S raketami Sojuz byly navíc v minulosti problémy. Loni v létě například nevynesly dvojici satelitů na plánovanou oběžnou dráhu, satelity se tak dostaly na nižší výrazně eliptickou dráhu a není je možné použít pro zapojení do systému, uvedl Dobeš. Používají se nicméně pro potřeby dalšího testování.
Během příštího roku pak agentura, jejíž administrativní sídlo se nachází v pražských Holešovicích, počítá se třemi až čtyřmi starty raket Ariane a tedy výrazným navýšením počtu aktivních satelitů. S tím souvisí i spuštění prvních služeb systému, které je předpokládané na přelomu roku 2016 a 2017, doplnil Dobeš.
Jako první by tak mohly být dostupné navigační služby pro širokou veřejnost. Už nyní se vyrábějí navigace a mobilní telefony schopné přijímat pro určování polohy signály jak od amerického GPS, tak i budoucího evropského systému Galileo. Složitější navigační funkce určené pro bezpečnostní složky evropských států pak mají být k dispozici zhruba v roce 2018.
Celkem 30 satelitů se sídlem v Praze
Celý navigační systém má mít celkem 30 satelitů, po dokončení bude na třech oběžných drahách po devíti družicích. Další tři satelity, obíhající kolem Země, budou plnit funkci rezervy pro případ poruchy některého z 27 aparátů. První dvojici družic systému Galileo vynesl Sojuz v roce 2011, druhou pak o rok později.
V současnosti pracuje v Praze na 150 zaměstnanců administrativního ústředí Galilea. O přesunutí úředníků z Bruselu do Prahy se rozhodlo před pěti lety, oficiálně fungovat v pražských Holešovicích pak agentura začala od září 2012. Česká republika byla i ve hře o umístění logistického centra systému Galileo. Uvažovalo se o logistickém parku Nupharo ve Žďárku na Ústecku, odloučené pracoviště nakonec bude v Belgii.
