Driblovat se děti učí už v první třídě

Seriál, ve kterém Sedmička pomáhá vybrat rodičům vhodný sport pro děti, pokračuje basketbalem.

Ze Strakonic či Písku do basketbalové reprezentace? Takové příběhy už se odehrály a nebyly ojedinělé. Obě města patří pod koši mezi tradiční bašty a do haly na některý ze zápasů už zabloudil snad každý.
Strakonické basketbalistky se dlouhodobě pohybují v nejvyšší soutěži a písecký klub se pyšní skvělou prací s mládeží, zejména junioři dosahují na špici tabulky extraligy. Hledat vzory v bohaté historii tohoto sportu ve městě pak není těžké a mladé zájemce příklady jako Petra Reisingerová, Pavel Englický či Jan Čech táhnou.
„Bereme holky od první třídy základní školy a výjimečně i mladší,“ říká zkušený trenér Miroslav Vondřička, který má zkušenosti s vedením reprezentačních celků dospělých i mládeže. Stejný věk je vhodný pro start také v Písku a ve strakonickém mužském SK berou kluky obvykle od osmi let.
Právě věk kolem šesti let je optimální pro basketbalové začátky. Ti nejmenší trénují dvakrát až třikrát týdně a postupně s věkem se zvětšují i tréninkové dávky. To je stejné pro děvčata i chlapce. „Důležité také je, aby ty tréninky nebyly jen basketbalové,“ dodává dále Vondřička.
V tréninkovém procesu samozřejmě nechybí dribling, nahrávky a celkově práce s balonem, ale důležité je u malých dětí rozvíjet všestrannou obratnost. A to se při trénincích malých basketbalistů děje. Na všechno navíc dohlíží vždy dva až tři trenéři s potřebným vzděláním. „Tolik lidí proto, abychom se mohli věnovat všem dětem,“ podotýká Vondřička.
Mladí basketbalisté hrají v krajských soutěžích a teprve až od mladších a starších žákovských kategorií nastupují v celorepublikových soutěžích.
„Dcera se mnou chodila do haly už od mala, je vysoká a k basketbalu získala vztah,“ popisuje nejužitečnější hráčka loňského ročníku basketbalové ligy Petra Reisingerová ze Strakonic. Její dcera v současnosti nastupuje za mladší žákyně. Klubové příspěvky, boty a sportovní vybavení. To jsou jediné náklady na malého basketbalistu. Roční příspěvky v BK Strakonice se pohybují kole čtyř tisíc korun, v mužském SK potom 1300 korun.
V Písku první rok mladí basketbalisté příspěvky platit nemusí, ve druhých třídách tisíc korun a nejdražší příspěvky se platí v dorostu mezi čtyřmi a pěti tisící. Nejdražší položkou je cestování.
„Jestliže děti nemají nějaké zdravotní problémy, je pro ně basketbal, stejně jako jakýkoliv jiný sport, vhodný. Navíc z něho nebývá tolik zranění,“ říká doktor František Franc, který se dlouhá léta pohyboval ve sportovním prostředí jako lékař ligových fotbalistů.