Éra Gomelu končí, moderní dominanta bude vrhat zlaté odlesky

Původně měl prý být ještě o dvě patra vyšší. Pak by z něj ale bylo vidět do kasáren, a to tehdejší režim nepřipustil. Příběhů, které se vážou k šestnáctipatrové budově postavené v letech 1978 až 1982, je spousta. Na rozdíl od řady jiných hotelů měl totiž Gomel své magnety nejen pro turisty, ale i pro Budějčáky. „Když někdo chtěl vzít návštěvu do lepší restaurace, šel do Gomelu. Nahoru do kavárny se chodilo na palačinky se zmrzlinou a ovocem nebo na pohár. A samozřejmě taky kvůli výhledu do všech čtyř světových stran. Kamarádka tam slavila desáté narozeniny a vzpomíná na to dodnes,“ usmívá se kuchař Vít Lorko. V roce 1990 byl v hotelové kuchyni na praxi jako šestnáctiletý. Do výšky Černé věže Gomelu schází sedm metrů, osm měsíců mu chybí do otevření. Původní plán počítal, že uvítá nové hosty už v prosinci, ale nakonec bylo třeba termín otevření posunout na první duben příštího roku.
„Rekonstrukce je náročnější, než jsme předpokládali. Abychom splnili požadavky na zvukotěsnost a požární předpisy plus další vylepšení, bylo nutné udělat víc stavebních a bouracích prací. Kromě fasády zůstaly pouze nosné sloupy, podlahy a výtahové šachty,“ vysvětluje ředitel hotelu Martin Štolka.
Zaznamenal, že obyvatele Budějovic nová tvář slavné stavby velmi zajímá. Dotazů přibylo zvlášť poté, co budovu začaly odspodu pokrývat stříbrné izolační plechy. Výsledný vzhled ale bude dozlatova, architekt Jaromír Kročák navrhl barvu champagne na rámy oken a bronz na fasádu.
Se svými pětašedesáti metry je Gomel nejvýraznější budovou Budějovic. Vyznavače úsloví nomen omen by pěkně zmátl: nejdřív se měl jmenovat Crystal, stavěli ho pod názvem Mír a otevřeli jako Gomel. „Název připomíná město v Bělorusku, s nímž České Budějovice navázaly družební vztahy. Jméno je však poruštěné, ve správné běloruské podobně zní Homel,“ píše archivář Daniel Kovář v knize Budějovický poutník.
Za pár měsíců se na něm rozsvítí jiný nápis: Clarion Congress Hotel. Stane se sedmým bodem nadnárodní sítě Choice Hotels International v Česku, která zahrnuje tři hotely v Praze a po jednom v Liberci, Ostravě a Ústí nad Labem. Rekonstrukce objektu si vyžádá zhruba 280 milionů korun, výsledkem bude čtyřhvězdičkový hotel vyšší střední třídy. Mezi 204 pokoji budou i kategorie superior, které vznikají v nejvyšším patře s výhledem z větší výšky, než nabízí ochoz Černé věže. „Vyhlídkovou kavárnu předchozí majitelé, rodina Hartlova, zrušili a vytvořili z ní pokoje. S obnovením kavárny nepočítáme,“ shrnuje ředitel Štolka. Gomel vlastní pražská společnost CPI Group, která ho koupila koncem roku 2007 a za necelý rok ho začala provozovat společnost CPI Hotels. Místní lidé měli podle Štolkových zkušeností Gomel v oblibě, jíst chodili rádi do Doudlebské jizby a obchodní schůzky si plánovali v lobby baru. „Ten byl velmi navštěvovaný a štamgasti se o stavební zásahy hodně zajímají. Chystám pro ně proto exkurzi po staveništi,“ říká Štolka, podle něhož tkví úspěch těchto hotelových služeb i v tom, že je blízko prostorné parkoviště s příznivými cenami. Hodlá je zachovat a rozšířit z osmdesáti na sto padesát míst.
Uchovat si chce Gomel i pověst, která mu přiváděla hosty z Budějovic. Z toho důvodu budou nově všechny restaurace pro veřejnost v přízemí a první patro bude sloužit hlavně kongresům a tematicky zaměřeným akcím. Do konferenčních prostor hotelu se dosud vešlo čtyři sta lidí, po rekonstrukci přibude dalších 240 míst. Větší zájem bývá o menší konference, proto bude možné velký sál rozdělit i na samostatné zvukotěsně oddělené místnosti. Dostanou jména podle nejznámějších rybníků v kraji: Rožmberk, Bezdrev, Hejtman, Vajgar a Svět. S obnovením názvu Doudlebská jizba zatím vedení hotelu nepočítá, byť to byla zavedená značka. Jako šéfkuchař v ní působil i František Petr, který v Gomelu vařil sedm let do roku 1997. Vzpomíná, jak byla tato kuchyně mezi prvními v jižních Čechách, která začala připravovat rauty – nejen pro Gomel, ale i třeba pro prominentní akce na zámku Hluboká. Petr připravoval jídla i pro Luxe, Klause, Kalouska, Csákovou či pro slavnost Playboye. Bodoval v mezinárodních soutěžích, například z Gastropragu si odvezl zlatou i stříbrnou medaili, bronz vybojoval v Salzburgu a úspěch slavil i ve Frankfurtu nad Mohanem. „Díky vedení Gomelu jsem mohl vyjet ven a naučit se, jak se vaří ve světě,“ vzpomíná šéfkuchař, který nyní pracuje v menze Jihočeské univerzity. K jeho mistrovským kouskům patřila kachna nadívaná telecím, vepřovým, játry i mandlemi s domácími bramborovými kroketami a pečeným jablkem naplněným skořicí, brusinkami, máslem a cukrem. Pohled do jídelníčku z roku 1990, který obsahuje i stránky v ruštině, vzbuzuje nostalgii. Například snídaňové menu za 29,40 korun, Coca-Cola za osm, „káva v příboru“ za 6,40 nebo rum za 9,50. „Ono se to dnes zdá laciné, ale je třeba porovnat s tehdejšími poměry. Restaurace v Gomelu patřily spíš mezi dražší podniky. Podle toho vybíral hotel kuchaře a personál. Dodnes jsou lidé, kteří tam pracovali, považovaní za velké odborníky. I na mě jako učedníka byli dost přísní,“ shrnuje Lorko. Vzpomíná, jak ho šéf Petr pochválil za drůbeží galantiny se slovy: Když ti to tak hezky jde, příště to budeš dělat zase. Na památku na tuto školní etapu, která mu uvízla v paměti lépe než jiné, si kromě jídelního lístku schoval i pivní tácek, odznak a papíry s logem hotelu.