Zveřejnění britského rozpočtu provázel zmatek. Plán ale trhy prozatím uklidnil
- Britská ministryně financí Reevesová měla představit rozpočet v dolní komoře parlamentu.
- Půl hodiny předtím se na webu Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) omylem objevila jeho ekonomická prognóza.
- To způsobilo zakolísání výnosů vládních dluhopisů i pohyby kurzu libry.
S napětím očekávaný britský rozpočet na příští rok je konečně venku a investoři si oddechli, aspoň pro tuto chvíli. Návrh ukázal, že díky navýšení daní na rekordní úroveň se vláda pokusí financovat výdaje bez skokového nárůstu zadlužení. Napětí na dluhopisovém trhu však zcela nevymizelo.
Ministryně financí Rachel Reevesová měla představit rozpočet v dolní komoře parlamentu, ale půl hodiny předtím se na webu Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) omylem předčasně objevila jeho ekonomická prognóza. Uniklá data zahrnovala i daňová a výdajová opatření vlády, včetně dopadů na rozpočet. To se okamžitě promítlo do obchodování s vládními dluhopisy – investoři je střídavě nakupovali a pak zase prodávali. Také kurz libry zakolísal. Při následném projevu ministryně se zmatek uklidnil, měna posílila a výnosy obligací klesly.
Newsletter 11 am
Deník e15 vám zde přináší článek z nabídky newsletteru 11 am. Newsletter přichází každý všední den v 11:00 s pěti zásadními analýzami a komentáři z byznysu a ekonomiky, které šetří čas, pomáhají v rozhodování a nabízejí vhled tam, kam ostatní nevidí.
Rozpočet posiluje příjmy souborem opatření, jež postupně zvýší celkové daňové zatížení na rekordní úroveň přibližně 38 procent HDP. Právě tento signál fiskální zodpovědnosti do značné míry uklidnil investory, kteří uvěřili, že si vláda poradí se zadlužením země, už nyní na rekordní úrovni, a že se situace v dohledné době nevymkne kontrole.
Nadšení však tlumí dvě skutečnosti: většina konsolidačních opatření naběhne až za dva nebo tři roky a nový ekonomický výhled OBR počítá s nižším růstem, než se očekávalo ještě na jaře. Celkový veřejný dluh se má podle aktuálních projekcí během pěti let ještě mírně zvýšit, poté by se měl začít opět snižovat. Trhy tedy zůstávají ve střehu.
V bludném kruhu
Británie se pohybuje v bludném kruhu vysokých nákladů na obsluhu dluhu a slabého hospodářského růstu, který tento tlak dále zesiluje. Spolu s Francií patří britské veřejné finance k těm nejcitlivěji vnímaným v Evropě. Za nejasné plány na zkrocení zadlužení trhy obě země trestají vyššími výnosy státních obligací – a pro vládu tedy vyššími náklady na obsluhu dluhu.
Zadlužení ve vyspělých státech po pandemii covidu-19 obecně narostlo v důsledku rozsáhlých výdajů. V případě Británie navíc přetrvává reputační šrám z roku 2022, kdy rozpočet premiérky Liz Trussové měl nekryté daňové škrty a zásadně oslabil důvěru investorů. Britská vláda se proto snaží dostat veřejné finance opět do formy, aniž by přitom utlumila slabou ekonomiku příliš tvrdými škrty.
Nový výhled hospodaření tak počítá s postupným navýšením daňových příjmů během pěti let. V rozpočtovém roce 2029–2030 by se mělo na daních vybrat o 26 miliard liber (716 miliard korun) víc, což při dodatečných výdajích ve výši 11,3 miliardy liber velmi pravděpodobně povede k dosažení vládního cíle financovat běžné výdaje mimo investic výhradně z daňových příjmů. Podle prognózy OBR si pomocí nových opatření vláda na splnění tohoto plánu vytvoří rezervu 22 miliard liber, tedy více než dvojnásobek oproti 9,9 miliardy liber, jež měla před půl rokem.
Rozpočtová rezerva je specifikum britského rozpočtu a investoři ji ostře sledují. Čím je vyšší, tím větší je manévrovací prostor vlády v případě nečekaných šoků, ať už v podobě slabšího růstu, vyšších úroků, nebo nutnosti dodatečných výdajů.
Cílem labouristické šéfky britské pokladny bylo obnovit důvěryhodnost veřejných financí Spojeného království, snížit vysoké náklady na obsluhu dluhu a zmíněnou rozpočtovou rezervu udělat robustnější, aby to uklidnilo globální investory. Kvůli růstu výdajů v důsledku nedávných krizí a vysokým úrokovým sazbám je totiž přijetí trhu s dluhopisy v podstatě otázkou přežití této vlády.
Nyní musí britská vláda předložit parlamentu návrh opatření, která je třeba schválit, aby mohla vstoupit v platnost. V britském systému se některá daňová pravidla – zejména daň z příjmu – schvalují vždy jen na rok. I když kabinet oznámí daňová opatření na několik let dopředu, musí je parlament každý rok znovu potvrdit.
