„Milej Jirko Šlitře, zrovna dnes jsme tě sháněli, v pondělí se bereme v 16 hod na Loret. nám. U Kapucínů a před tím od 10ti dopoledne jsou v Sibeliově ulici čís. 21 drinky a jídlo po celý den – prosím tě přijď se Sylvou na skleničku, ano? Budeme mít z toho radost a pak ti taky přijdeme na svatbu.“
Tento vzkaz napsal na rub fotografie z civilní svatby herec Jan Tříska svému příteli Janu Šlitrovi, když se ženil s Karlou Chadimovou. Fotografie se přes Šlitrovu sestru Olgu Mroženskou dostala k jabloneckému sběrateli autogramů Michalu Polmanovi.
„Pohlednici mi teď závidí nejen kolegové sběratelé, ale unešený je z ní i Jan Tříska. Když jsem mu ji ukázal, byl úplně bez sebe, že po letech vzkaz zase vidí. Od té doby mi čas od času napíše, nebo když se potkáme na představení, prohodí pár slov,“ říká sběratel autogramů. Ve sbírce ze Šlitrovy pozůstalosti jsou ukryty i další skvosty. Třeba pohlednice od animátora Jiřího Trnky nebo fotografie s věnováním od trumpetisty Luise Armstronga. „Myslím si, že sbírka má hodnotu jednoho lepšího auta. Nikomu bych ji ale neprodal, velice si jí cením,“ vysvětluje Polman.
Pomáhají přátelé
Zážitků s osobnostmi z herecké, sportovní či pěvecké branže má nepočítaně. Sbírá jejich podpisy už dvacet let a dnes jich má ve svých sbírkách víc než čtyři a půl tisíce. „První autogram jsem získal už jako malý kluk, když jsem se byl podívat v Plavech na skokanském můstku a do památníčku se mi podepsal Jiří Raška. Sbírání jsem se pořádně začal věnovat v roce 1988,“ říká Polman.
V jeho sběratelské vášni ho podporuje rodina, přátelé i třeba děti ze školy, ve které učí. „Například jeden ze žáků mi přinesl autogram herce Lorenza Lamase, který natáčel film někde v Praze. Rozšířil tak mou sbírku zahraničních hvězd, ve které mi nechybí autogram Belmonda, Delona i třeba herečky Leticie Calderon, představitelky seriálové Esmeraldy,“ říká Polman. I tento podpis mu přivezl jeho přítel z dovolené v Mexiku.
Většinu autogramů ale získal díky vlastnímu přičinění. „Jsem například domluvený s ředitelem jabloneckého divadla, že smím chodit do zákulisí a získávat tak podpisy od herců, kteří ve městě vystupují,“ vysvětluje Polman. Touto cestou se snaží vždy získat autogramy všech členů souboru jednoho divadla. „Za ta léta, co podpisy sbírám, jsem se setkal v Jablonci s herečkami Stellou Zázvorkovou, Věrou Galatíkovou, Janou Brejchovou i Jiřinou Jiráskovou. Mám i podpis dnes už zesnulého Miroslava Moravce. Moc hezký vztah mě pojil třeba s Vlastimilem Brodským, s nímž jsem se setkal několikrát,“ vypráví sběratel. Ve své sbírce má i autogramy takových velikánů jakými byli spisovatel Bohumil Hrabal nebo herec Miloš Kopecký. „S nimi jsem se viděl osobně na vůbec prvním setkání Československého klubu sběratelů v roce 1988,“ dodává Polman.
Jako bývalého fotbalistu a lyžaře Michala Polmana baví také sbírat podpisy sportovců. Je například jedním ze dvou lidí v Česku, který má autogramy všech českých účastníků zimních olympijských her v Salt Lake City v roce 2002. „Můj kamarád Ivan Masařík, bývalý biatlonista, se olympiády sám účastnil, a protože ví o mé sběratelské vášni, při hrách obešel všechny sportovce, trenéry, maséry i funkcionáře a nechal mi je podepsat. Jednu knížku s podpisy tak mám já a druhou on,“ vysvětluje Polman. Dalším přítelem sportovce, díky kterému se dostane pro podpisy k olympionikům, je pro Polmana lyžař Pavel Benc. Ve sbírce tak jabloneckému nadšenci nechybí slavný hokejový tým Česka v čele s Haškem nebo Jágrem, ani podpis trenéra Hlinky. Pochlubit se může celou hromadou podpisů fotbalistů nebo třeba atletů.
S autogramy učí
A kdo má nejkrásnější podpis? „Podle mého Radovan Lukavský. Tomu se za celý život nezměnil, vypadal jako kaligraf. U mnoha lidí mám totiž autogramů několik, z různý fází jejich života, a změny v písmu jsou vidět,“ dodává Polman. S kartami, na kterých jsou podpisy slavných, sběratel z Jablonce nekšeftuje. I když by si mohl přijít na hezkou hromádku peněz. Například jeden autogram už zesnulého člověka stojí osm set až devět set korun.
Archy s autogramy už třikrát vystavoval, jinak je má doma schované v krabicích ve skříních. „Používám sbírku k doplnění výuky ve škole. Například doplňují vyučování v hodinách dějepisu a občanské nauky. Připravil jsem z nich i tematickou výstavu k roku 1968 a 69, kde mohly děti vidět herce, politiky i zpěváky z té doby na obrázcích i s jejich podpisem,“ vysvětluje Polman.
