Dva útržky papíru v „Krpoli“ aneb o vůně citronů v Bystrci na pumpě

Člověk tam vkročí průměrně osmkrát za den. Když se to vynásobí kalendářními dny v roce, pak je to asi 2500 návštěv ročně. Některé statistiky dokonce uvádějí, že lidé na onom místě stráví přibližně tři roky života.

Řeč je o toaletách. Místu, kam zkrátka musí každý. Sedmička navštívila veřejné záchodky, které mohou najít v chytrém telefonu lidé využívající novou aplikaci WC Guide, jakéhosi mobilního průvodce toaletami.

Kde je ten nejbližší

Ten jako první v Česku mapuje kvalitu veřejných sociálních zařízení a pomáhá uživatelům najít v krizi nejbližší útočiště. Přes sto záznamů pochází z Brna.

„Existuje hromada průvodců po restauracích, památkách či galeriích. Průvodce po veřejných záchodcích ale není ani jeden. Přitom každý člověk musí navštívit toaletu několikrát denně. To není možné nadále přehlížet. I proto jsme spustili WC Guide,“ vysvětluje autor mobilního průvodce Michal Schindler.

Z průzkumu zmapovaných toalet v Brně vyplývá, že zhruba na šestasedmdesáti procentech z nich se není čeho obávat.

Je tam nejen čisto, ale i toaletní papír, mýdlo, vysoušeč rukou nebo papírové ručníky. Vysloveně tragicky dopadly v dosavadním hodnocení pouze čtyři procenta veřejných WC. Těm by se lidé měli raději vyhnout.

Zpátky do minulosti

Když internetový server Mr. Tester udělal před několika měsíci hodnocení nejhorších veřejných záchodů v Česku, umístily se mezi pěti nejstrašlivějšími hned čtyři zařízení státního vlakového dopravce České dráhy. Ostatně ani v toaletním průvodci nevyšly z hodnocení lidí zvlášť pozitivně. V první pětce nejhorších brněnských toalet se tak objevily „hajzlíky“ ve vestibulu budovy vlakového nádraží v Brně – Králově Poli. Už vstup do míst, na něž upozorňují dveře s nezaměnitelným logem panáčka a panenky, vrátí potenciální zákazníky o několik desetiletí zpátky.

Za okénkem sedí starší prošedivělá žena v modrém květovaném plášti. Na pozdrav neodpoví a hlavou pootočí jen ve chvíli, kdy na oprýskaný dezertní talířek spadnou tři koruny, což je cena za využití pisoárů. Pokud se chce zákazník zamknout do kabinky, připlatí si o dvě koruny víc. K tomu ale dostane dva útržky jednovrstvého toaletního papíru, tedy přesně čtyřiadvacet centimetrů „toaleťáku“.

„Toaleťák by měl být automaticky dostupný v kabince. V jednadvacátém století je to přece normální. Mít ho na příděl nás vrací někam do hluboké totality. Ale na nádražích je tato praxe běžná,“ hartusí dvaapadesátiletý muž.

Dávnou historii připomíná na nádražních toaletách rovněž nuzné vybavení. Pokud lidé pominou rozviklané kliky na většině dveří, umýt se mohou jen ve studené vodě. Kohoutek je totiž nad umyvadlem jen jeden. A to s modrým očkem. O tekutém mýdle si člověk také může nechat zdát. Na vodovodní baterii je totiž přivázané toaletní mýdlo v síťce. Nelze také přehlédnout upozornění, které zakazuje lidem „odnášet si vodu s sebou“. Ve srovnání s veřejnými záchodky na královopolském nádraží mají toalety na pumpě Benzina plus v brněnské Bystrci punc noblesního hotelu.

Po otevření dveří ucítí zákazník místo štiplavého dezinfekčního prostředku vůni citronů. Porcelánová umyvadla jsou zasazená do mramoru a o pravidelnosti úklidu se může přesvědčit na nástěnce visící hned u dveří.

Čistotné pumpařky

„Čistotu kontroluje obsluha každé dvě hodiny,“ říká provozní vedoucí čerpací stanice Jana Janáková s tím, že někdy se chodí kontrolovat i častěji. Pravidelný úklid je vidět na první pohled. Na zrcadlech nejsou kapky a v každé kabince je dostatek toaletního papíru. I když ho někteří lidé odmotávají a berou s sebou. Papír ostatně není jediný artikl, který si neurvalci odnášejí domů.

