Tady je její království, nesahat! Jen ona ví, kam co patří, jak vyprat nebo nažehlit dres. Kdo je pohodář nebo mrzout.
Seznamte se: Pavlína Páleníčková, žena pro všechny a všechno. Ale hlavně kustodka fotbalistů MSK Břeclav.
„Za ty čtyři roky, co pro fotbalisty dělám, už mě nemůže překvapit vůbec nic,“ ujišťuje čtyřicetiletá žena, která kolem trávníku pobíhá den co den. „Tak nějak pořád, soboty, neděle. Ale už jsem si zvykla,“ tvrdí Páleníčková.
Je vlastně takovou fotbalovou matkou břeclavských hráčů. Přichystá, donese, odnese. Bez řečí. A vždycky se na ni může každý spolehnout.
„Kluky mám moc ráda. A špína po nich? Bez problémů, vyperu a uklidím všechno. Snažím se, aby se mohli soustředit jen na fotbal,“ směje se břeclavská kustodka.
Jako jediná žena v klubu musí mít někdy pořádně ostré lokty. Mezi partou rozdováděných chlapů je jako křehká květina v poli mezi bodláky. Tohle ale zvládá. Naštvat ji? Zapomeňte, to se vám nepodaří.
„Je fakt, že to mám někdy těžké. Kluci mi občas pěkně dávají. Já se ale nedám. Hezky jim to vrátím, i s úroky,“ říká rázně Páleníčková. „Jsme ale dobrý kolektiv, v klubu to šlape,“ dušuje se.
Ofsajd, roh nebo penalta. Kdybyste na ni takhle před lety promluvili, vůbec by nevěděla, která „bije“. Fotbalový slovník už ale ovládá. I když to trvalo. „Když jsem před čtyřmi roky žádala o tu práci, ani jsem nevěděla, kde mají stadion. Dnes už ale fotbalu celkem rozumím,“ zubí se kustodka.
A taky ho pořádně prožívá. Žádné laciné scény z „vékávéček“, tady tečou skutečné slzy. Když se břeclavská parta raduje, ona klidně brečí radostí. „Hodně to vnímám. Dřív mě to nezajímalo, ale teď jsem velký fanoušek,“ přiznává Páleníčková.
Na fotbal vlastně myslí pořád. A které hráče má v oblibě? „Hlavně Ivoš Michal je velký sympaťák. Ale i Láďa Malár nebo Péťa Schwarz jsou v pohodě,“ vyjmenovává své favority.
No nemá tahle dáma parádní práci?
