Do osmi let bude pasivní výstavba povinná

Poslanecká sněmovna právě jedná o novele zákona o hospodaření energií, která do české legislativy zavádí změny, jež povedou ke snížení energetické náročnosti budov a větší transparentnosti informací o jejich energetické spotřebě.

Vláda novelu schválila na konci února a nyní ji projednává Parlament ČR. Do 27. dubna byly přijímány pozměňovací návrhy a 16. května se uskuteční další jednání v hospodářském výboru. Schválení v Poslanecké sněmovně se předpokládá v průběhu května či června, pak půjde novela do Senátu a k prezidentovi zřejmě v průběhu srpna.

Cílem legislativní změny je postupně dosáhnout toho, aby se podobně jako například v Rakousku novostavby a rozsáhlejší rekonstrukce ze zákona realizovaly v úsporném standardu – ke konci dekády by se tak měly domy stavět s téměř nulovou spotřebou energie. Půjde především o maximální snížení spotřeby tepla na vytápění, spotřeby energie na přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení a současně o zajištění co nejvyššího pokrytí spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.

Kromě toho novela nastavuje povinnost vybavit budovy průkazy energetické náročnosti, sloužící jako informační nástroj o provozních nákladech na energie.

#####Průkazy pro jednoznačné informace

Povinnost zajistit průkazy energetické náročnosti budou mít stavitelé a vlastníci budov na nových stavbách nebo při jejich rekonstrukcích, ale také při pronájmu nebo prodeji jednotlivých bytů. Zavádění průkazů má být u stávajících budov postupné a pro tuto povinnost bude rozhodující jejich velikost – administrativní budovy i bytové domy s energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m2 přijdou na řadu od roku 2015, od roku 2017 bude povinnost vztažena na budovy nad 1000 m2 a od roku 2019 na budovy do 1000 m2 plochy.

Průkazy by přitom měly splňovat požadavek na jednoduchost a jednoznačnost. „Především je potřeba v připravované vyhlášce zvolit jednotnou metodiku výpočtu a jednoznačné okrajové podmínky. V této souvislosti doporučujeme, aby stavebník nemusel zpracovávat dva různé dokumenty pro účely podpůrného finančního nástroje a pro potřeby stavebního úřadu. V minulosti to bohužel nebylo možné vzhledem k nejednoznačnosti a nevhodnosti výpočtu energetické náročnosti podle stávající vyhlášky č. 148/2007 Sb.,“ uvedl Petr Holub z Šance pro budovy, která je společnou iniciativou České rady pro šetrné budovy. U budov bez stavební dokumentace bude podle něj nutné udělat základní zaměření objektu, což vyžaduje návštěvu na místě, což ovšem průkaz zdraží. Jinak by ale náklady na jeho pořízení neměly podle odhadů např. u běžného rodinného domu přesáhnout pět tisíc korun.

Aktuálně v rámci projednávání novely zákona v poslaneckém výboru pro životní prostředí PS PČR byly zatím přijaty pozměňovací návrhy, které navrhovala Šance pro budovy – např. odsunutí povinnosti opatřit si průkaz energetické náročnosti při prodeji bytu. Tato povinnost by měla začít platit až od 1. 1. 2015 (podle vládního návrhu měla platit už od r. 2013). Cílem je umožnit hladký náběh a vytvoření dostatečného převisu nabídky zpracovatelů průkazů nad poptávkou a tím snížení jejich ceny.

#####Potenciál úspor – 223 miliard

Přechod k vyšším energetickým standardům budov, jak jej představuje novela zákona, bude rovněž probíhat v časových vlnách a má přinést úspory v miliardách korun. Podle studie člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslava Zámečníka úsporné budovy mohou během pětadvaceti let přinést kumulativně vlastníkům 223 miliard korun. „Pokud například reálná cena energie poroste rychleji než o 3 % ročně, ekonomické přínosy se násobí. Investice do úsporných budov dále stimulují vznik nových pracovních míst především v menších a středních stavebních firmách a návazném byznysu, zvýší kvalitu bydlení a pomohou zajistit energetickou bezpečnost státu,“ vysvětluje perspektivu úsporných opatření a jejich možnou ekonomiku Petr Holub.

Cílem směrnice o energetické náročnosti budov je stavět od roku 2020 budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jde tedy o budovy vysoce úsporné, které potřebují ke svému provozu malé množství energie. Tuto část – hlavně energii potřebnou na provoz domácích spotřebičů, ohřev vody, osvětlení a větrání – by měly pokrýt obnovitelné zdroje buď přímo v budově, nebo v její blízkosti. „Ohřev vody mohou zajistit solární panely přímo na střeše budovy, elektřinu pak například fotovoltaika. Lze také využít biomasu na úrovni domu či urbánního celku. V některých místech můžeme uvažovat i o geotermální energii,“ naznačuje zdroje pokrytí spotřeby energie Petr Holub. Dlouhodobý potenciál úspor energie v budovách je podle něj enormní a firmy a odborníci, které iniciativa Šance pro budovy reprezentuje, jsou schopni na jednotlivých budovách uspořit už dnes 30 až 90 % spotřeby. Hlavní bariérou však zůstávají vyšší počáteční investiční náklady.

#####Stát může pomoci s náklady

K překonání finanční bariéry navrhovatelé zákona doporučují, aby stát při pomoci investorům a majitelům vhodně zvolil podpůrné finanční nástroje. „Stát by měl sáhnout po finančních nástrojích s největším pákovým efektem, což znamená, že na korunu veřejné podpory se nabalí co největší množství soukromého kapitálu. Jak ukazují zkušenosti z Německa či Velké Británie, může být tento poměr 1 : 4 i větší. Jedinečnou příležitostí pro nastartování podpory úsporných budov jsou nyní výnosy z aukcí emisních povolenek v kombinaci s evropskými fondy. Rozdělování těchto prostředků by mohlo probíhat například formou nízkoúročených půjček z revolvingového fondu,“ vysvětluje představu o státní podpoře Petr Holub.

Podmínky podpůrných programů by pak měly být navázány na dosažení určitého energetického standardu prokázaného například průkazem energetické náročnosti. Náklady na pořízení průkazu budou v poměru k ceně nemovitosti poměrně nízké. Některé realitní kanceláře už také avizovaly, že pořízení průkazu budou klientům nabízet v rámci poplatků za zprostředkování. Průkazy by navíc měly být jednoduché, jednoznačné a nepůsobit zbytečně velkou finanční a administrativní zátěž pro vlastníky budov ani pro stát. Toto by mělo být nastaveno v následné vyhlášce, kterou připravuje ministerstvo průmyslu. Budoucí kupující či možný nájemce by tak díky průkazu energetické náročnosti získal ověřená data o tom, jaké mohou být jeho roční náklady na energie.

*Foto: Schüco*