Německé vinice nabízejí výhled do údolí Rýna či Mosely, francouzské na pohádkové zámky a italské na středověká městečka. Z těch pražských je vidět O2 arena, trojská čistička nebo skleník Fata Morgana.
Přesto je o pražské hrozny stále větší zájem a víno chutná nejen pražským patriotům. Réva se vrací do míst, kde nerostla stovky let.
Ještě před dvaceti lety byl synonymem pro víno z metropole Pražský sklepmistr. Směs, která se v Praze jen vyráběla smícháním v nuselském pivovaru.
„O značkách, jako je Pražský sklepmistr, Výběr nebo Campanus, se mluví opovržlivě, ale díky nim stoupla spotřeba vína na hlavu z dvou na osmnáct litrů,“ vzpomíná vinař Antonín Tureček z Grébovky, který kdysi v Pražských vinařských závodech začínal.
Dnes se Tureček stará o hektar a půl vinohradu na Grébovce, kde začal pěstovat novou odrůdu Hibernal.
Obnovená tradice
Sklepmistr sice za socialismu tekl proudem, ale pražské vinohrady ve 20. století skomíraly. Zatímco před husitskými válkami byly révou osázeny všechny svahy kolem pražských hradeb a Botiči se dokonce říkalo Vinný potok, o pět set let později už zbyly jen poslední dvě vinice Salabka a Grébovka.
Přelom nastal na počátku 90. let minulého století. Dva roky před Listopadem se obnovila Arcibiskupská vinice v Modřanech a pak to šlo ráz na ráz. V roce 1996 Máchalka, v roce 2006 Svatováclavská vinice, investice se dočkala i Vinice sv. Kláry v Troji a na Grébovce. Víno ale v Praze vysadila i řada menších soukromých vinařů.
Dnes vyrůstá v Praze kolem jedenácti hektarů vinic, které by zabraly tři Václavská náměstí, a každý rok přibývají další ary.
Největším pražským vinohradem je Salabka v Troji. Za socialismu v někdejší výstavní usedlosti choval státní statek dobytek a réva živořila na okraji, dnes je všechno jinak.
„Vinice má rozlohu 5,3 hektaru, osázeno je 3,6 hektaru a na příští rok plánujeme další dosadbu,“ popisuje své království Lubomír Bílík.
Ročně vypěstuje osmnáct tun hroznů, které se zpracovávají přímo na Salabce. Hotové víno pak putuje do předních pražských vinoték.
Révu vystřídaly meruňky
Víno z trojských hroznů se dá koupit i na sousední Vinici svaté Kláry. Malebný vinohrad s typickou kapličkou je součástí botanické zahrady a patří k němu i vinotéka, která ukrývá šest tisíc láhví z loňské sklizně.
O řádky vína na dvouhektarové vinici pečují i zahrádkáři na prosecké Máchalce. „První zmínka o zdejších vinicích pochází už z 12. století, ve 20. století ale révu vystřídaly meruňky,“ říká Helena Sochorová z Vinařského družstva sv. Václav.
Původní profesí zdravotnice se k vínu dostala přes svůj zájem o historii. Dnes jejich ryzlink, rulandské nebo Chardonnay oceňují nejen porotci na soutěžích, ale i návštěvníci malé vinotéky přímo na vinici.
Hrozny rostou i na úbočí Pražského hradu. Jediná registrovaná vinice ve středu města byla obnovena před třemi lety po zhruba stoleté pauze. Podle legend zde bývala nejstarší pražská vinice, kde hrozny pěstoval už kníže Václav.
„Z loňské úrody jsme pro sebe udělali zkušební vzorky. Prodávat chceme až víno z letošní úrody,“ slibuje její obnovitel Karel Hykl.
Každá vinice podle něj potřebuje čas, a tak se mají pražští milovníci vína na co těšit i příští rok. Zatím jim vinice nabízí večerní grilování, mladá vína a krásný výhled na město.
Testovali jsme pražské víno. Více čtěte v novém vydání týdeníku Sedmička, které vychází ve čtvrtek 23. července
