Dříve pivo vařili v každé vesnici. Dnes je v kraji nejméně pivovarů | E15.cz

Dříve pivo vařili v každé vesnici. Dnes je v kraji nejméně pivovarů

Kateřina Čechová

V Libereckém kraji je nejméně pivovarů. Donedávna to tak ale nebylo.

Liberecký kraj je dnes co do počtu pivovarů nejchudší v Česku. Vždyť v celém kraji jsou jen tři velké a tři minipivovary.

Nebylo tomu tak ale vždycky. Ještě v devatenáctém století se pivo vařilo i v malých obcích, kde by to dnes nikdo nečekal.

První polovina dvacátého století ale připravila o pivovarnickou tradici například Jablonné v Podještědí, Jesenný, Poustku, Novou Ves, Kost, Malou Skálu, Mimoň, Grabštejn, Hodkovice nad Mohelkou a mnoho dalších měst a vesnic.

Nejstarší pivovar

Jeden z nejstarších pivovarů stál v České Lípě. Oblíbený nápoj se tam vařil už v roce 1371. „Dnešní budovy bývalého pivovaru pocházejí z roku 1698. Postavili je Kounicové a pokračovali celkem 250 let v tradici vaření dobrého piva, například desítky nebo šestnáctky,“ uvedl Petr Randus, který zpracovával historii pivovarnictví na Českolipsku.

V samotné České Lípě byly od roku 1680 dokonce dva pivovary. A to až do roku 1905. „Pivovary v České Lípě ale už měly před sebou řadu předchůdců. Od roku 1381 do roku 1968 se na území dnešního okresu Česká Lípa vařilo pivo celkem ve dvaadvaceti pivovarech,“ dodal Randus.

Ve Cvikově pivo uměli

Velký a dobře prosperující pivovar pracoval ve Cvikově až do roku 1968. Na rozdíl od jiných se na počátku dvacátého století rozmáhal. V roce 1909 majitelé přistavěli nové sklepy a zahájili práce na mechanizaci jeho provozu. Po skončení druhé světové války sice prošel další modernizací, ale v roce 1968 pivovar zavřeli.

Podobně dopadl například i pivovar v Jablonci nad Nisou, který nepřežil rok 1991. „Jablonecké pivo bylo oblíbené, ale pak se kvůli technologické chybě zkazilo. Vybavení už bylo moc staré a nikdo ho nevyměnil,“ vysvětlil bývalý zaměstnanec pivovaru Josef Havel.

Z kostela pivovar

Dva pivovary fungovaly také v Jablonném v Podještědí. Budovu jednoho z nich najdou návštěvníci obce jen kousek od náměstí. Upozorňuje na něj vysoká kostelní věž.

Původní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie město po roce 1863 přebudovalo na pivovar. Zajímavý osud tím ale neskončil, protože bývalý kostel a později pivovar fungoval od roku 1945 po dalších téměř dvacet let jako škola. Budova pak chátrala až do roku 2001.

„Do oprav se pak pustilo samo město. Udělala se nová střecha a zastupitelstvo odsouhlasilo otevření kostelní věže jako rozhledny. Je tam pěkné pokoukání do okolí. Navíc kousek od věže je pivovarský komín. Na něm trůní nejstarší čapí hnízdo ve střední Evropě. Letos mu bylo 147 let,“ uvedli pracovníci informačního centra. Druhý z pivovarů patřil k zámku Lemberk. Ve starých pivovarských sklepech prý dokonce straší.

Pivovary bývaly často součástí zámků. Kromě Lemberka se pivo vařilo i pod Grabštejnem. Na webových stránkách Pivovary.info se dočteme, že grabštejnské pivo bylo dokonce velmi oblíbené. „Bývaly doby, kdy se po grabštejnském pivu olizovali štamgasti z celého Hrádecka. Prušáci si v roce 1866 tamější pivo oblíbili natolik, že pivovar málem přivedli k bankrotu. Pili o sto šest, ale platit se jim nechtělo,“ píše se tamtéž. Pivo se vařilo i u zámku v Zákupech, na Frýdštejně nebo na Kosti. V Libereckém kraji byli největšími vlastníky práv várečných Clam-Gallasové, Rohanové, Harrachové a Kounicové. Rohanové například provozovali pivovary piv Semilech a Jesenném. Jednu ze dvou budov semilského pivovaru najdeme za muzeem u náměstí. Dnes je v ní stále se rozšiřující restaurace U Bernarda.

