů. Princip je stejný jako investice do zlata. Vklad do něčeho, co bude mít vždy hodnotu a co lze odkázat dalším generacím.
„Oproti zlatu je ovšem dia- mant mnohem koncentrovanější bohatství. Jestliže má dnes zlato cenu řádově osm set korun za kilogram, hodnota diamantů je mnohem vyšší. Zatím jsme prodali nejdražší kámen, který měl hodnotu asi 1,3 milionu euro. Byl to kámen o váze necelých dvanáct karátů, tedy nějakých 2,4 gramu,“ prozrazuje Synek.
Podle něj je investice do diamantů vhodná pro každého. Pokud má člověk několik desítek tisíc, vyplatí se mu koupit šperk, čímž investuje současně s kamenem také do zlata a uměleckého zpracování. Ti, kteří koupí kámen i za desítky milionů, mohou čekat výnos vyšší, než jim nabízejí banky.
„Investiční diamant začíná od čtvrt milionu korun výš. Nejlepší investiční kameny jsou otázkou sto tisíc euro a jsou schopné generovat až osmnáct procent zisku ročně. Vždy je to ale dlouhodobá investice,“ upozorňuje generální ředitel, který se otevření showroomu v Karlových Varech nebránil zejména kvůli finančnímu potenciálu lázeňských hostů.
Kámen nese zisk
Podle něj mají čeští diamantoví investoři ve srovnání se světem hodně co dohánět. Za tuto situaci nemůže ani tak český člověk, jako spíš nepříznivá politická situace v historii. „Během druhé světové války zachraňoval diamant životy. Lidé se jím mohli vykoupit před nepřízní osudu. Po válce přišel komunismus, v němž měl diamant své neotřesitelné místo. Ovšem jako materiál, kterým řežete a obrábíte. Nikdo jej ale neznal jako investiční nástroj,“ říká Synek. Ten věří, že obchod s diamanty bude fungovat i v Čechách. „Věříme, že Češi rychle dosáhnou stejné úrovně, jen musí mít dostatek informací,“ usmívá se muž, který nosí diamanty stále u sebe.
