Oblíbený Fiat Tipo dostal v roce 1990 většího sourozence - Tempru, která se mohla pyšnit mimo jiné vynikající aerodynamikou i na svou dobu ojedinělou digitální přístrojovou deskou.
Původní Fiat Tipo byl překvapením roku 1988. V nabídce italského Fiatu nahradil ve své době rovněž technicky zajímavý Fiat Ritmo, na některých trzích nazývaný Strada. Tipo bylo od základu nově navrženým vozem, přičemž setrvačností vývoje se jeho podlahová plošina, samozřejmě s četnými modifikacemi, používala až do roku 2011, kdy vyběhla z výroby Alfa Romeo GT, kupé odvozené od Alfy Romeo 147. Naproti tomu Fiat uvedl novější podlahovou plošinu již v roce 2001 s příchodem modelu Stilo. To bylo stejně jako Tipo opět zcela novým autem. Tehdy Fiat skutečně uměl, což už dnes bohužel platí poněkud omezeně…
Podobně jako mělo Ritmo odvozený sedan Regata, dostalo také Tipo obdobně řešeného sourozence. Dostal jméno Tempra. V italštině to znamená „povaha, temperament či nátura“. A stejně jako v případě Regaty, ani při řešení Tempry nešli návrháři jen cestou roubování zadní části na původní karoserii hatchbacku. Naopak Tempra (stejně jako předchozí Regata) měla vlastní tvarovou identitu, takže věci neznalí lidé ani netušili, že jsou tyto modely „pouhými“ verzemi svých slavnějších kompaktních hatchbacků.
Vynikající aerodynamika
Přelom 80. a 90. let se nesl ve znamení zlepšování aerodynamiky vozidel. Důkazů bychom našli hodně. Asi nejznámějším příkladem je kupé Opel Calibra, jehož součinitel odporu vzduchu Cx byl u základní verze pouhých 0,26, což bylo po léta nepřekonanou hodnotou.
Ani Tempra však neměla aerodynamiku špatnou, když výrobce u sedanu, který si svoji premiéru odbyl počátkem roku 1990, uváděl hodnotu Cx 0,28. Bylo to dílem velmi hladkých tvarů s měkkými přechody. Oproti Tipu s jeho Cx 0,30 to bylo zlepšení, což lze přičítat delší karoserii s výraznou odtokovou hranou na víku kufru. Karoserie Tempry dodnes vyniká klínovitým profilem, kterým se tehdy vyznačovala také Croma. V té době to bylo běžné, což dokazují i jiná auta. Například VW Jetta či pozdější Vento, Passat B3 či Alfa Romeo 155 nebo Lancia Dedra. Dva posledně jmenované vozy jsou s Temprou technicky příbuzné. Dobové články Tempru uváděly dokonce jako „sestřenici či dvojče Dedry,“ která vyjela o rok dříve.
Na první pohled se Tempra od svého sourozence Fiatu Tipo odlišovala přední částí, která byla zcela jinak řešená. Přední čelo bylo u Tempry více skloněné a celkově plošší, jiné byly také přední světlomety. Odlišná byla dále kapota motoru.