„Dřív se tomu tady říkalo hospoda V Pivovaru. Pak tomu ale Semiláci začali říkat Bernard a na to, že je to vlastně bývalý pivovar, se podle mě zapomnělo. Ale ta budova má obrovské prostory. Ve sklepích před několika lety vznikl klub Chladírna,“ objasnil osud pivovaru Jaromír Nosek ze Semil.

Tradice se vytratila

V Jesenném už někdejší pivovarskou tradici nepřipomíná nic. „Pivovar stával v areálu bývalého zámku v Jesenném - bohužel je již dávno zbouraný,“ potvrdil starosta Jesenného Petr Hlůže.

Rod Harrachů provozoval pivovar v Jilemnici. „Moje maminka sloužila na zámku a často chodila do pivovaru pro led. Byly tam velké studené sklepy, kde led vydržel. Pak ho nosila na zámek do lednic. Teď jsou tam pořád nějaké akce, hlavně různé výstavy,“t řekla Vlasta Trýznová z Jilemnice.

V nově zrekonstruované budově sídlí Krkonošské muzeum, návštěvníci tam najdou tržnici řemesel, informační centrum mládeže a multifunkční sál. Clam-Gallasové se starali o pivní produkci v Liberci, Frýdlantě, Grabštejně a Nové Vsi. Dnes si patrioti z Libereckého kraje dají k obědu Svijany, Rohozec nebo Konrada.

Co pijí patrioti?

Pokud se kvůli zlatavému moku ze svého regionu chtějí vydat dále, dojedou k Vendelínovi nebo do Krásné Studánky a jejich krajské pivní putování skončí v Harrachově.

Když budou chtít pátrat po dalších pivovarech, najdou v jejich prostorách nejrůznější instituce - sklad zeleniny, dozrávárnu sýra, autoškolu, firmu na výrobu razítek, sklářskou huš, kino nebo kancelář pojišťovny.

Jiné stavby, z nichž se dříve linula vůně sladu, mívají blíže svému původnímu určení. Jen výjimečně se prostory zavřených pivovarů nakonec znovu opráší, doveze se varna a vymete spilka a začnou se opět plnit sudy.

Oživení Vratislavic

Takové štěstí měl zatím jen pivovar ve Vratislavicích nad Nisou. Pivovar Vratislav zavřela společnost Pražské pivovary v roce 1998 po 125letém fungování. Stovky lidí přišly o práci a Liberec o svoje pivo. Pivo Vratislav se začalo vařit v Praze. Jeho kvalita ale už neodpovídala tomu původnímu. V roce 2000 ale parta bývalých zaměstnanců začala s oživením zrušeného provozu.

„Vzpomínám, v jakém stavu nechali vlastníci vybavení. Do varny vyřezali díry, aby se tam pivo už nedalo vařit,“ popsal Petr Hostaš, ředitel nynějšího pivovaru Konrad ve Vratislavicích. Pivo se ale přesto začalo znovu vařit a úspěch se dostavil. Kromě běžných světlých piv různých stupňovitostí Konrad nabízí i červené pivo Červený král, silnou šestnáctku podle staré receptury s názvem Svatopavelské a horkou novinku letoška - pivo s citronovou příchutí Chytrón.

Skunk i Brtník

Ani nedaleký pivovar Malý Rohozec nezaostává. Po těžkém období znárodnění, velkého propouštění v roce 2000 a výrazném snížení výstavu se pivovar opět postavil na nohy.

Koupil ho konkurenční pivovar Svijany, ale místo aby ho zlikvidoval, značku udržel a posilnil. Zatímco před deseti lety výstav stěží dosahoval deseti tisíc hektolitrů, v roce 2010 překročil šedesát sedm tisíc.

„Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ vysvětlil ředitel pivovaru František Jungmann.

Vyrábí kromě klasických českých stálic i malinové pivo a na každoročních slavnostech mohou fandové rohozeckého piva ochutnat dokonce medového Brtníka, konopného Skunka, směs pomerančové limonády a piva pojmenovanou Mixela nebo pšeničné pivo Unger.

