Kapacity pražských penzionů pro staré lidi jsou nedostačující. Některé domovy dokonce mají žádosti od čtyř až pětinásobného počtu zájemců, než mohou přijmout. „Máme přes 900 žádostí, ale lůžek jen 211,“ říká Eva Raschterová z Domova pro seniory Kobylisy.
Týdeník Sedmička zjistil, že ani další domovy důchodců zřizované hlavním městem na tom nejsou lépe. „V současné době je celková kapacita všech městských domovů důchodců v Praze 2577 míst,“ tvrdí specialistka sociálních služeb magistrátu Pavla Hloucalová.
Žadatelů jsou ale tisíce. „Přesné číslo nelze odhadnout, protože někteří lidé mohou mít podané žádosti ve více domovech,“ říká Hloucalová. Žádost si lidé mohou podat do libovolného počtu penzionů, nemusejí ale v těch ostatních oznámit, že již do některého nastoupili.
Od roku 2006 totiž neexistují seznamy čekatelů. O přijetí rozhoduje speciální bodovací systém. „Boduje se třeba to, jestli se o člověka má kdo starat,“ vysvětluje Hloucalová.
Takže zatímco někdo čeká třeba jen půl roku, jiný i tři nebo čtyři roky. Za jak dlouho bude žadatel přijatý, nelze předem odhadnout.
Marie Kučerová jen nerada vzpomíná na chvíle, kdy se z její třiaosmdesátileté matky stala prakticky ze dne na den nemohoucí bytost.
„Loni na jaře maminku postihla mozková mrtvice. Začala mít popletenou hlavu a jen s obtížemi se pohybovala, a tak rázem nastal problém, co dál,“ vypráví osmačtyřicetiletá úřednice.
V minulosti matka o žádosti do nějakého zařízení nechtěla ani slyšet. Jednoduše si nepřipouštěla možnost, že se jednou o sebe už sama nepostará. Pochopila to až v léčebně dlouhodobě nemocných, odkud ji po třech měsících vyhazovali. Jenže, co teď? Žádná z jejích dvou dcer si nemohla dovolit přestat chodit do práce.
Marie Kučerová začala bezradně vytáčet telefonní čísla penzionů pro důchodce. „Po této anabázi jsem musela polykat diazepamy na uklidnění. V lepším případě jsem si vyslechla slova účasti, v horším mě plísnili, že to řešíme na poslední chvíli. Proč prý jsme si nepodali včas žádost,“ říká.
Maminku nemohli doma nechat bez dozoru. Dcery a také vnuci se u ní začali střídat. V noci bloudila po domě, párkrát ji našli na zemi, protože při cestě na toaletu spadla. Prášky jí museli dávkovat, protože zapomínala, který už si vzala a který ne. Odmítala jíst i pít, aby prý co nejdříve umřela.
Kdysi energická žena, která si věděla se vším rady, se před očima blízkých měnila v trosku. Stalo se jí přesně to, čeho se nejvíc obávala.
„Byli jsme úplně bezradní. Maminka začala být zlá, nedalo se s ní na ničem domluvit. Nechtěla domů pustit nikoho cizího, ani žádnou pečovatelku. S jejím zdravím to šlo rychle z kopce, takže ji znovu vzali v „eldéence“. Za dva měsíce tam zemřela, takže „problém“ byl vyřešený. Mě ale nikdy nepřestane pronásledovat pocit viny. Nedokázala jsem zajistit, aby matka odešla ze života důstojně,“ posteskne si Marie Kučerová.
Sociální pracovnice: Je nám líto, není místo
Získat místo v domově důchodců trvá léta. Přesvědčil se o tom i týdeník Sedmička, při obvolávání pražských domovů s fiktivní žádostí o umístění babičky po mrtvici. „A požádali jste o příspěvek na péči? Bez toho nemáte šanci,“ zněla nejčastější odpověď ve všech sedmi náhodně vybraných domovech.
Podle České správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci loňského roku v Praze důchod 251 331 lidí. Pokud by všichni měli zájem o umístění do domova důchodců, o jedno místo by se ucházelo sto zájemců.
„Čeká se u nás tak dva tři roky,“ říká sociální pracovnice z Domova pro seniory Sněženkova. Její kolegyně z domova v Hájích reaguje na telefonický dotaz stejně. „Je to běh na dlouhou trať. Možná budete mít větší šanci za Prahou,“ doporučuje sociální pracovnice.
V Ďáblicích jsou o trochu sdílnější. „Zkuste se podívat na stránky www.gerontologie.cz, najdete tam i krátkodobější řešení, než se podaří babičku umístit,“ radí pracovnice s tím, že žádost si samozřejmě můžeme podat.
O přijetí rozhodují samy domovy
O pár dní se může čekací doba některým důchodcům zkrátit. Hlavní město plánuje na podzim stavbu penzionu v Praze 6. „S dalšími dvěma městskými částmi patří Praha 6 k nejstarším v Praze,” říká starosta Tomáš Chalupa s tím, že domov bude mít zhruba 200 lůžek.
O přijetí důchodců rozhodují již třetím rokem samy domovy na základě zákonem daných kritérií. „Hodnotí nejen soběstačnost, ale také osamělost,“ říká Pavla Hloucalová ze sociálního odboru pražského magistrátu.
