Gott je stará škola. Přijde vždy připravený | E15.cz

Gott je stará škola. Přijde vždy připravený

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Hudební hvězdy jako jsou Karel Gott nebo Marie Rottrová čerpají z jeho nápadů. Písně pro ně skládá už téměř od sedmnácti let.

Stačí pootočit knoflíkem rádia, sledovat titulky filmu v kině nebo si pustit úspěšné CD. Vždycky je šance, že je pod skladbami podepsaný táborský rodák David Solař. Známe se od sedmi let. Tenkrát jsme spolu hráli tenis a on vždy musel před odjezdem na kurty cvičit na klavír. Od Chopina pak rychle utíkal na antuku. Noty ale nakonec nad tenisovou raketou zvítězily.

Jak vzpomínáš na tu dřinu u klavíru?

Každé dítě, které musí cvičit na klavír, ho podle mě musí chvílemi i nenávidět. Není přece normální od pěti let cvičit třeba šest hodin denně.

Kdy jsi se rozhodl, že dáš přednost hudbě před sportem?

Ve třeťáku na gymnáziu jsem si říkal, že bych se jí chtěl věnovat se vším, co k ní patří. S kamarádem Martinem Stachem jsme se pokusili vydat vlastní CD a rozdali ho v Praze po gramofirmách. Podařila se nám téměř profesionální práce. To byl před třinácti lety skoro zázrak.

Jak jste to dokázali?

Na tanečních jsme si hraním vydělali asi pět set korun, natočili demo, které nám nazpíval tátův spoluhráč z kapely. Potom jsme se pokusili o ještě jedno lepší a vypálili ho za sedm set korun na CD. Tenkrát byla v Táboře snad jediná vypalovačka.

Našli jste někoho, kdo vám první nahrávky vydal?

Ozvaly se dvě firmy. Jedna z nás chtěla udělat novodobé Kelly Familly. To se nám ale nelíbilo. Druhá dala nahrávku jednomu producentovi, kterého zaujala. Ale zavolal jen díky tomu, že jsme na booklet napsali kontakty. Na tom trval Martin, já už jsem chtěl mít CD v obalu.

Na čem si lidé poprvé mohli přečíst tvoje jméno?

Z výraznějších věcí to bylo první úspěšné CD Těžkého Pokondra.

V písních kterých zpěváků je slyšet tvoje hudba?

Z lidí, kteří bývají nominovaní na Českého slavíka, jsem nic nedělal snad jen pro Hanu Zagorovou. Jinak asi pro všechny od Ewy Farné po Karla Gotta. Skládám a aranžuji hudbu nebo pro ně někdy funguji jako interpret. Česká populární hudba je vlastně hodně malá. Spolupracuje se ti s takovými hvězdami dobře?

Jsou to kvalitní muzikanti, ale zásadní rozdíl je v generacích. Gott, který má za sebou více než čtyřicetiletou kariéru je vždy připravený. Je ze staré školy, a ta ho naučila být profesionálem. Stejně tak Vondráčková, Rottrová nebo Kubišová. Mladí zpěváci se seznamují s písničkou často až ve studiu.

Nemíváš pocit, že někteří zpěváci starší generace působí na lidi komicky?

Třeba Michal David je dnes braný jako něco příšerného. Není to pravda. Je to velmi šikovný muzikant, podle mě často lepší než spousta jiných, kteří jsou braní jako ikony. Spartakiádní Poupata Michala Davida nejsou umělecky zrovna hodnotná píseň, ale dá se to pochopit. Tyhle věci vznikají na zakázku, jsou otázkou prestiže.

Lidé mohou tvoje jméno najít i v titulcích filmů. Pro které jsi skládal?

V poslední době to byla muzika pro seriál Vyprávěj. Pracuji na hudbě k seriálu České televize Znamení koně a k novému večerníčku. A začínám dělat na dvojce Kozího příběhu.

Píšeš i texty?

Dva mám zaregistrované. Jeden byl pro skupinu Black Milk. Ale nejdou mi, jak bych si představoval.

Skládání hudby ti jde tedy snadněji?

Někdy mám nápad za půl minuty, a potom ho vylepšuji šest hodin. Jindy ho zase hledám tři hodiny. Ale jde jen o základ. Nějak naplnit zvukový vjem. V dnešním multižánrovém světe je ale hodně těžké vymyslet něco originálního. Čím jsem starší, víc toho znám, a mám tak pocit, že nejsem se svým nápadem první.

Kde bereš inspiraci?

Nejsem typ autora, který se o půlnoci vzbudí zpocený s nápadem a jde ho hned zapisovat. Do muziky se vždycky zaberu a zapomenu na všechno kolem sebe. Nezáleží na tom, jestli jsem byl před tím na Bahamách nebo kopal týden základy krumpáčem.

Pracuješ raději ve stresu nebo v klidu?

Samozřejmě se někdy stane, že něco nechám na poslední chvíli. Potom skládám nonstop. Ale jsem rád za určitou pravidelnost, kterou mi dávají povinnosti na konzervatoři, kde učím dvakrát do týdne skladbu a počítačovou hudbu.

Bylo by pro tebe zklamání skončit jako učitel na hudební škole v okresním městě?

Na hudbě mě baví proces tvoření. Když sedím u televize a poslouchám svoji skladbu, nerozplývám se nad ní. Spíš mě motivuje udělat něco dalšího. A kdybych učil na hudebce, kde by tvůrčí proces fungoval, tak proč ne.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video