Dnešní doba nahrává obezitě. Ale nepotrvá to věčně, věří lékař

Hradecký pediatr David Neumann upozorňuje na důsledky nesprávného způsobu života. Kvůli dospělým trpí děti.

Pokud dítě v Hradci Králové onemocní cukrovkou nebo má problémy s obezitou, může se setkat s lékařem Davidem Neumannem. Osmatřicetiletý pediatr dokáže o problémech svých pacientů mluvit dlouho, ale vždy se nakonec dostane ke stejnému tématu - děti nemohou své problémy vyřešit bez pomoci dospělých. A ti jim často nepomáhají tak, jak by měli. Příčiny vidí v rodině i ve společnosti.

„Pro léčbu malých pacientů je klíčový zejména zdravý životní styl,“ říká Neumann, který léčí na dětské klinice hradecké fakultní nemocnice třináct let.

Co je pro vás na léčení dětí nejtěžší?

Kupodivu to nejsou vlastní nemoci, ale právě sociální záležitosti okolo. Nejhorší je, když se rodina nedokáže o dítě postarat nebo se přizpůsobit jeho potřebám. Pediatrii jsem šel dělat i proto, že z toho, s čím dnes začneme, budou mít děti prospěch třeba až za dvacet let. To znamená, že mám možnost ovlivnit jejich dospělý život tak, aby byl kvalitní.

Kdy jste začal směřovat k dětskému lékařství?

Odjakživa jsem chtěl být doktorem a od začátku to bylo právě dětské lékařství, kterému jsem se chtěl věnovat. Lidé se často diví. Říkají, že to musí být velké trápení, když jsou děti hodně nemocné. Já to vidím jinak. Přijde mi, že je lehké je léčit, protože jsou to děti a všichni je mají rádi. Myslím si, že starost o staré lidi je těžší, protože často chybí komunikace s okolím a pacienti jsou osamocení. To v případě dětí neexistuje.

Co je v současné době v diabetologii největší problém?

Mezi diabetiky přibývá malých dětí. Přitom jejich celkový počet zůstává již několik let podobný, od roku 2003 jde ročně o zhruba šestnáct nových případů na sto tisíc obyvatel. V Hradci Králové počet kolísá mezi dvanácti a patnácti novými dětmi. Dříve se k nám dostávali především mladší školáci a potom puberťáci. Loni nám přibylo jen šest dětí, ale zato čtyřem bylo méně než čtyři roky. V roce 2010 bylo ze čtrnácti nových pacientů jedenáct pod pět let. Dokonce mezi nimi byly tři děti mezi devíti měsíci a rokem a půl.

Proč věk diabetiků klesá?

To zatím nevíme. Mluví se o používání umělého mléka pro kojence a novorozence, nebo o teorii čistoty. Ta upozorňuje, že se děti málo setkávají se špínou, což vede k tomu, že se imunitní systém nenastaví správně. Podle této teorie se v organismu může kvůli příliš čistému prostředí řada specializovaných buněk zaměřit proti vlastním strukturám a zapříčinit tak vznik cukrovky. Místo toho, aby imunita zničila jen cizorodou látku, jakoby omylem zničí i buňky tvořící například inzulin nebo štítnou žlázu.

Jaké jsou noční můry českého diabetologa v jedenadvacátém století?

Na diabeticích se ukazuje, jak dochází k posunu hodnot ve společnosti a velké procento lidí žije bez pravidelného denního režimu. Cukrovka totiž funguje jako zvětšovací sklo. To, co by nám normálně z hlediska diety, denního režimu a pravidelnosti dne prošlo, cukrovka nepromíjí. Naopak dokáže sebemenší problém zvětšit do hodně nápadných rozměrů. Každá drobnost v rodině, která nemocné dítě rozhodí, se jasně odráží ve výsledcích léčby.

Co je příčinou potíží? V čem lidé dělají největší chyby?

Po pacientech chceme, aby se drželi tradičního způsobu života. Nejde jen o pravidelný režim ve stravování, ale také třeba to, že by se u stolu měla scházet celá rodina. Tradiční způsob života ve střední Evropě se však rozpadl a děti nemají vhodnou náhradu. Lékař to nemůže příliš ovlivnit. Navíc rodiny, které se rozhodnou k tradičnímu životu vrátit, se dnes vlastně vyčleňují vůči okolí, což špatně snášejí.

S životním stylem úzce souvisí obezita. Jak to vypadá s obézními dětmi?

Máme tři druhy pacientů. První přicházejí s obézními rodiči a je na první pohled vidět, že v rodině se dobře vaří a všichni rádi jedí. Tam jde o desetileté až třináctileté děti vážící osmdesát až sto deset kilogramů. Druhou skupinu tvoří úzkostliví rodiče a rodiny, kde jsou všichni štíhlí a jedno dítě je obézní. Tam nastává diagnostický oříšek, protože existují i poruchy jediného genu, kvůli kterému je člověk při těle. Třetí skupinu tvoří slečny a mladíci přicházející s úzkostlivými maminkami. Nejsou skutečně obézní, spíše mají robustnější postavy. Maminky mají pocit, že jsou příliš silné nebo silní a chtějí vyšetření a vysvětlení.

