Graffiti jde těžko pojmenovat, žije svým životem

Havířov | Nikola Vavrous je členem výtvarné skupiny Sprayart 34, která funguje převážně na severní Moravě a ve Slezsku a snaží se o změnu negativního postoje lidí ke graffiti. Skupina pořádá třeba graffiti festivaly a hledá plochy, které by mohly sloužit sprejerům pro legální tvorbu. „Chceme lidem ukázat, že graffiti n

Mají o oficiální plochy sprejeři vůbec zájem?
Každý z writers je jiný. Někdo na oficiální místa maluje rád, jiný tam zase nepůjde nikdy. Je však jasné, že plochy jsou hodně využívané a plní svůj účel. Které plochy na Karvinsku slouží k volnému malování?
V Havířově je to plot firmy Lukei nebo plot firmy Semag v Šumbarku. V Orlové funguje plocha u klubu Futra, v Porubě je to skatepark. Hodně ploch v Ostravě, Frýdku-Místku, Bohumíně a Havířově máme v pronájmu a neslouží pro volné malování. Kdo se však s námi domluví, může dostat povolení. Samozřejmě hledáme další místa.

Myslíte si, že oficiální plochy pomohou k tomu, že sprejeři přestanou, nebo aspoň omezí sprejování po fasádách a vlacích?
Tento problém má více okolností a nemůžu jednoznačně říct, že díky legálním plochám vymizí ilegální graffiti. Je to však preventivní opatření a mnozí writers jim dávají přednost. Proto se snažíme domlouvat nové plochy. Chceme, aby toto umění dostalo svůj prostor na místech, kterým to prospěje.

Snažili jsme se lidem graffiti přiblížit. Dají se vůbec díla sprejerů ohodnotit? Podle mě ne. Každý člověk má jiný vkus, estetické vnímání. Ten, kdo graffiti nikdy nedělal, tomu nemůže zcela porozumět, může hodnotit maximálně kompozici či barvy. Za čtyřicet let se z graffiti stal celosvětový fenomén, který má miliony podob. Je to svobodná a nespoutaná disciplína, která žije vlastním životem. /nik/