„Nebudete tomu věřit, ale někteří lidé kradou i štětky na záchod,“ povzdechne si Janáková. Lidé podle ní berou vše. „Když chce někdo tekuté mýdlo, odřízne nádržku pod umyvadlem. To už se taky párkrát stalo. Jenže tím zničí dávkovač, který musíme kompletně vyměnit. A to stojí přes tisíc korun,“ vypočítává šéfka čerpací stanice náklady na provoz toalet, za něž zákazníci neplatí ani korunu.

Přibližně stejný luxus nabízejí toalety i v centru Galerie Vaňkovka. Zákazník si však musí za čistotu zaplatit pětikorunu, což je podle ředitele Vaňkovky Martina Kondráta adekvátní částka. „Poplatek působí jako určitý filtr, aby toalety používali jenom ti lidé, kteří je skutečně potřebují. Tím se zvyšuje celková hygienická úroveň a bezpečnost,“ říká Kondrát. Jeho slova potvrzuje i pomyslná zpětná vazba. Většina lidí, na které to ve Vaňkovce „přijde“, je totiž se službou spokojená. A není jich málo. „Vysoký standard využívá i několik tisíc lidí denně,“ tvrdí Kondrát s tím, že přesné číslo neexistuje. Zákazníky na toaletách totiž nepočítají.

Křováci

V Brně jsou pomocí toaletního průvodce WC Guide zmapované i neoficiální „přírodní“ záchodky jako křoví a zákoutí v různých částech města. Uživatelé u těchto míst nejvyšší potřeby uvedli v hodnocení i rady, jak hluboko do křoví zajít.

Mezi nejpopulárnější je například křoví na Mendlově náměstí. Využívají ho veskrze pánové, kteří čekají na spoj městské hromadné dopravy. K pravidelným „zákazníkům“ těchto přírodních toalet ovšem patří také bezdomovci posedávající na přilehlých lavičkách. „Nebudu vyhazovat peníze za to, že se vyčůrám,“ vysvětluje jeden z bezdomovců to, proč si chodí ulevit do křoví.

Rychlopisoáry

Zatímco přes den mnozí pánové mizejí v křoví otáčejíce se za sebe, jestli je někdo nepozoruje, v noci jejich zábrany odpadají. Zvlášť, když se vracejí z nedalekých restauračních zařízení. Odskočit si do křoví je podle nich úplně normální, protože v přestupním uzlu Mendlovo náměstí veřejné záchodky chybějí.

Močící pánové na ulicích a v parcích už ale inspirovali například vedení měst v Londýně, Amsterodamu či Belfastu. Tam postavili zasouvací rychlopisoáry. Z chodníků vyjíždějí krátce po setmění a slouží především mužům, kteří v nich nacházejí úlevu při návratu z barů. „O podobném nápadu zatím neuvažujeme,“ konstatuje mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Jak na to?

WC Guide si může do svého chytrého telefonu stáhnout zdarma kdokoliv, kdo chce mít vždy přehled, kam to má v krizové situaci nejblíže, a zároveň má zájem sám doplnit databázi veřejných záchodků. Po registraci mohou uživatelé do aplikace sami zadávat další veřejná WC, jejich otevírací dobu a cenu za použití nebo hodnotit jejich čistotu, vybavenost toaletním papírem, ručníky nebo sušáky na ruce, mýdlem a dalšími náležitostmi.

Aplikace je dostupná pro mobilní telefony s operačním systémem Android, v nejbližších týdnech přibude i pro uživatele iPhonů.

HITPARÁDA ZÁCHODKŮ

Nejlepší pětka

- všech pět toalet získalo od hlasujících po pěti hvězdičkách v čistotě i vybavenosti

• Veřejné WC v Denisových sadech
• Toalety v Galerii Vaňkovka
• Záchody na pumpě Benzina v brněnské Bystrci
• Cinema City Olympia
• Krajský úřad Jihomoravského kraje

Pětice nejhorších

- pětice nejhorších záchodů dostala nejvýš jednu hvězdičku v hodnocení čistoty a vybavenosti

• Záchody v budově vlakového nádraží Brno-Královo Pole
• Toalety pro návštěvy v Úrazové nemocnici Brno
• Křoví na Mendelově náměstí
• Záchody pro zákazníky v hypermarketu Makro
• Křoví na Moravském náměstí

Zdroj: aplikace WC Guide k 1. únoru