O jaká onemocnění spojená s obezitou jde nejčastěji?

Obezita sama o sobě může být i součástí metabolického syndromu, který zahrnuje obezitu, vysoký krevní tlak, vysokou hladinu cholesterolu a ostatních tuků. Může tam patřit i vysoká hladina kyseliny močové, což lidé znají jako dnu. A také cukrovka druhého typu, tedy ne ta dětská.

Co je z hlediska lékaře u dětské obezity nejtěžší, v čem bývá problém?

Je to životní styl celé rodiny. Většinou naštěstí určují životní styl rodiče, ale setkáváme se i s „moderními“ rodinami, kde se všechno točí kolem dítěte. Z pediatrického hlediska je to nevhodné pro rodiče i pro dítě samotné. Vyrůstá z něho potom sebestředný člověk. Pokud chce dítě všechno a je centrem rodiny, má velkou šanci ztloustnout.

Jak problémům napomáhá dnešní doba?

Lákadel je spousta, a jestliže rodiče děti neuhlídají, tak tomu doba výrazně napomáhá. Pokud je však v rodině správná výchova, včetně správných stravovacích návyků, tak dítě neohrožují ani lákadla jako automaty na jídlo a pití nebo kantýny. Prostě nedělá to, co všichni okolo. Pokud taková výchova není, dají se čekat problémy.

Rodiče se mohou snažit o zdravý styl života, ale často jej nemohou plně a podle svých představ zajistit. Mnoho lidí také podléhá stresu a dělá chyby. Co potom?

Jedinou možností je, aby byli rodiče pro děti pozitivním vzorem. To mohou udělat. Co však nemohou ovlivnit je označení potravin jako vhodné a nevhodné. Tabulky udávající množství sacharidů, energie či bílkovin jsou často nepřehledné, malé a někdy i pro odborníka nesrozumitelné. Bylo by jednoduché označit potraviny barvami jako na semaforu. Zavést tento systém je však obtížné vzhledem k zájmům výrobců potravin.

Jaká je podle vás kvalita potravin v českých obchodech?

Stává se, že sladké začíná být skryté. Řada lidí si ráda kupuje takzvané celozrnné pečivo, ale již neví, že nejtmavší pečivo považované za nejzdravější bývá přibarvováno karamelem. Lidé si také často myslí, že si kupují celozrnný rohlík, přitom jde o obyčejný rohlík obalený sezamovým semínkem. Co se tváří jako zdravá výživa, nemusí být zdravé.

Takže rodiče dělají v této souvislosti chyby?

Maminky třeba říkají, že dětem dávají místo bílého pečiva tmavý chleba. Pokud však na krajíc dají čtyřicetiprocentní sýr, je to relativně malý krok k tomu, aby dítě žilo zdravě. Stejné je, když sice jí zdravě, ale mezi jídly mlsá.

Jaké je řešení problémů týkajících se obezity?

Je to věc nastavení náhledu a změny vnímání hodnot ve společnosti. Musí se vycházet z potřeby lidí. Na druhou stranu je obchod s nezdravou výživou velice výnosný. Dá se říci, že zisky z tohoto obchodu platíme svým zdravím a zdravím svých dětí.

Je tedy dnešní doba pro obezitu ve špatném slova smyslu ideální?

Jednoznačně souhlasím. Je to ideální podhoubí pro nezdravý životní styl ve všech složkách, tedy i pro obezitu.

Jak vidíte budoucnost?

Světle. Myslím si, že to, co se obecně děje, nemůže vydržet desítky let. Musí přijít doba, kdy si lidé uvědomí, že nelze dělat něco, co pro ně není dobré, jenom proto, že je to módní. Jde o to, kolik generací poškodíme hloupým životním stylem a nesprávným uvažováním.

Můžete odhadnout procento úspěšnosti léčby obezity?

Pokud je to dvacet procent, tak je to velmi dobrý výkon. Více než na jednotlivé kroky diety klademe důraz na životní styl a pravidelnost v jídle. Doporučujeme rodinám, aby jejich členové nejedli u televize, ale pokud možno společně u jednoho stolu. Chceme, aby byl oddělený čas pro jídlo a čas pro všechno ostatní.

Jak se projevuje nezdravý životní styl u lidí, kteří s obezitou nemají žádný problém?

Neznamená to, že by neměli žít zdravě. Ostatní složky metabolického syndromu, tedy hypertenze či riziko arterosklerózy, se týkají všech a platí pro každého stejně. Dá se říci, že bychom správně všichni měli jíst jako dětští diabetici.

DAVID NEUMANN

• Narodil se v roce 1973 ve Dvoře Králové nad Labem.
• Je ženatý, má dvě děti.
• Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
• Od roku 1998 pracuje jako dětský lékař na dětské klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
• Specializuje se na dětskou endokrinologii a diabetologii. • Motto: Je prima věci zjednodušovat, ne je dělat složitější.