Vědci už několik let pracují s DNA tak, že z ní dokáží vytvořit dvoj- či trojrozměrné struktury. Takovéto origami však nyní posunuli dále. Americký tým zkombinoval výsledky vícerých výzkumů a vytvořil DNA robota, uvěznil do něho protilátky a na jeho povrch umístnil jakési zámky, molekuly, které náklad „otevřou“ až tehdy, kdy DNA robot narazí na svůj cíl – rakovinovou buňku. „Můžete si to představit jako zámek s kombinací,“ řekl pro magazín Nature Ido Bachelet, který sa podílel na výzkumu. „Říkáme mu však nanorobot, protože dokáže plnit některé robotické úkoly.“
Výzkumný tým odzkoušel technologii ve zkumavkách na rakovinových kulturách. V živém organismu ale mohou nanoroboti narazit na problémy. Tělo se totiž snaží očistit od cizorodých látek a miniroboti tak zaniknou ješte dříve, než se dostanou k cíli. Odborníci nyní plánují své DNA výtvory testovat na myších.
