„Fascinuje mne Hrabalovo pábitelství“

Výpravčí Českých drah Václav Pokorný, který na dráze pracuje dvacet let, sloužil v Dobrovici šest roků. Zasadil se o to, že Dobrovice a Bohumil Hrabal zase patří k sobě.

Kdy jste se začal zajímat o Bohumila Hrabala?
Přestěhoval jsem se do Nymburka v roce 1992. Nymburk, to je prostě Hrabal. Přihlásil jsem se do Klubu čtenářů Bohumila Hrabala. Sloužil jsem pak i na stanici v Dobrovici. Mluvilo se o tom, že tam za války pracoval Hrabal. To je počátek Ostře sledovaných vlaků. Začalo mne to zajímat. Filmy natočené podle jeho knih jsou úžasné. Na to pábitelství se nádherně dívá.

Takže je Hrabal vaše krevní skupina?
Je, třeba strýc Pepin byl úžasný pábitel.

Zjistil jste něco nového?
Prvním impulzem, proč jsem se začal zajímat o Hrabala, byla dohoda se soukromou firmou o tom, že na stanici v Dobrovici umístíme pamětní desku. V roce 2004 jsem pátral v archivech. Našel jsem potvrzení, že opravdu sloužil v Dobrovici od 1. dubna do 30. září 1944. Zjistil jsem to z penzijních listů. Navštívil jsem také rodinu bývalého přednosty Němečka.

Máte nějaké přání v souvislosti s Hrabalem?
Letos máme výročí trati Kolín – Mladá Boleslav, 9. října bude existovat 140 let. Hrabal byl podle mne nejslavnějším výpravčím na síti československých, protektorátních a českých drah. Mrzí nás, že jezdí rychlík Jaroslav Hašek do Budapešti nebo Karel Čapek do Norimberka a Bohumil Hrabal nejezdí nikam. Přitom se těm dvěma rovná. Takže by mohl jezdit do Brna, kde se narodil, nebo Hradce Králové, kde skládal zkoušky na výpravčího.