Dlouhodobý pobyt ve vesmíru má nečekané účinky

Marek Schwarzmann

Výzkumníci z kosmické agentury NASA dostali do rukou první výsledky srovnání genetických testů astronautů-dvojčat Marka a Scotta Kellyových. Vyvedly je z míry.

 

Pokud se má lidstvo vydat do hlubokého vesmíru, musí přesně znát účinky dlouhodobého působení mikrogravitace. První výsledky výzkumu Twin Study, jehož se zúčastnili astronauti a geneticky identická dvojčata Scott Kelly a Mark Kelly, však odhalily, že navzdory půl století shromažďování zkušeností s lety do vesmíru, toho zůstává ještě hodně k objevení.

„Naše data jsou tak čerstvá, že nám některé informace stále ještě vyjíždějí ze sekvenčních přístrojů,“ prohlásil v časopisu Nature genetik Christopher Mason. Spolu s kolegy z dvanácti univerzit je spoluautorem zmíněné studie.

Scott Kelly pobýval v letech 2015 až 2016 celých 340 dnů na mezinárodní kosmické stanici ISS a v součtu ve vesmíru strávil 520 dnů. Jeho bratr Mark má na svém kontě 54denní pobyt ve vesmíru. Pro srovnávací studii je podstatné, že v posledních šesti letech nikam neletěl. Vědci předpokládali, že se u dvojčat objeví odlišné genové exprese a že se na Scottovi dlouhý pobyt na oběžné dráze výrazněji zdravotně podepíše.

„Registrujeme zjevné rozdíly v biologických datech, ale ne všechny jsme očekávali,“ vysvětlil Mason s odkazem na skutečnost, že Scott se z kosmu vrátil překvapivě mnohem zdravější, než se předpokládalo.

Patrně proto, že musel pravidelně cvičit a jeho strava byla mnohem vyváženější než bratrova, který si na Zemi dost dopřával. Největším překvapením ovšem bylo prodloužení Scottových telomer, tedy zvláštních struktur na koncích chromozomů, jež chrání DNA. Telomery se při každém dělení buňky zkracují, a to až do stavu, kdy to už není možné.

Buňka pak spustí řízenou sebevraždu. Právě rapidní zkracování telomer se dříve spojovalo se zvýšeným rizikem rakoviny a předčasné smrti. Vědci se domnívají, že čím delší telomery jedinec má, tím je odolnější vůči zmíněným jevům a vlivu stárnutí.
Důvod, proč se ve vesmíru Scottovy telomery prodloužily, je zatím neznámý.

Dalším překvapením byla výrazná změna v mikroflóře trávicích traktů dvojčat a zvýšené hodnoty tuků v krevních testech a u Scotta začínající zánět.

„Patrně za to může dlouhodobé pojídání mrazem vysušené stravy a spánek v mikrogravitaci,“ shrnuli lékaři v předběžné zprávě, kterou na webu zveřejnil NASA. Další podrobnosti chtějí vědci zveřejnit v příštích měsících.

Některé vlivy mikrogravitace

V lidském organismu nastává dlouhodobým působením mikrogravitace přeskupení tekutin. V důsledku toho dochází například zvýšení nitrolebečního tlaku, a tím zhoršení zraku, a také zakulacení obličeje.

K dalším projevům patří řídnutí kostí, svalová ochablost, zjizvení jater – to bylo dosud pozorováno u myší, nikoli u člověka, zpomalení tepu, nižší tvorba červených krvinek, oslabení imunitního systému, poruchy spánkového cyklu a vyšší riziko poškození tkání způsobené kosmickým zářením.