Druhý řecký exodus. Někteří Řekové kvůli krizi odcházejí do Brna | E15.cz

Druhý řecký exodus. Někteří Řekové kvůli krizi odcházejí do Brna

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Nespokojení Řekové pomýšlejí na dobrovolnou emigraci. Mnozí se chtějí vrátit do Brna, kam už jejich předchůdci kdysi přišli.

Když bylo Anastasii Masmanidu šest let, za normálních okolností by šla po prázdninách poprvé do školy.

Místo balení školních pomůcek do brašny si ale do kufrů skládala osobní věci.

Psal se rok 1948 a v Řecku vrcholila občanská válka. Tisíce Řeků, stejně jako rodina Anastasii, opustily z politických důvodů svou rodnou zemi a našly nové domovy v tehdejším Československu. Stovky jich také tehdy zůstaly v Brně.

Řekové v Brně

„Zatímco moje maminka v Brně zůstala a vdala se tu, babička se později vrátila zpátky. Letos v létě jsem se byl podívat za bratranci a měli strach. Z toho, co bude. Jako každému pracovitému Řekovi se jim totiž nelíbí, že by měli doplácet za něco, co vlastní vinou nezpůsobili,“ říká sedmačtyřicetiletý Aleš Rybář, syn Anastasie Masmanidu. V občanském průkazu má české příjmení po otci a v Brně vlastní řeckou restauraci Pontos.

Se svými příbuznými z Řecka je Rybář v permanentním kontaktu. Kufry si zatím do České republiky nebalí, ale někteří už se definitivně rozhodli.

Opakuje se historie

Po více než šedesáti letech jako by se historie opakovala. Řecko čelí bankrotu, v ulicích protestují lidé a teče krev.

Mnozí Řekové se proto poohlížejí po místě, kde jim bude lépe. Někteří vyslyšeli volání rodiny a přijeli. Ještě neví, na jak dlouho, ale zpátky se jim nechce. Už kvůli tomu, že v českých bankách je jejich úsporám o poznání lépe, než v prázdných trezorech řeckých bank.

Počty Řeků, kteří našli nové domovy v Brně, nejsou zatím nijak závratné. Předseda Asociace řeckých obcí v České republice Christos Bialas ovšem tvrdí, že za posledních pár měsíců se do Česka vrátily desítky rodin.

Slovo „vrátili“ je na místě. Veskrze totiž jde o ty, kteří se po roce 1976 vraceli z československého exilu do Řecka.

„Stovky dalších Řeků o stěhování vážně uvažují,“ upozorňuje Bialas, jemuž několikrát denně zvoní mobilní telefon.

Opětovná emigrace

Na opětovnou emigraci myslící Řekové se ho ptají například na to, za kolik se dá pořídit bydlení nebo jak drahé jsou potraviny.

Počítat každou korunu ale nemusí. Příkladem může být vysloužilý řidič autobusu Stavros Mamoglou z řecké Soluně. Jeho důchod činí dvanáct set euro, což je v přepočtu asi třicet tisíc korun. Ve srovnání s ostatními brněnskými důchodci tedy přibližně třikrát tolik peněz.

„Nevím ale, jak dlouho bude tak vysoký. Když manželce zkrátili důchod o třetinu, kvůli nejistotě z budoucnosti jsme se rozhodli vrátit do Brna a užít vydřených peněz v klidu,“ posteskne si Mamoglou při myšlence, v níž se vrací za volant autobusu v soluňských ulicích.

Vysoký důchod. Do kdy?

Největší obavy má Mamoglou z toho, že mu jednoho dne rodný stát peníze na účet nepošle vůbec, protože nebude mít z čeho.

Toho se bojí i jiní Řekové. Nejen ti, kteří si zvolili dobrovolnou emigraci, ale i ti, kteří mají českou občanku. Řecké rodiny totiž drží při sobě a o zchudlé příbuzné se budou muset postarat.

„Řekové nejsou líní, jak jednou řekl prezident Václav Klaus. Přestože si ho jako člověka nesmírně vážím, tohle mu z pusy ulítlo. Řekové jsou dříči. Chodí do práce, a aby se uživili, musí makat na maximum,“ myslí si Rybář.

Tak třeba třiačtyřicetiletá Aphrodite Constantinis, bývalá učitelka z řeckých Athén, přišla kvůli úsporám o tři sta eur měsíčně ze svého platu. Navíc jí přibyla ve škole práce.

„Kromě toho, že jsem učila, musela jsem školu i uklízet. V seškrtaném rozpočtu totiž nezbylo nejen na školní pomůcky, ale ani na uklízečku,“ povzdechne si Constantinis, jejíž manžel chodil v posledních měsících s o polovinu menší výplatou.

Poté, co podražil jejich athénský byt, začali mít potíže ze dvou platů vyjít. „Nechtěli jsme s dětmi skončit na ulici, a tak jsme se rozhodli odjet. Za rodinou do Česka,“ přibližuje tmavovlasá žena dobrovolnou emigraci.

Najít práci je těžké

Najít práci Řekům ovšem není jednoduché. Ani v Brně, ani v jiných městech České republiky.

„Nemůžeme jim všechno zařizovat. Situace je navíc taková, že o emigraci v současné době uvažují statisíce mladých Řeků. Pochopitelně, že všichni nechtějí do Česka. Zájem mají především o Austrálii, Kanadu a Spojené státy americké,“ říká místopředsedkyně řeckých obcí Zacharula Joaniduová o lidech, kteří prchají před hořícími barikádami a finanční nestabilitou.

