Domy na náměstí: splněné sny a praktická rozhodnutí | E15.cz

Domy na náměstí: splněné sny a praktická rozhodnutí

Veronika Fejtková

Historické centrum Kladna je mladé, ale malebné, a plné příběhů.

Ačkoliv je Kladno největším středočeským městem a jeho nejstarší stavby pocházejí už z poloviny 14. století, historické centrum má relativně mladé. Vždyť i dominantu náměstí Starosty Pavla – kostel Nanebevzetí Panny Marie, první věřící navštívili až v roce 1900. Přesto jsou však místní domy spojené s řadou příběhů.

1. Dům číslo 15

„Malebný je například dům číslo 15 nedaleko bývalé radnice a dnešního Státního okresního archivu. Je to jednoposchoďový objekt pocházející z roku 1865,“ říká archivářka Irena Veverková.
Není to tak dávno, co jeho dveře otevírali štamgasti jedné z nejpopulárnějších kladenských hospod s názvem Labužník.

„Ještě si ji pamatuji. Občas jsme tam chodili se spolužáky z gymnázia,“ říká současný majitel domu, šestapadesátiletý Miloslav Brychta, který v domě provozuje Reklamní agenturu Forte a pronajímá kanceláře.

„Dům jsme koupili asi před čtrnácti lety, abychom do něj přestěhovali firmu. Tehdy byl v majetku správce konkurzní podstaty a v pronájmu bydlela jedna rodina. Té jsem nakonec sehnal jiný byt,“ vypráví Brychta.

Ve sklepě bývala také vinárna. „Když jsme nastěhovali, našli jsme po ní zbytky,“ podotýká Brychta.
Největší přestavby se objekt dočkal v polovině 20. století. Dělníci tam však pracovali i o desítky let později. „Původně měl asi deset krát deset metrů velký dvůr. Ten jsme kvůli potřebě většího místa zastavěli,“ říká Brychta.

Podnikání na náměstí má podle něj svá pro i proti. „Dobré je, že je člověk v centru, kde chodí hodně lidí, horší je to s parkováním,“ dodává Brychta.

2. Dům číslo 17

O pár metrů dál od Brychtova domu, na rohu náměstí a ulice Dr. Vrbenského stojí stavba, která zaujme hlavně romantickou křehkostí. „Má krásný barokní portál. Před první světovou válkou tam bývalo pekařství,“ říká Veverková o domě s popisným číslem 17. Podle jeho majitele Pavla Orny, kterému v centru patří řada budov, není barokní podoba průčelí původní.

„Téměř celá pěší zóna vznikala v 19. a 20. století, takže je to spíše pseudobaroko,“ vysvětluje Orna. Dům koupil v 90. letech od kladenské Jednoty. Tehdy tam bylo zavedené řeznictví.
„Fungovalo ještě asi čtyři roky. Pak tam byla třeba opravna obuvi, teď je to prodejna s oblečením,“ říká Orna.

Přestože v Kladně nebydlí, k jeho centru má osobní vztah. „Jinak to ani nejde jinak, když mi tu patří řada nemovitostí. Svým způsobem je to druh sběratelství. Velmi si cením například jedné z mála místních kulturních památek – domu na pěší zóně vyzdobeného sgrafity,“ doplňuje Orna.
V objektu bývala lékárna, nově je tam Městské informační centrum. „Říká se, že je v domě zazděná studna s minerální vodou,“ dodává Orna.

3. Kladenská fara

Zdaleka ne všechny zajímavé domy na náměstí Starosty Pavla vlastní soukromé osoby. Stojí tam i nejstarší kladenská stavba – fara, přesněji budova arciděkanství.

„Zajímavé je, že má dvě čísla popisná 2 a 3. Současná stavba totiž vznikla sloučením původní budovy školy a fary,“ vysvětluje Veverková.
První zmínka o faře se váže k počátkům města, k roku 1352. V těsné blízkosti budovy byly právě i prostory první místní školy. Ačkoliv se posléze přestěhovala na Floriánské náměstí, fara zůstala na místě.
Přitom to krátce po pádu komunismu vypadalo, že město o nejstarší budovu přijde. „Byla v dezolátním stavu,“ říká arciděkan Jiří Neliba, rodák z Kladna, který na faru přišel v roce 1989. Od té doby tam žije.

„O faru se léta nikdo nestaral. Padaly stropy, voda tekla z jediného kohoutku na chodbě, elektřina vedla jen po povrchu, z doby, kdy tu byla škola, zůstávaly v místnostech jen litinová kamna. Budova se málem zřítila,“ vzpomíná Neliba.

Autor: Veronika Fejtková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!