Felix Slováček byl jeho vzor. Už v dětství | E15.cz

Felix Slováček byl jeho vzor. Už v dětství

Saxofonista Martin Peřina skládá hudbu a učí na základní umělecké škole. Je další osobností seriálu Generace 77.

Od dětství obdivoval a možná i trochu záviděl Felixi Slováčkovi. Ne proto, že měl za manželku Dagmar Patrasovou, ale kvůli tomu, jak skvěle hrál na saxofon. Olomoucký rodák Martin Peřina, který je další osobností seriálu Sedmičky o úspěšných lidech narozených v roce 1977, se také dal na hudební dráhu. Když začínal v základní umělecké škole, těžko mohl tušit, že do ní bude chodit i v čerstvých třiatřiceti. Teď už jako zástupce ředitele. Kromě toho skládá scénickou hudbu a pořádá mezinárodní workshopy.

K muzice měl už od dětství hodně blízko. „Pořád jsem si něco prozpěvoval. Naši měli doma gramodesku s Felixem Slováčkem. To, jak hrál, mě tehdy jako malého kluka uchvátilo. Tak mě rodiče přihlásili na Základní uměleckou školu Na Vozovce, ale na saxofon jsem si musel ještě počkat. Učitelka mi vysvětlila, že na něj musím jít postupně od zobcové flétny přes klarinet,“ vzpomíná Peřina.

Studoval nadvakrát

Dnes vyučuje na Základní umělecké škole Žerotín, svá vlastní studia ale Peřina přerušil, aby si mohl užít trochu svobodného uměleckého života. „Byla to pauza z mladické nerozvážnosti. Chvíli jsem dělal moderátora v Rádiu Haná a hrál v kapelách A. M. Úlet a hlavně La Jazz Kygna, kterou jsem spoluzakládal. Ale školu jsem nakonec dodělal, zbývající dva ročníky jsem absolvoval na konzervatoři v Pardubicích,“ popisuje hudebník a učitel.

Na konci devadesátých let se Peřina dostal i k divadlu. Působil ve Studiu Hořící žirafa a dodnes to vnímá jako důležitý mezník ve své kariéře. I přesto, že mu šéf souboru David Drábek nabídl jen drobné role. „Hrál jsem anonymního svědka či mončičáka v chlapecké kapele Vidlatic. Díky Hořícím žirafám mám hlavně spoustu dobrých kamarádů. Bavilo mě to a ovlivnilo do té míry, že se kolem divadla pořád motám jako skladatel scénické hudby,“ zdůrazňuje Peřina.

Jeho kompozice je možné slyšet nejen v inscenacích olomouckého Divadla Tramtarie, s nímž pravidelně spolupracuje, ale také v brněnské Polárce. „Teď právě chystám hudbu k inscenacím Tropical Islands a Povídky z jedné a druhé kapsy, které budou mít premiéru krátce po sobě. Proces je téměř vždy stejný. Mailem mi přijde scénář, který si přečtu, a vytvořím si určitou představu o hudebním doprovodu. Nápady pak pošlu režisérovi, on si je poslechne. Buď řekne, že je to dobrá cesta, nebo by chtěl něco jiného,“ vysvětluje Peřina.

Pryč z Prahy

Méně příjemnou stránkou jeho uměleckého života je papírování. Od roku 2005 ho má dost ve své práci zástupce ředitele Základní umělecké školy Žerotín. Přivedla ho tam náhoda. „Předtím jsem pracoval v Praze, skládal jsem hudební podklady pro internetové prezentace. Bavilo mě to, ale nějak mě nelákal život v hlavním městě. Při jízdě vlakem jsem v novinách objevil inzerát, že v Žerotíně hledají zástupce ředitele. Přihlásil jsem se na konkurz a vyhrál,“ popisuje Peřina.

Na práci nemá jen administrativu. „Také učím malé a velké klarinetisty nebo připravuju různé projekty a workshopy,“ vyjmenovává.

Před čtyřmi lety například uspořádal v Radíkově mezinárodní workshop mYOUsic over barriers. Na přípravě inscenace Jonathan Livingston Racek se tam podílelo čtyřicet lidí z Česka, Slovenska, Francie a Skotska. „V současnosti chystáme francouzskou verzi workshopu, která se uskuteční v Combs la Ville,“ říká Peřina, který je jako spolupořadatel podepsaný také pod novým festivalem Groove ve městě. „Rockových festivalů je tu dost, ale akce zaměřená na r´n´b, funky a jazz zatím v Olomouci scházela,“ říká Peřina

Vzácné chvíle odpočinku si poslední rok zabírá rodina s ročním synem Vojtěchem. „Volný čas trávíme většinou s kočárkem v parku, nebo přírodě. Jinak jsem taky vášnivý saunista. S kamarády si uděláme pánskou jízdu, vlezeme do sauny a můžeme pokecat. A už se také těším na zimu, ve třiceti se ze mě stal sjezdový lyžař, i když tělo občas protestuje,“ směje se Peřina.

Narodil se 5. října 1977. Na ostravské a pardubické konzervatoři vystudoval hru na klarinet. Od roku 2004 pracuje jako zástupce ředitele ZUŠ Žerotín. Pro Divadlo Tramtarie složil hudbu k inscenacím Othello, Krysař nebo Psí hřbitov. Pořádá mezinárodní workshopy, stál u zrodu olomouckého hudebního festivalu Groove ve městě. Volný čas tráví v sauně, na kole a na lyžích.





 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Největší nezávislý katalog českých firem