Francouzština provází prezidentku ostravské Alliance francaise Zdenu Typovskou od dětství. Má Řád akademických palem a Řád za zásluhy. Po Čestné legii druhé nejvyšší státní vyznamenání.
Můžete ta vyznamenání trochu přiblížit? Řád akademických palem založil Napoleon. Jako voják uděloval vojenské řády a pak si asi uvědomil, že existují i civilisté a že by se na ně nemělo zapomínat. Tak vytvořil řád pro lidi z akademických oblastí. Řád za zásluhy může získat kdokoli. Uděluje ho prezident na návrh velvyslance.
Kdy jste se s francouzštinou setkala poprvé? Jako třináctiletá studentka tercie na gymnáziu. Francouzštinu jsme měli povinnou. Bylo to dívčí gymnázium, osnovy byly jiné než na jiných gymnáziích. Pak ho komunisté zrušili jako buržoazní přežitek.
Jste lékařka. Nechtěla jste se francouzštině věnovat profesně? Pošilhávala jsem po diplomatických službách. Jenže maturovala jsem v roce 1950 a to nepřicházelo v úvahu, pokud člověk nebyl stranický kádr a já byla pravý opak.
Jak jste si francouzštinu udržovala? Dostala jste se třeba ke knihám v originále? Jen ke klasické literatuře. Překládali se autoři, kteří vyhovovali režimu a nebylo možné vybrat si z moderní literatury.
Jezdila jste do zahraničí? Asi do roku 1975. Tehdy jsem si požádala o výjezdní doložku. Řekli mi, ať odevzdám pas a už mi ho nedali. Prý hrozilo, že se nevrátím.
Kdy jste ho získala zpět? Měla jsem jet pracovně do Tunisu. Myslela jsem, že to krachne, až se zjistí, že nemám pas. Zřejmě ani Státní bezpečnost neměla ve svých věcech pořádek, protože na ministerstvu zdravotnictví mi vystavili služební pas. Ten se vyřizoval v Praze a nepovažovali za nutné informovat Ostravu. Tak jsem vyjela.
Na jak dlouho? Pracovala jsem v Tunisu sedm let. Vrátila jsem se v roce 1990.
O rok později jste založila v Ostravě Alliance francaise. Odkud ten nápad přišel?
Moje profesorka byla členkou tehdejší Alliance. Byl to spíš spolek lidí, kteří se jednou za čas scházeli a povídali si francouzsky. A profesorka nás jako žačky pozvala na jedno divadelní představení.
Po návratu z Tunisu jsem ještě nějaký čas pracovala, pak jsem skončila a najednou jsem měla plno volného času. Udělala jsem si státnici z francouzštiny, kurz pro průvodce, hledala jsem jiné aktivity. A napadlo mě obnovit Alliance.
Dnes pořádáte kulturní akce, jazykové kurzy. Jaký je zájem o francouzštinu? Na sociální složení Ostravy až neuvěřitelně velký.
Zdědila vaše dcera po vás lásku k francouzskému jazyku a kultuře? Je němčinářka. Ale zdědila po mé matce aspoň kulinářské umění. Pro mě je kuchyň nebezpečné místo, neumím vařit a ani jsem na to nikdy neměla čas.
