Při stavbě D47 měly být použity vysokopecní struska, hlušinová sypanina a takzvaný studený odval, jehož součástí je stavební suť, menší kousky dřeva a PVC. Podle Borovky bylo použití tohoto materiálu závazné pro všechny společnosti, které se do výběrového řízení na stavbu D47 hlásily. ŘSD prý rovněž přímo stanovilo, odkud má být struskový odval odebírán. Kromě spojení ostravského regionu s ostatní dálniční sítí měla tato stavba podle Borovky zároveň snížit ekologické zatížení tím, že se na její stavbu použije odpadový materiál, čímž dojde k rekultivaci místních lokalit. Tento materiál byl údajně použitý i na jiné stavby v regionu, například na fakultní nemocnici v Ostravě a stavbě supermarketu v ostravském Avion Shoping Parku. I na těchto stavbách, které Eurovia nestavěla, se podle Borovky vyskytly problémy.
Současné potíže jsou způsobené tím, že použitý materiál je chemicky nestabilní a s postupem času v něm probíhají chemické reakce, uvedl Borovka. V roce 2003, kdy byla stavba zahájena, nebyl podle něho prý ale nikdo schopen vlastnosti tohoto materiálu posoudit, protože v takovém rozsahu jej nikdo dosud nepoužil. Podobné komplikace v současnosti mají například v Belgii a Nizozemsku, kde rovněž použili jako stavební materiál odpad z průmyslové výroby, doplnil Borovka. Každá vrstva, která byla na stavbě použitá, byla podle Borovky přímo na místě schvalována zadavatelem, tedy Ředitelstvím silnic a dálnic. Žádná z těchto vrstev nebyla zasypána bez toho, aby předchozí vrstva nebyla schválena k zakrytí. Celý mechanismus schvalovacího procesu je zaznamenán ve stavebních denících, které je firma schopná kdykoliv doložit, doplnil.
První reklamační dopis kvůli zvlnění dálnice ŘSD společnosti poslalo na jaře 2008, tedy první zimu po jejím dokončení. Eurovia spolu s ŘSD od té doby zkoumala důvody, proč se povrch komunikace vlní. Podle Borovky společnost zvažovala například vliv důlní činnosti, nebo potíže s podzemními vodami. Úsek dálnice v délce zhruba osmi kilometrů postavilo za 4,5 miliardy korun konsorcium firem v čele se společností ODS-Dopravní stavby Ostrava, kterou v roce 2009 převzala právě Eurovia CS. Eurovia se v minulosti v Česku podílela například na rekonstrukci silnice I/44 přes Červenohorské sedlo, Úseku Libice - Dobšice na D11, Ejpovice - Černice na dálnici D5 a elektrizaci železniční trati Zábřeh na Moravě - Šumperk.
