V nezáviděníhodné pozici se za řečnickým pultem ocitl předseda vlády ČR Petr Nečas. Ve své úvodní řeči konstatoval, že „vláda pod jeho vedením musí mířit k vyrovnaným veřejným rozpočtům, schválit finanční ústavu a snižovat vládní výdaje“. Přítomné stavaře, mezi kterými bylo cítit napětí a pesimismus, se vzápětí pokusil uklidnit tím, že nejde pouze o škrty, ale také o odstranění byrokratických a umělých překážek pro podnikání, jako jsou mnohdy nadbytečné ekologické, stavební a technické regulace, a především o zprůhlednění pravidel pro zadávání veřejných zakázek. „Kdyby zpřísnění pravidel pro ně vedla k poklesu zakázek zadávaných veřejnými rozpočty o pouhá 3 %, tak to znamená reálnou úsporu veřejných rozpočtů mezi 13 až 15 miliardami korun.“ Vláda zároveň vidí jako nutné nepodvazovat rozvoj firem a podnikatelů zvyšováním korporátních daní a odvodů, především nákladů práce. Období ekonomické stagnace či krize je třeba využít pro posílení konkurenceschopnosti naší země. „Z konkurenceschopnosti se stává naprosto klíčový ukazatel a parametr pro ČR i celou Evropskou unii,“ uzavřel svůj příspěvek Nečas.
#####Politická a právní nejistota podnikání škodí
Hned v navazujícím příspěvku se Vladimíra Dvořáková, vedoucí katedry politologie FMV VŠE v Praze, zabývala faktory, které podle ní doposud vzniku stabilního podnikatelského prostředí u nás brání. Mezi hlavní problémy patří neexistující dlouhodobá vládní koncepce s jasně vytyčenými prioritami a také zodpovědností, kterou by měli nést vládní experti a poradci na ministerstvech za svá rozhodnutí. „Pokud děláme škrty a nemáme stanoveny jasné, veřejně známé dlouhodobé priority, vytváří se obrovský prostor pro korupci,“ argumentovala Dvořáková a zdůraznila, že neméně důležitá je například i nezpochybnitelná autorita Ústavního soudu, dodržování právních pravidel a procedur a předvídatelnost rozhodování státní správy: „Ve stejných případech se musí rozhodovat analogicky.“
Zdrcující kritice pak podrobil české podnikatelské prostředí Erik Best, vydavatel internetového deníku Fleet Sheet, v příspěvku nazvaném Lze v ČR vůbec podnikat? U nás se podle jeho slov běžně praktikuje „podfukářský“ kapitalismus, či dokonce „kriminální“ kapitalismus, který má podobu legální, či nelegální. „Legální kriminální kapitalismus se pohybuje v rámcích stávajících mezer v zákonech, takže kriminální je zatím jen z morálního hlediska,“ říká Erik Best s ironickým důrazem na slova „zatím jen“.
V závěru prvního bloku nešetřil kritickými slovy ani Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Za velmi nepříjemný faktor označil především to, že v posledních třech letech se téměř zastavila i investorská příprava dopravních staveb, takže až stát bude mít opět prostředky na investice, nebude kde a co stavět.
#####Co lze udělat pro podporu rozvoje stavebního trhu v ČR?
Skutečný rozruch v sále podle očekávání rozpoutala panelová diskuse na téma rozvoje stavebnictví, ve které vedle sebe zasedli ministři se zástupci největších firem na českém stavebním trhu. Otázka na vládní představitele byla jednoduchá: Máte pro stavaře nějaké dobré zprávy? Ministři na tento dotaz reagovali nástinem prorůstových opatření, která by mohla přispět alespoň k udržení současného stavu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba považuje za zásadní možnost překlopení měkkých prostředků z evropského sociálního fondu do tvrdých infrastrukturních projektů. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše představuje možnou cestu využití disponibilních finančních prostředků, které má stát uloženy ve společnostech, jakými jsou například Lesy ČR, či postupné splácení formou odložených plateb. S tímto názorem souhlasil i Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády. K návrhu se souhlasně přihlásil rovněž Dan Ťok, generální ředitel Skansky, který vyjádřil převažující názor přítomných stavebníků: „K blahobytu a bohatství se neprošetříme, je třeba investovat tam, kde je to potřeba, a to je infrastruktura.“ Nejostřejší reakce na vládní politiku ve stavebnictví přišly od generálního ředitele Agrofert Holdingu Andreje Babiše, který problémy sektoru vnímá z pohledu významného investora. „Tato země nemá investiční plán ani vůli jej vytvořit,“ řekl, když přirovnával český stát ke společnosti, která si zvolí 200 poslanců do dozorčí rady, která toho „akorát spoustu rozkrade“.
Nejvýraznější hlas z publika patřil Tomáši Březinovi, generálnímu řediteli firmy BEST. Přítomné panelisty osočil, že zde nediskutují o českém stavebnictví v ryzí podobě, ale řeší pouze infrastrukturu a reporty nadnárodních stavebních firem do svých ústředí ve Francii, Švédsku a dalších zemích. České stavební firmy pomalu hynou, k čemuž napomáhají i nesmyslné administrativní bariéry, s nimiž si menší podnikatelé neporadí. Březina to dokládá i vlastní zkušeností s délkou procesu povolování staveb: „Když jsem otvíral první fabriku, trvalo schvalování šest neděl. Poslední, dvacátá pátá fabrika není schválená ani po třech letech.“ Podle Březiny by mělo stavebnictví rovněž pohlédnout kriticky samo na sebe, jeho kvalita mnohdy pokulhává. Ministr Kuba však kontroval, že tento problém není věcí ministerstev, ale samotných podnikatelů, jeho základ pak lze hledat především v rozpadu učňovského školství.
Přítomní ministři tím, že předstoupili před tak početnou skupinu profesionálních stavbařů, prokázali značnou odvahu. Lze jen doufat, že je neopustí ani při zavádění zmíněných prorůstových opatření a nezůstane tak jen u teorie a příslibů.
#####Změny legislativy a principy udržitelného stavění
Panelovou diskusi zaměřenou na udržitelné stavění a jeho budoucnost zahájil ředitel Deloitte Luděk Niedermayer slovy, že krize není zapomenuta, ale výhled krizový není. Miloslav Mašek, generální ředitel SPS ČR, v diskusi podotkl, že je třeba se smířit s poklesem stavebních investic, avšak nelze se smířit s tím, že se nedělá nic alespoň pro zachování trendu.
Závěrečná diskuse s názvem Vliv legislativy na stavebnictví se věnovala změnám zákonů a jejich vlivům na stavební podnikání. Velký prostor zde patřil náměstku ministra pro místní rozvoj Janu Sixtovi. Věnoval se hlavně změnám, které přinášejí novely stavebního zákona a zákona o veřejných zakázkách. Za jeden z významných nedostatků schvalovacího procesu zúčastnění považovali prostor pro populistické výkřiky, které často zcela přehluší rozumné věcné návrhy.
Konferenci uzavřel prezident SPS ČR Václav Matyáš těmito slovy: „Ministři svou přítomností ukázali, že si uvědomují odpovědnost říci stavařům něco pozitivního.“ Matyáš ujistil přítomné, že svaz bude v tlaku na politiky pokračovat. Zda tato snaha povede ke zlepšení situace, ukáže až čas. Fórum však vyslalo jasný signál, že stavaři mají zájem za budoucnost svého oboru bojovat. A na závěr dodal: „Buďme střízlivě optimističtí, ale spoléhejme především na sebe.“