Není to ale tak dávno, kdy se řečtí zaměstnanci měli jako nikdo jiný. Tedy alespoň ti, kteří pracovali ve státní správě.

Výhody pro úředníky

„Ve státním sektoru to bylo jako za komunistů v Československu. Nikdo nic pořádně nedělal, ale měl přitom spoustu výhod. Byl jsem překvapený, že třeba dostávali peníze za to, že přijdou včas do práce,“ diví se restauratér Rybář, když popisuje „rozežranost“ státních úředníků a zaměstnanců, které platil stát. Nelíbilo se to ani všem pracujícím daňovým poplatníkům v Řecku, kteří výhody neměli.

„Těm nikdo nic zadarmo nedal. Na rozdíl od státních zaměstnanců, kteří chodili v třiapadesáti letech do důchodu. Ještě donedávna tam totiž fungoval jakýsi systém odpracovaných dní, podle něhož se odchod do penze vypočítával. Za každý den dostal zaměstnanec státní správy známku. Jakmile jich měl dostatečný počet, odešel do důchodu a na účtu mu každý měsíc přistálo přes tisíc eur,“ vysvětluje Rybář.

I když podle něj dostávali svého času státní zaměstnanci balík peněz, při jeho návštěvách Řecka nebyly znát změny. Především ty k lepšímu.

Nic moc se nezměnilo

„Leckde se nic nezměnilo ani po dvaceti letech. Nebýt Letních olympijských her v roce 2004, neměli by ani pořádné silnice. Tehdy do infrastruktury musela vláda nasypat mnoho peněz. Ale to je tak všechno. Pak úředníci falšovali statistické údaje a Evropská unie posílala do Řecka další a další miliardy. Není divu, že je stát před bankrotem. Každý, kdo žije na dluh, dřív nebo později zkrachuje,“ myslí si Rybář.

Řekové drží pospolu

Podnikatel v gastronomii se však případného exodu Řeků do Brna nebojí. Ví, že řecká komunita drží pospolu a vzájemně si pomáhá. Svědčí o tom početné řecké spolky, které sídlí v Brně. Nejstarší je Lyceum Řekyň v České republice, které letos oslavilo sto let od svého vzniku.

„Pořádáme nejrůznější akce. Tou nejbližší je na konci listopadu vystoupení tanečního souboru lycea v programu Regiony Řecka - Dodekanéské ostrovy,“ říká předsedkyně správní rady lycea Eva Lioliu.

Podzimní návrat

Problematice řeckých emigrantů a jejich osudů se věnoval také filmový režisér a scénárista Georgis Agathonikiadis. Před deseti lety natočil v brněnském studiu České televize celovečerní snímek Podzimní návrat. Příběh vypráví o muži jménem Stavros, který se po letech vrací do země a míst svého dětství.

„Stavros byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, které v květnu roku 1948 našly v bývalém Československu útočiště před občanskou válkou. Do Brna se vrací jako dospělý muž a jeho cesta má ryze osobní důvod. Chce převézt ostatky svých prarodičů, kteří ho tu vychovali a v nucené emigraci zemřeli, do milovaného Řecka,“ popisuje Agathonikiadis film, který mezi diváky nenašel zalíbení.

Osud Řeka na plátně

Poté, co prakticky bez povšimnutí prošel kinosály, dvakrát jej reprízovala Česká televize. Ale ani Jiří Bartoška v hlavní roli nepřitáhl snímku sledovanost. Agathonikiadis natočil především svůj autobiografický příběh. Nejprve byl umístěn do internátu, kde vládla vojenská kázeň.

Teprve až jeho dědeček s babičkou, kteří se později usadili v Brně, mu dokázali nahradit ztracené rodinné zázemí a on byl pro ně zase prostředníkem s neznámou středoevropskou zemí a jejími obyvateli.

„Podzimní návrat je vlastně takovou mozaikou autobiografických a autentických událostí, které formovaly mé dospívání a zároveň je i působivou evokací padesátých let, jak je viděly klukovské oči,“ říká Agathonikiadis o svém filmu.

ŘEKOVÉ V ČESKU

* Ministerstvo vnitra uvádí, že v Česku žije 3500 lidí řecké národnosti.
* Dalších 860 Řeků má v Česku krátkodobý či trvalý pobyt.
* Většina Řeků a Řekyň žije v Brně a Praze, komunity se vytvořily také v Krnově, Bruntálu, Karviné, Zlatých Horách nebo v Šumperku.
* V Brně sídlí klíčové řecké organizace, například Řecká obec Brno, Nadační fond Hellenika a Lyceum Řekyň v České republice.
* Brněnští Řekové především podnikají, provozují restaurace a taverny.
* Přes dvanáct tisíc emigrantů z Řecka přišlo do někdejšího Československa v 50. letech minulého století, kdy vrcholila řecká občanská válka.
* Jednalo se většinou o levicově orientované Řeky a Řekyně, ale také zajatce královské armády.
* Po pádu řecké vojenské junty v 80. letech minulého století se část emigrantů vrátila zpátky do rodné vlasti.
* Kvůli vleklé ekonomické krizi uvažují stovky příbuzných Řeků v Česku o další emigraci, láká je právě Česká republika.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video