V dětství miloval žvýkačku Pedro, a tak si vysloužil svou životní přezdívku, která ho provází i jeho šermířským životem. Petru Novotnému z Přerova nikdo neřekne jinak, než Pedro Novotný.
Kdo ho nezná, asi nikdy neviděl vystoupení skupiny historického šermu Markus M. Tam je s téměř dvěma metry a sto patnácti kilogramy nepřehlédnutelný. Zahrál si v několika velkofilmech a ve zbroji se cítí tak dobře, jak jiní muži ve fotbalovém dresu.
Místo hřiště na hrad
K vůni renesance a gotiky přičichl před patnácti lety, kdy pomáhal kamarádům ze skupiny šermířů s organizací vystoupení. Tehdy skončil s aktivním sportováním, oželel basketbalový koš i házenkářskou síť a přemýšlel, čím se dál v životě aktivně bavit. Historický šerm se nakonec ukázal jako dobrá volba. Pořídil si zbroj i zbraně a poprosil kamarády, aby ho naučili, jak efektně proříznout zbraní vzduch, aniž by si rozsekl čelo, nebo připravil protivníka o ruku.
„Učil jsem se docela rychle a navíc mě to bavilo. Už jako kluk jsem měl rád kordy a meče, takže jsem se do nového koníčku ponořil. Taky jsem se začal více zajímat o dějiny, abych mohl pomáhat při sepisování historických scének,“ popisuje svoje začátky Pedro Novotný, který se v civilu živí jako profesionální hasič. A protože je chlap jako hora, může si dovolit ohánět se při vystoupeních těmi nejtěžšími zbraněmi. Jeho zbroj váží třicet šest kilo a dostat se do ní není otázkou minuty.
„Abych mohl předvést stoprocentní výkon, a přitom aby mě brnění nepodřelo, neskříplo kůži nebo nezpůsobilo modřiny, potřebuji na oblékání i půl hodiny. Navíc mi do zbroje musí pomáhat až dva lidi,“ vzpomněl Novotný alias Petr Smil z Hořenic.
Brnění ale není jeho jediný „oblek“, do kterého se z civilních džínů souká. Na ramínku v šatně mu visí také několik historických kostýmů, které k vystoupením potřebuje. A od jara do podzimu je řádně provětrá na hradech a zámcích, kam nejčastěji skupina jezdí, aby turistům vytvořila iluzi dávných časů.
„Představení každý rok obměňujeme, abychom se neopakovali. Snažíme o o seriózní hru, ale lépe se nám hraje představení, které v sobě má i špetku humoru,“ podotkl Petr Novotný.
Divoký Turek
Své divadelní i ohňové šermířské show předvádějí Markusáci nejen v Čechách a na Moravě, ale účinkovali i v Chorvatku, Slovinsku, Německu, Francii či Polsku. A nejen to. Úspěšnou skupinu zvou ke spolupráci také filmaři, kteří potřebují do záběrů dobrodruhy ve zbroji, či kaskadéry, kteří se nějakého škrábance neleknou.
„Já jsem si naposledy zahrál ve velkofilmu Bathory. Hrál jsem Turka, takže mně museli začernit obličej a vlasy, které pak nešly umýt. Hůře ale na tom byli kolegové menší postavy, kteří hráli mnichy a museli běžet po strmé louce v botách chabé konstrukce hnáni zdivočelými Turky,“ připomněl jednu ze scének šestačtyřicetiletý Novotný.
Markusáci už mají letošní sezonu za sebou a teď se připravují na další. Téma nového představení ale zatím tají. Jisté je jen to, že i tentokrát se v jejich historické hře protne profesionalita šermířských kousků s humorně laděným minipříběhem zasazeným do období gotiky nebo renesance.
