Filmy z regionu: v Putimi se procházel Hrušínský jako Švejk | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Filmy z regionu: v Putimi se procházel Hrušínský jako Švejk

Slávka Petráková

Písecko a Strakonicko si režiséři často vybírají jako kulisu pro filmy. Vznikla zde slavná Troškova trilogie nebo snímek Poslušně hlásím.

Objímat se s krásnými herečkami touží snad každý muž. Bronislav Černý dokonce musel. O Vencu Konopníka totiž bojovala Miluna s Blaženou v Troškově trilogii o slunci, senu, jahodách, fackách a erotice.
„Tenkrát to nikomu nevadilo, protože jsem byl svobodný,“ vzpomíná Černý. Byl neherec a Zdeněk Troška ho prý na plac hodil jako do vody. Nevěděl, co dělat, a tak hrál sám sebe. „To teď tvrdí i má žena,“ směje se. Nedávno se potkal se slavným režisérem a vyčítavě mu řekl, že když ho už do žádné role milovníka s jeho padesáti léty a dvaceti kily navíc neobsazuje, mohl mu dát aspoň roli hrocha v jeho posledním filmu Doktor od jezera hrochů. Bez legrace už dodává, že filmování byla tenkrát pěkná fuška. V prachu a v horku.
„Platí pravidlo, že když se točí komedie a smál by se štáb, nebudou se smát diváci v kině,“ zdůrazňuje. Jeho herecká kariéra nabrala opačný směr, než bývá běžné. Nejdřív byl profesionálním hercem a až pak se stal ochotníkem.
Zdeněk Troška natáčel i v Písku a okolí. Třeba v devadesátých letech dokument Hudební Písek, který byl průřezem historií města. K tomu potřeboval šermíře. Vybral si píseckou šermířskou a divadelní skupinu Rival.
Spěchání, aby se čekalo, a čekání, aby se spěchalo. Tak popisuje filmování jeden z Rivalů Miroslav Pokorný. „Je dobré zkusit si tohle řemeslo, je to zábava, ale i velká otročina, těžce vydřené peníze a žádná legrace. Když jsme třeba bojové scény dělali celý den, posedmé, poosmé,“ líčí Pokorný.
Přesto říká, že pokud by přišla další nabídka, nebránil by se. „Je to jiný svět. Člověk se dostane na chvíli ze všedního života a má nezapomenutelné zážitky,“ míní.
Písek lákal filmaře svou krásou už mnohem dřív. Režisér Václav Krška tam natáčel dokonce dva roky. V roce 1953 si vybral jako předlohu k filmu Šrámkův Měsíc nad řekou. A o rok později od stejného autora Stříbrný vítr. Písek přitahuje i dnes. Ke konci března přijeli lidé od filmu znovu. V penzionu U Zlatého býka natáčel režisér Dušan Klein scény do třináctidílného seriálu Cukrárna, který se má v televizi objevit na podzim. Scénář k seriálu ze života napsal Jan Míka.
V červnu přijede do centra města další štáb. Režisér F. A. Brabec začne točit muzikál pro celou rodinu. „Děj je zasazený do šedesátých let. Hlavní role zahrají pražské děti, ale i mateřské školy a děti z Písku. Je to úžasné město, moc se mi líbí,“ říká režisér Brabec.
Písecko je i v dalších filmech. V Jáchyme, hoď ho do stroje byli obyvatelé Jickovic svědky toho, jak se musela tatrovka utopit v jejich rybníce.
Albrechtický hřbitov s malovanými kapličkami se zas objevil ve Vláčilově psychologickém dramatu Dým bramborové natě. Řada pohádek má kulisy hradu a zámku Zvíkova a Orlíku. S filmovou klasikou je spojená i nedaleká Putim. V roce 1941 ji obsadil filmový štáb v čele s režisérem Františkem Čápem a hereckými hvězdami Nezvalem, Štěpničkovou a Pištěkem při natáčení filmového přepisu knihy Jindřicha Šimona Baara Jan Cimbura.
Režisér Karel Steklý tu točil o šestnáct let později druhý díl Haškova Švejka s názvem Poslušně hlásím v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským.
Z Putimi pochází i filmový kritik Jan Jaroš. „Jan Cimbura, který vznikl za okupace, nebo Poslušně hlásím jsou filmy, které mají význam pro historii české kinematografie. Putim v nich navíc hrála významnější roli než jen kulisu,“ hodnotí kritik.
Nejpozoruhodnějším dílem, které na Písecku vzniklo v poslední době, je podle Jaroše film Bohdana Slámy Venkovský učitel.
„Sláma se snaží dívat na svět kolem sebe. O to víc je pak film reálný, protože ho nepíše u psacího stolu. Hrdinové jsou lidští a věrohodní. Režisér ví, o čem chce vyprávět,“ chválí snímek Jan Jaroš.
Letní část Venkovského učitele vznikla v obci Radobytce u Mirotic, kde měl štáb u rybníku Pančár hlavní stan. Natáčeli ale také v mirotické základní škole. Ve filmu si tak zahrály i místní děti. „Režisér si dosadil třeba dvě děti do skupiny, které ve filmu mluvily, a zbytek byla naše třída,“ popisuje ředitel školy Pavel Fanta. Pro děti to byl zážitek na celý život.
Z Malenic na Strakonicku pocházel režisér Zdeněk Podskalský, a tak si občas také vybíral zdejší exteriéry. Nahořany k filmu Trhák, Kakovice na Volyňsku k detektivce Drahé tety a já, Blatnou zase ke komedii Bílá paní.
Blatenský vodní zámek se osvědčil režiséru Bořivoji Zemanovi hned dvakrát. Nejdřív v Pyšné princezně, později v Šíleně smutné princezně. Na blatenský zámek se podívali i Hana Maciuchová a Václav Postránecký, když točili seriál Život na zámku. Filmová je i Radomyšl. Štáb tam natáčel Princeznu ze mlejna nebo epizodu k seriálu Nemocnice na kraji města. Příjezdem do strakonické porodnice začínal film Ladislava Rychmana o novodobém dudáku Švandovi Hvězda padá vzhůru s Karlem Gottem v hlavní roli. Strakonice jsou i v komedii Oldřicha Lipského Tři chlapi na cestách.

Autor: Slávka Petráková
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!