Svijany jedou

Největší producent piva v kraji, pivovar Svijany, podobné pivní experimenty nedělá. Jeho nejprodávanějším pivem, které inspirovalo další pivovary k vaření jedenáctek, je světlý Svijanský Máz.

V devadesátých letech měly Svijany pětačtyřicet hospod jen v blízkém okolí, v únoru 2007 jich měly přes dvanáct set a znali je pivaři v celém Česku. A nejen tam.

„Nič lepšie ako Kvasničák zo Svijan som ešte nepil,“ tvrdí Ján Smädiš na facebookovém profi lu svijanského pivovaru. V posledních letech výstav Mázu, Knížete, Kněžny, Rytíře, Barona a dalších piv ze Svijan překročil hranici tří set tisíc hektolitrů.

Letos přibyla novinka, řezaný František, který se vaří na počest bývalého ředitele pivovaru Františka Horáka.

Hudba budoucnosti

Ve Frýdlantě se pivo vařilo už ve čtrnáctém století. Po více než šedesáti letech po uzavření tamějšího pivovaru se našel kupec areálu a začíná jeho obnova. „Spolupracoval jsem na projektu minipivovaru, který během tří nebo čtyř let vyroste v Chrastavě jako doplněk Industriálního muzea. Do pivovarnictví jsem se zamiloval a rozhodl se koupit starý komplex ve Frýdlantě,“ vysvětlil podnikatel Marek Vávra.

Jeho pivovar by měl začít fungovat v roce 2013. „Chci pivovaru ponechat historickou tvář. Všechno se musí opravit velmi citlivě, proto spolupracuju s Národním památkovým ústavem a mladými architekty z firmy Mjölk, kteří zachovávají veškeré detaily,“ tvrdí Vávra. Bývalý pivovar dlouho chátral, a v posledních letech ho dokonce lidé začali postupně rozebírat. Ukradli velkou část střešní krytiny.

Ve středověkém duchu

Podle nového majitele by měla v rekonstruované budově vzniknout i restaurace ve středověkém duchu. Celý interiér bude z kamene a dřeva, k jídlu bude maso z ohniště a všechno doplní nové pivo.

„Mám rád živá nefiltrovaná piva. Rád ochutnávám různá piva a hledám tu správnou chuš. Inspirovala mě chuš řezaného Bernarda a piva z pražského pivovaru U Fleků, ale jinak bude pivo samozřejmě originál. Budeme vařit jedenáctku, dvanáctku a karamelizovanou třináctku,“ upřesnil Vávra. Zámecký pivovar ve Frýdlantě by měl časem vyrábět až třicet tisíc hektolitrů piva Albrecht ročně. Garantem bude bývalý sládek jabloneckého pivovaru.

„Pan Picek rozběhne výrobu a předá mi svoje zkušenosti. Rád bych se sám naučil pivo vařit,“ říká Vávra. Kromě pivovaru s restaurací ale v areálu vznikne i školicí centrum a hotel. Marek Vávra by tak chtěl přispět k řešení sociálních problémů na Frýdlantsku, které se týkají hlavně nedostatečné vzdělanosti a odlivu schopných lidí do velkých měst.

PIVNÍ RODÁCI Z LIBERECKÉHO KRAJE:

Svijany

- desítka a jedenáctka Máz
- dvanáctka Rytíř
- třináctka Kníže
- tmavá Kněžna
- patnáctka Baron
- Weizenbier
- Fitness
- nealko Vozka
- Kvasničák

Rohozec

- Skalák, 11-13%, světlé, tmavé, řezané Skaláczech
- Podskalák
- medový Brtník
- konopný Skunk
- pomerančová Mixela
- pšeničný Unger
- Malinové pivo

Konrad

- osmička Reichenberger,
- desítka, jedenáctka a dvanáctka
- polotmavé Eso
- čtrnáctka Joker
- Červený král
- nealko Pilot
- citronový Chytrón

Krásná Studánka

- desítka Antal
- dvanáctka Gallas
- polotmavé Flik

Venelín

- Vendelín
- Pivovar Novosad
- František
- Čeršák

Zámecký pivovar Frýdlant

- Albrecht (od roku 2013)

Autor: Kateřina Čechová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!