Vzrostlý topol v křižovatce Sportovní a Pionýrské ulice strádá. Odhalila to tahová zkouška, která zkoumá riziko pádu stromů. „Kořeny topolu poškodila výstavba křižovatky. Silnému větru ale zatím odolá a hrozbu pádu zmírní zmenšení koruny stromu,“ uvedl Jaroslav Kolařík z rosické společnosti Safe Trees, která se zabývá inventarizací stromů a hodnocením jejich bezpečnosti.
Odborníci se nejprve podívají, jestli strom prospívá a zda nemá choroby. Stav kořenů, odolnost kmene i korunu testují tak, že ke kmenu připevní lanový naviják a „zatahají“ za strom. Přístroji připojenými k počítači měříme deformaci a náklon kmene i kořenového talíře,“ uvedl Kolařík. Fotografie koruny navíc ukážou, na jakou plochu působí vítr a zda je třeba ji prořezat.
„Polovina ze sedmdesáti tisíc stromů, o které se v Brně staráme, dnes potřebuje drobný zásah, třeba ořezat větve kvůli průjezdnosti. Celá čtvrtina stromů vyžaduje zásah větší – například právě zredukovat korunu,“ uvedl Jozef Kasala z organizace Veřejná zeleň města Brna. Kasala odhadl, že je v Brně přes 280 tisíc stromů, často na soukromém pozemku. „Lidé si ještě nezvykli, že když strom rostoucí na jejich pozemku někoho zraní, nesou zodpovědnost. Strom musí být bezpečný, stejně jako lampa osvětlení,“ řekl Kolařík.
Tahovou zkoušku podstoupí v Brně ročně asi deset vytipovaných stromů. „Zkoušky nám dají na pět let jistotu, že je strom v pořádku,“ vysvětlil Kasala. Arboristé, jak se odborníci na městskou zeleň jmenují, nedávno testovali také dub uherský v Lužáneckém parku. „V parku patří k nejstarším, ale bude muset pryč – postupně odumírá. Zatím je ještě pevný, ale další test za čtyři roky rozhodne,“ vysvětlil Kasala.
Nejen lidé, ale i stromy jsou ve městě vystaveny stresu. „Strom nestárne v čase – zásadní není věk, ale úroveň stresu. Šedesátiletá lípa ve městském stromořadí může být důchodkyní. Naproti tomu stejně stará lípa v prostranství je teprve v pubertě,“ líčí odborník.
Stromy stresuje stavební činnost, kontaminace půdy a málo místa. „Co má strom nad zemí, musí mít i pod zemí. Kořeny ale rostou hlavně do šířky,“ vysvětluje odborník. Stromy si někdy poradí – rostou do kanálů i šachet vodovodu. „Velkou část úniků vody působí právě stromy. Kdyby ale nepily z vodovodu, nepřežily by,“ vysvětluje Kolařík, který stromy testuje po celé republice. Stromy v Brně podle něj patří k těm nejlépe udržovaným.
Nejhezčím stromem v Brně je podle Kolaříka čtyřsetletá bystrcká lípa. Ta se košatí před restaurací U Šťávů. „Dutinu kmene zaplnily kořeny, které odtud berou živiny. Strom se vlastně recykluje. Lípa je v obdivuhodném stavu i přesto, že na ni čůrají generace štamgastů,“ uzavírá Kolařík.
