Druháci i páťáci v jedné třídě

Opavští předškoláci nepůjdou k zápisu jen do běžných městských škol. V Opavě jsou i školy méně tradiční.
Prvňáci na základní škole v Opavě-Vávrovicích mají svoji samostatnou třídu, stejně jako všude jinde. Od druhé třídy tam však školákům začíná malé dobrodružství. Sedají v jedné třídě s třeťáky, čtvrťáky a páťáky.
Málokterá učitelka si dokáže představit, jak zvládne učit čtyři ročníky dětí najednou. Jana Kavanová do školy ve Vávrovicích nastoupila hned po studiu a nejprve se toho bála. Už po pár dnech byla z prostředí i dětí nadšená.
„Dala bych sem i svoje dítě, tady z nich vyrůstají úplně jiní lidé. Když jsem byla na praxi v městské škole, tak to bylo naprosto odlišné. V malotřídce děti nemluví sprostě a víc se zajímají o kamarády,“ vysvětluje učitelka.
Podle ředitele školy Pavla Gregora děti díky společným hodinám umí spolupracovat a pracovat v kolektivu. Když mladší něco nechápou, starší jim pomohou. Probíranou látku navíc všichni školáci slyší vícekrát.
„Chodila jsem tu do mateřské školky, tam se mi moc líbilo a ve škole se mi líbí taky. Učitelé jsou moc hodní,“ pochvaluje si Jitka Gregorová z první třídy. Na začátku vyučovacího týdne se všech dvaačtyřicet žáků schází v jedné třídě, kde jim chodí předčítat z knih jejich rodiče a prarodiče. Na třídní schůzky chodí rodiče i s dětmi, ve Vávrovicích platí pravidlo Když je to o mně, tak to musí být se mnou.
Základní škola sv. Ludmily v Jaktaři je také výjimečná. Děti tam mají hodiny náboženství.
„Seznámí se s křesťanstvím, a až vyrostou, mají možnost se samy rozhodnout, jestli ho budou rozvíjet,“ vysvětluje zástupkyně ředitele Marie Šoltisová a dodává, že žáci v jejich škole nemusí být věřící.
Právě náboženství má na starosti učitel a autor dětských knížek Josef Janšta. Děti sedí ve třídě plné barev se zdmi posetými kresbami učitelů i žáků, různými tvůrčími výrobky, ale i vzdělávacími informacemi. Při hodině si vymalovávají obrázky a poslouchají čtení svého učitele. Předčítá jim třeba příběhy s biblickými motivy.
Škola má i vlastní kapli. S oltářem, lavicemi a spoustou hudebních nástrojů. Žáci si tam cvičí třeba hru na kytaru, kaple slouží jako modlitebna a také prostor pro společenské události školy.
„Každé ráno před vyučováním se tam všichni studenti společně sejdou, povídají si, zazpívají a kdo chce, ten se i pomodlí,“ vypráví učitelka Jana Smolková.
Podle obou učitelek ve škole vládne přátelská a pohodová atmosféra. „Ze školy mám nejraději kroužky, chodím do kroužku keramiky a do dívčího klubu, kde vyrábíme různé šperky, občas i vaříme. Jen mě mrzí, že mi moc nejde angličtina, ale to si snad brzy zlepším,“ loučí se školačka Klára Kuběnová ze 3. B.