Takový vějíř nesvírala v prstech ledajaká dáma. Krojovanými postavičkami pestře pomalovaný starodávný vějíř s nápisem Slavjanski bal 1848 z vitríny havlíčkobrodského muzea patřil manželce legendárního zakladatele politické žurnalistiky Karla Havlíčka Borovského Julii.
A není asi v Česku místo, kam by taková pozoruhodnost patřila lépe. Juliin vějíř je se stovkami dalších exponátů vystaven v brodském muzeu, které sídlí v Havlíčkově domě.
V této historické nárožní budově na brodském náměstí žil Karel Havlíček Borovský v několika etapách svého života. Dům koupil v roce 1832 jeho otec Matěj. Karel tam pak žil až do svého odchodu do Ruska a také studoval na městském gymnáziu.
Moderní expozice
Do tohoto domu se v tehdejším Německém Brodě přestěhoval poté, co bylo úřady zastaveno vydávání jeho novin Slovan. Tam pracoval i po svém příchodu z Ruska. V tomto domě také byl v roce 1851 zatčen četníky a deportován do „lázeňského“ vyhnanství v alpském Brixenu.
Z vyhnanství se sem Havlíček vrátil o čtyři roky později. V roce 1856 zemřel a už patnáct let po jeho smrti vlastenci do stěny domu vsadili na jeho památku pamětní desku.
Dnes je v domě památník. Současnou stálou expozici „Karel Havlíček Borovský -život a odkaz“ tady slavnostně otevřeli loni v říjnu.
Expozice je otevřena denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin (od 12 do 13 hodin je polední přestávka). Návštěvník má v muzeu možnost poznat nejen Havlíčkův život i dobu, ve které zakladatel české novinařiny působil. Nyní se však lidé mohou blíže seznámit také s kultem, který se začal formovat po buditelově smrti.
Součástí expozice je i moderní dotyková obrazovka s časovou osou jeho života či audio průvodce v podobě telefonu, který komentuje podobu Havlíčkových novin či osud jeho dcery Zdenky.
Muzeum Vysočiny také vytváří nový web www.karelhavlicek. cz. Může sloužit i pro badatele, kteří tam najdou například kompletní havlíčkovskou bibliografii. „Na webu budeme i v dalších letech pracovat a shromažďovat na něm informace z jeho života a díla, o tom, kdo se na něj odkazoval, jak vznikal jeho kult, aby web sloužil pro laiky i odborníky,“ řekl ředitel brodského muzea Jiří Jedlička.
Zároveň je na webu muzea možné vyzkoušet si i dotykovou obrazovku, která je v expozici a popisuje pětatřicet let novinářova života.
Z hmotných exponátů je možné vidět například dětské vlasy Karla Havlíčka, jak si je uložila na památku jeho matka Josefína, prsteny manželů Havlíčkových či předměty z vlastnictví jejich dcery Zdenky. „Jedna z místností je uzpůsobena jako redakce Národních novin, kde působil, je tam také interaktivní časová osa, kde návštěvníci mohou vidět, co ho provázelo životem v jednotlivých letech,“ řekl ředitel muzea Jedlička.
Dům však nežije jen odkazem muže, jehož jméno nese. Až do 27. února tady je například přístupná výstava Krysáci z Vizovic, a to ve stejných časech jako celé muzeum.
Krysáci jsou tu pro děti
Havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny výstavu přichystalo ve spolupráci s autory večerníčkovských Krysáků Cyrilem Podolským a Martinem Šinkovským. Příběh dvou krys z vizovického smetiště a jejich setkání s pražským laboratorním potkanem se prý zrodil během cesty vlakem. Brodská výstava obsahuje například originální scény a loutky ze seriálu.
Součástí výstavy byly i animační dílny, kde si děti mohly pod vedením studentů jihlavské grafické školy samy zkusit vyrobit animovaný film. Výsledky jejich snažení mohou lidé vidět na webových stránkách muzea.
Po výstavě Krysáků bude od 1. března následovat putovní výstava Hry a klamy, která představuje fyzikální a přírodní zákony prostřednictvím her a jednoduchých pokusů, které si děti mohou samy zkoušet.
Sklo a pocta faráři
Další plánovanou výstavou tady bude Tango sklo, což je předválečný název pro skla žluté, oranžové, červené či opálové zelené barvy. „Některé věci z Tango skla máme ve svých sbírkách, takže jsme je zapůjčovali do Nového Boru, kde výstavu Tango skla uspořádala doktorka Jitka Lněničková,“ řekl ředitel brodského muzea Jedlička.
Havlíčkobrodské muzeum je v tuzemsku poslední, kde bude výstava Tango skla hostovat. Odtud už výstava pojede za oceán do Spojených států.
V listopadu si muzeum připomene narození Josefa Toufara, faráře v Číhošti a s ním spojené téma číhošťského zázraku a následných brutálních politických procesů v padesátých letech. Také připomene letce z východní i západní válečné fronty.
CO SI V HAVLÍČKOVĚ DOMĚ NENECHTE UJÍT
Návštěvníci muzea mohou navštívit jeho zpřístupněné členité podzemní prostory. Ty se totiž před časem změnily na hrobku ze starého Egypta. Podzemí vyzdobili malbami, nápisy, keramickými a kamennými předměty ale také třeba replikami zvířecích mumií studenti z Havlíčkova Brodu a ze Světlé nad Sázavou.
