Interaktivní doodle připomíná konkrétně tzv. Turingův stroj. Jde o teoretický model výpočetního stroje, který se poté stal základem informatiky a významně přispěl ke vzniku dnešních počítačů. Turing ho v roce 1936 popsal v jeho asi nejvíce ceněné práci On Computable Numbers (O vyčíslitelnosti. Turingův přínos byl v tom, že navrhl princip počítače jako univerzálního stroje, schopného dle „návodů“ řešit prakticky cokoli.
Více o si přečtěte na Wikipedii.
S Turingovými matematickými teoriemi se ale přímo i nepřímo setkáváme v počítačích dodnes, upozorňuje server Živě.cz. Například světoznámá CAPTCHA – test který vyplňujete na každém druhém webu, abyste se prokázali, že nejste robot, není zkratka pro nic jiného než pro Completely automated public Turing test to tell computers and humans apart.
Prolomení Enigmy
Během druhé světové války Turing přispěl k odhalení principu tehdy nejdokonalejšího šifrovacího stroje, německé Enigmy. V září 1939 nastoupil do legendárního Bletchley Parku v hrabství Buckinghamshire, asi 80 kilometrů severozápadně od Londýna, kde vláda zřídila tzv. Kódovací a šifrovací školu. Úkolem různých specialistů (například i šachistů, expertů na bridž nebo luštitelů křížovek) bylo dokázat číst německé rádiové depeše šifrované Enigmou. Němci se totiž domnívali, že Enigma je vůči kryptoanalytikům zcela odolná, ve vylepšené verzi existovalo přes 100 miliard kombinací propojení.
Turing jako šéf týmu matematických problémů ale uspěl. Výsledkem byla „Profesorova kniha“, což byl místy nečitelný dokument, v němž Turing popsal základy útoku na Enigmu. Na začátku roku 1940 byl podle Turingova návrhu postaven stroj Victory, který napodoboval činnost 30 strojů Enigma. Když šlo všechno dobře, zvládly najít klíč Enigmy i za hodinu. Nakonec dokázal v roce 1941 prolomit i kód německého námořnictva, jež používalo nejdokonalejší verzi Enigmy.
Po válce zůstaly úspěchy Bletchley Parku tajemstvím až do 70. let. Turing se nejprve krátce vrátil do Cambridge a později nastoupil do londýnské Národní fyzikální laboratoře, kde se podílel na vývoji modelu počítače. Od roku 1948 pokračoval v práci na univerzitě v Manchesteru, kde zkonstruoval jeden z prvních elektronických počítačů na světě a kde napsal knihu Programování a inteligence. V té uvažoval nad testem, jehož cílem bylo ověřit, zda je stroj schopen myslet jako člověk (tzv. Turingův test). V roce 1952 sestavil první šachový program, krátce před svou smrtí rozpracoval teorie, které spojovaly biologie s informačními technologiemi.
Logo Applu prý připomína právě Turingův skon
Skon jednoho z fenomenálních vědců je záhadou dosud. Začátkem 50. let pracoval Turing na Manchesterské univerzitě na rozvoji počítačů, kvůli jednomu milostnému poměru byl ale v lednu 1952 zatčen a obviněn ze „spáchání nemravnosti“, tedy ze stejného zločinu, za který byl před více než 50 lety odsouzen Oscar Wilde (stále platila novela zákona z roku 1855, která kriminalizovala „nepřístojnou nemravnost“ mezi dospělými muži).
Vláda mu zrušila bezpečnostní pověření, dostal výpověď z práce a musel podstoupit estrogenovou terapii, která ho měla z homosexuality vyléčit. Místo toho štíhlý vědec, který dokázal bez problému uběhnout maraton, ztloustl a narostla mu prsa. O dva roky později jej 8. června 1954 nalezla hospodyně mrtvého v posteli, vedle které leželo několikrát nakousnuté jablko namočené v kyanidu. Mnozí si vzpomněli, že v Turingově oblíbené disneyovce Sněhurka a sedm trpaslíků zlá královna zpívá: „Jablko nořím do jedu, na svět spavou smrt vedu.“ Jedním z důvodů, proč má společnost Apple ve znaku nakousnuté jablko, prý je, že jde o symbol Turingovy sebevraždy.
Většina z Turingova okolí včetně jeho matky verzi o sebevraždě nikdy neuvěřila, mínila, že šlo o nehodu. Jeho sousedé shodně vypovídali, že v předvečer smrti byl v dobrém rozmaru, stejně tak i celé týdny předtím. Existují svědci, kteří tvrdili, že si pochvaloval i účinky hormonální léčby. Spisovatel David Leavitt na konci knihy o Turingovi Muž, který věděl příliš mnoho napsal: „Je zajímavé, že žádný z Turingových přátel neuvažoval o možnosti, že by sebevražda byla zinscenovaná.“ Britský premiér Gordon Brown se Turingovi v září 2009 jménem vlády omluvil.
Po Turingovi, který byl v roce 1999 americkým časopisem Time zařazen mezi dvacítku největších vědců 20. století, je pojmenována cena považovaná za „Nobelovu cenu“ v oboru informatiky.
