Úřad se odvolává na rozhodnutí Soudního dvora EU z loňského května. Ten umožnil požádat o smazání odkazů na nežádoucí osobní data, která nejsou relevantní, aktuální nebo jsou jiným způsobem nevhodná.
Google rozsudek Soudního dvora dodržel a vytvořil pro internetové uživatele příslušný formulář. Do letošního března ho vyplnilo na 220 tisíc uživatelů z celé Evropské unie. Podle informací Guardianu tvořili 95 procent z nich běžní občané Americký vyhledávač schválil více než polovinu žádostí.
Loni v září vyložil soud v Paříži rozhodnutí svých kolegů v Bruselu tak, že odkazy je potřeba odstranit nejen z francouzské domény vyhledávače, ale i z výsledků na adrese google.com. V listopadu soud pohrozil americké společnosti pokutou tisíc eur denně, pokud jeho požadavky neuposlechne. To ale Google odmítl.
Pravidla pro celý svět?
Zásadní otázkou je rozpor mezi efektivním naplňováním rozhodnutí Soudního dvora EU a jeho jurisdikcí. Ponechání výsledků na celosvětové doméně odporuje právu dotčených uživatelů na soukromí. Google proti tomu argumentuje tím, že národní regulátor by neměl uplatňovat své pravomoci na obsah, který je dostupný na celém světě.
„Rozhodnutí pařížského soudu je nepřiměřené a zbytečné. 97 procent francouzských uživatelů navštěvuje doménu google.fr,“ napsal na svém blogu právní zástupce Googlu pro záležitosti soukromí na celosvětové úrovni.
Zástupci Googlu vidí v judikatuře pařížského soudu nebezpečný precedens. „Existuje nespočet případů, ve kterých je obsah ilegální v jedné zemi úplně legální v zemi jiné: Thajsko trestá kritiku svého krále, Rusko zase projevy, které považuje za „gay propagandu.“ Uplatňování tohoto principu by podle argumentace Googlu mohlo vést k tomu, že se celosvětově budou prosazovat normy těch nejméně svobodných zemí.
Pařížský soud se může kvůli interpretaci unijní směrnice o ochraně soukromí opět obrátit na Soudní dvůr EU. Zároveň probíhají jednání o aktualizaci unijní legislativy v této oblasti, které by měly skončit do konce tohoto roku. Současná verze pracovního dokumentu sice jurisdikci vymezuje, není z ní ale jasné, jak nakládat s osobními daty evropských uživatelů mimo EU.
