Hantec ufachčila sajtna nad bahnem

Svérázné brněnské nářečí, takzvaný hantec, vzniklo před sto lety v hospodě.

Když padne dotaz „kadyma hrnót krtkem na Slintáč?“ je Pražanům jasné, že si na výlet vyrazili „borci“ z Brna. Méně jasné ale může být to, že výletníci chtějí znát cestu metrem na náměstí I. P. Pavlova.

O tom, že je hantec jedním ze symbolů Brna, je přesvědčen muzikant a autor knih o hantecu Pavel „Čiča“ Jelínek. „Hantec je fenoménem, na kterém si řada Brňanů zakládá. Zatímco hantýrka pražské galerky dávno zanikla, brněnský hantec, který není nářečím, ale svébytnou řečí, přežil dodnes a poznají jej i lidé mimo Brno. Hantec město vlastně proslavil,“ řekl Jelínek. Propagátoři hantýrky stále překládají do hantecu písničky, básničky, pohádky a v hantecu jsou i divadelní hry, třeba My Fair Lady ze Zelňáku.

Hantec vznikl už před první světovou válkou v subkultuře takzvaných plotňáků. „Byli to frajeři, kterým se nechtělo fachčit. Občas pracovali, ale museli dostat dobře zaplaceno. Kořením života plotňáků byly rvačky, alkohol, holky a móda. Hantec, kterému policie nerozuměla, vznikl jako směs němčiny, češtiny a jidiš,“ popsal Jelínek.

Před druhou světovou válkou se stará plotna proměnila. „Plotňáci už byli civilizovanější, potřebovali víc peněz, tak častěji pracovali,“ uvedl Jelínek. Za druhé světové války byla navíc zavedena všeobecná pracovní povinnost. Toto nařízení kapitolu brněnské plotny uzavřelo. „Na plotňáky ale v padesátých letech minulého století volně navázali štatlaři – městští flákači, kteří proplouvali životem cestou nejmenšího odporu, toulali se po hospodách a kavárnách. Když hledali práci, tak co nejsnazší,“ vysvětlil Jelínek. Samotný hantec se v průběhu času výrazně proměňoval.

„Oživila ho v šedesátých letech minulého století bohéma v čele s Frantou Kocourkem,“ uvedla lingvistka a bohemistka Marie Krčmová. Členy nejslavnější hantecové skupiny Los Brňos byli Kocourek, Jan Novák, Radek Rettegy a Rudi Kovanda. „Touto skupinou prošel skoro každý Brňák,“ uvedl s nadsázkou Jelínek, který s Kocourkem chodil do třídy. Další boom hantec zažil po revoluci. „Tehdy vyšla spousta desek s texty v hantecu,“ uvedl Jelínek.

Hantec už nemaskuje lumpárny lidí na okraji společnosti, ale používá se pro zábavu. „Plotňáci pocházeli hlavně z dělnické třídy, uživateli dnešního hantecu jsou spíše intelektuálové,“ uvedla Krčmová. Brňané podle ní hantec používají čím dál méně. Slábnoucí zájem Brňanů o „vlastní“ řeč potvrzuje i bavič a propagátor hantecu Honza Hlaváček. „O vystoupení v hantecu je kupodivu větší zájem v Praze než Brně,“ uvedl Hlaváček. Jelínek důrazně rozlišuje brněnskou mluvu a hantec. „Brněnská mluva se nedá poslouchat. Příkladem může být spojení: tak to tam nemajou. Proti tomu je hantec krasomluva. Obsahuje zvukomalebné výrazy, vtipné a výstižné zkratky,“ rozlišil Jelínek.

To, že hantec obohatil i češtinu, dokazuje třeba slovo tunel. „Ačkoli pojem tunelovat rozšířila média ve zpravodajství o hospodářské kriminalitě, pochází z hantecu. Spojení ufachčit na někoho tunel označuje podraz,“ vysvětlil Jelínek. Zatímco slova „šalina“ a „prygl“ jen tak z „brněnštiny“ nevymizí, kde je „rola“, dnes ví málokdo.