Obří náklady na dluh drtí státní kasu
Britové platí za svůj dluh zdaleka nejvíce ze západoevropských zemí a nejvíce od finanční a dluhové krize po roce 2008. Po letech ekonomických otřesů a růstu zadlužení zaplatila vláda v minulém roce na úrocích enormních 106 miliard liber, tedy 3,7 procenta HDP a zhruba dvojnásobek objemu výdajů na obranu. Tyto útraty ubírají z prostředků, jež by mohly jít do projektů na podporu růstu.
Nervozita na dluhopisových trzích ohledně připravovaného rozpočtu se projevila už začátkem měsíce, kdy výnosy výrazně vzrostly poté, co na veřejnost prosákly informace, že Reevesová zřejmě ustoupí od plánovaného zvýšení daně z příjmu. Trh s gilty, jak britské vládní dluhopisy přezdívají obchodníci s cennými papíry, dosahuje hodnoty zhruba 2,7 bilionu liber. Oproti trhu s americkými vládními dluhopisy je asi desetinový.
Už týdny před oficiálním představením unikaly do médií jednotlivé části rozpočtové strategie, což vedlo k obviněním, že vláda „testuje“ reakce veřejnosti a trhů na úkor parlamentu. Předseda dolní komory parlamentu Lindsay Hoyle, označil rozpočet za „hoky koky“, tedy změť opatření, která jsou jeden den v plánu a druhý už ne.
Sama ministryně financí Rachel Reevesová mezitím aktivně lobbovala u velkých investorů a setkala se například se šéfy investičních bank Goldman Sachs či JP Morgan, aby zajistila hladké přijetí rozpočtu i ze strany finančních trhů. Obchodníci s měnami před zveřejněním rozpočtu sázeli proti libře a Deutsche Bank údajně nasadila AI modely trénované na projevech Reevesové, aby mohla okamžitě rozpoznat případné odchylky od očekávaného obsahu.
Trhy jsou (prozatím) spokojené, dluh bude klesat
Reevesová může být s tržní reakcí na rozpočet spokojená. Po krátkých výkyvech, jež přiživilo předčasné zveřejnění ekonomické prognózy OBR, výnosy britských desetiletých vládních dluhopisů nejprve klesly, protože trh ocenil vytvoření většího finančního polštáře. Kvůli nejistotě ohledně interpretace dopadů opatření na růst a výběr daní pak výnosy zase dočasně vzrostly, ale nakonec opět klesly na současnou úroveň 4,43 procenta. To je zhruba hodnota, která na trhu platila před nervozitou a spekulacemi způsobenými kusými úniky informací ohledně připravovaných opatření.
Odložení mnohých opatření na následující roky však bude investory dál udržovat v napětí. Rezerva pro rozpočtový rok 2029–2030, již vláda svými opatřeními vytváří, totiž představuje jen 0,6 procenta HDP.
Celkový deficit má podle aktuální prognózy během pěti let postupně klesnout z 5,1 procenta HDP v minulém roce pod dvě procenta. Na papíře vláda plní i své druhé pravidlo, že dluh by měl ve fiskálním roce 2029–2030 klesat jako podíl na HDP.
Plánované zvýšení daní má do rozpočtu přinést celkem 26 miliard liber ročně do fiskálního roku 2029–2030, ale náběh bude velmi pozvolný. V příštím roce vynese celý balíček pouze 700 milionů liber v dodatečných příjmech. Největší výnos má ke konci dekády plynout z prodloužení zmrazení daňových pásem (více než osm miliard liber) a dále ze zrušení daňových úlev u penzijního spoření (4,7 miliardy). Naopak zvýšení zdanění kapitálových příjmů a dividend (2,1 miliardy) začne platit už od příštího roku.
Od dubna 2028 se plánuje zavedení příplatku k dani z nemovitostí u domů s hodnotou nad dva miliony liber, který má do rozpočtu přinést přibližně 400 milionů ročně. Další výnosy mají zajistit nově zavedené poplatky a změny v podnikových daních, jako je zpoplatnění provozu elektromobilů (1,4 miliardy), omezení odpisů v korporátní dani (1,5 miliardy) či reformy hazardní daně a kapitálových úlev. Část těchto příjmů však bude vyvážena prodloužením zmrazení spotřební daně na pohonné hmoty.
Hlavní bude růst
Celý rozpočtový rámec a udržitelnost britských veřejných financí bude záviset na tom, zda se ostrovní ekonomice podaří udržet růst. Růst přitom letos veřejným financím pomáhá. OBR předpokládá, že britské hospodářství letos poroste reálně o 1,5 procenta, což je o půl procentního bodu lepší výhled než před půl rokem. Zároveň ale úřad na tuto hodnotu revidoval dlouhodobý růstový výhled, neboť přehodnotil tempo, jakým se bude zvyšovat produktivita z 1,3 procenta na jedno procento ročně. I to však může být příliš optimistický výhled. Pokud by se produktivita vyvíjela jako v posledních 15 letech a rostla jen půlprocentním tempem ročně, pak by vládní hospodaření v roce 2029–2030 vykazovalo schodek ve výši šesti miliard liber. Nikoli tedy nyní předpokládaný přebytek ve výši 22 miliard.
