Autobusem do Vídně, pak tři hodiny letadlem do Helsinek a dalších devět do Hongkongu. Na závěr tři čtvrtě hodiny trajektem do Macaa. Na letošní klubové mistrovství světa dračích lodí vedla náročná cesta.
Přerovská posádka Moravian Dragons ji ale zvládla a na šampionátu uspěla. Do bývalé portugalské kolonie se vypravila obhajovat tři medaile, které získala před dvěma lety v Malajsii. A i když se vrátili jen s jednou, jsou Dragoni spokojení.
Do čínského Macaa dorazili dva dny před závody. Mohli si tak obhlédnout umělou mořskou lagunu, kde se v následujících dnech rozhodovalo o medailích. „Projeli jsme si zkušebně dráhy. Voda byla mělčí, než jsme čekali, dělaly se na ní vlny,“ popisuje člen posádky Petr Gajdušek.
Druzí za Nymburkem
Dragonům naopak vyhovovaly připravené německé lodě, na kterých doma trénují.
Na jejich parádní disciplínu, dvoukilometrovou trať, vyjížděly posádky v intervalových rozestupech. Obhájci zlata z Přerova startovali poslední. „Záměrně jsme vyjeli později, abychom nemuseli bojovat s vlnami od lodi před námi,“ odhaluje taktiku Jaromír Maňák. Do cíle Dragoni dorazili ve třetím nejlepším čase. Jenže první čínská posádka se nedovoleně dorozumívala s realizačním týmem na břehu vysílačkou a Přerov se posunul na druhé místo. Za Nymburk. Medaile tak dostaly trošku hořkou příchuť. „Nymburk je náš největší rival. V českém poháru jej letos porážíme, a teď na vrcholu sezony jsme skončili za ním,“ stýská si Maňák.
Chuť si přerovští Draci nespravili ani na zbývajících tratích. Na dvoustovce i pětistovce sice postoupili mezi nejlepší šestku, kratší trať jim ale nevyšla a páté místo znamenalo zklamání. „No, a na půlkilometrové trati jsme měli smůlu. Mít v semifinále o setinu lepší čas, startujeme ve finále vedle Číny, na jejíž vlně bychom si jeli pro medaili,“ lituje Gajdušek.
I když své pozice z Malajsie neudrželi, jsou Dragoni spokojení. „Trénovali jsme možná víc než před dvěma lety, ale soupeři jezdí stále rychleji,“ hodnotí Gajdušek.
Kasino i bahenní tůňka
Asijský výlet přinesl závodníkům i spoustu zážitků. „Macao nás příjemně překvapilo. Je to centrum zábavy a třeba v našem dvacetipatrovém hotelu bylo pětipatrové kasino,“ popisuje Maňák. Hazard zlákal i přerovské Draky a ti ukázali, že umějí nejen na vodě. „Zkusili jsme ruletu, ale i nějaké čínské kostky a karty, kterým nikdo nerozuměl. Stejně jsme vyhrávali,“ směje se Gajdušek.
Zážitkem byl i výlet do Číny. „Ploty, ostnaté dráty, termokamery, celníci měli roušky a gumové rukavice,“ popisuje Maňák atmosféru na hranicích.
V turistické oblasti bylo ale veseleji. Dragoni na chvíli vyměnili lodě za kola a žasli nad rýžovými poli a čínským venkovem. Zastavili se i v bahenní jeskyni. „Na hlavu jsme dostali helmu a s žabkami na nohách a v plavkách jsme se vydali na prohlídku. Hodně jsme si to užili, hlavně v bahenní tůňce, kam dokonce vedla skluzavka,“ vzpomíná Maňák.
