Hajný vypráví příběh Bašové

V osmdesátých letech se proslavil díky scénářům k české komedii Copak je to za vojáka nebo k polskému filmu Sexmise. Teď se zaměřil na život Marie Bašové. Spisovatel, scénárista a publicista Pavel Hajný se v nové knize Marie Bašová OE první dáma Zlína snaží čtenářům přiblížit, jaký byl pro ženu život po boku Tomáše Bati. Hajný na knížce začal pracovat před deseti lety. „Byla to nelehká práce. Tak trochu jako skládanka, kterou jsem musel dát dohromady, ale některé dílky v ní chyběly. Co se dalo dohledat, to jsem dohledal, ale něco bylo třeba domyslet. Nešlo to jinak, občas jsem se uchýlil k romanopisecké metodě,“ říká spisovatel. Pamětníci umírají, a i když byla Marie Bašová známou osobností Zlína, nepsalo se o ní v novinách zdaleka tolik jako o jejím manželovi. „Nejtěžší byla část, která se věnuje jejímu dětství a mládí ve Vídni,“ upozorňuje Pavel Velev z Nadace Tomáše Bati, která knihu vydala. Nejcennější informace získal autor od Tomáše Bati juniora. Seděli spolu desítky hodin a továrník vyprávěl, co s matkou prožil. Nebyl to ale jediný z pamětníků, se kterým spisovatel mluvil. „Vysílali jsme pana Hajného do světa, kde si povídal se všemi těmi významnými a dnes už devadesátiletými baťovci, aby od nich získal co nejvíce informací,“ doplňuje Velev. Vedení Nadace Tomáše Bati vydalo knihu proto, aby částečně splatilo dluh Marii Bašové. „Napsalo se mnohé o Tomáši Bašovi zakladateli, napsalo se mnohé o jeho synovi Tomáši juniorovi, ale zapomnělo se na Marii Baťovou,“ vysvětluje Velev. Podle něj kniha skvěle vystihuje, jak Bašová žila a co se jí podařilo dokázat. „Je to člověk, který dělal pro firmu spoustu práce v pozadí. Starala se o pracovníky a také se jí podařilo podporovat za války lidi, kteří unikli před nacisty,“ říká Velev. Její osobnost vyzdvihuje i autor knihy. „Dokázala navázat dobré styky s mnoha lidmi, významnými i obyčejnými. Měla zvláštní kouzlo, lidé ji měli na první pohled rádi,“ podotýká Hajný. Nedoceněná je podle něj úloha Bašové za války. „Přestože se jí podařilo v roce 1939 šťastně uniknout do Kanady, po půl roce se vrátila, aby zachránila firmu. Jinak by podnik kvůli tehdejším protektorátním zákonům mohl propadnout Němcům. Válečná léta strávila ve Zlíně tak trochu jako rukojmí,“ zdůrazňuje spisovatel. Život „první dámy Zlína“ dokresluje téměř stovka rodinných i jiných historických fotografi í. Kromě knihkupectví je kniha k dostání i ve vybraných baťovských prodejnách.