Šternberk byl letos ve finále potřetí za sebou, v tomto roce sázel vedle oprav památkových objektů především na unikátní klikotoče, jimiž loni město osadilo své historické centrum. Turistům poskytují zvukové informace o konkrétním místu. Nahrávka se spustí ve zvoleném jazyce až poté, co lidé zatočí klikou spouštějící mechanismus. V nominaci za loňský rok byla tři města - Beroun, Jilemnice, Šternberk. Město Šternberk se této soutěže účastní od roku 1997 a dvakrát si odneslo krajské vítězství. V polovině dubna cenu převzal starosta Šternberka od tří zřizovatelů soutěže, kterými jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Ministerstvo kultury ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
#####Vzhled města se výrazně změnil
Vítězné město má 14 tisíc obyvatel a od roku 1992, kdy byla ve městě vyhlášena městská památková zóna, došlo k výrazné pozitivní změně ve vzhledu Šternberka, zejména pak jeho centra. Od roku 1999 se provádí celková rekonstrukce bývalého augustiniánského kláštera. V roce 2002 byla zahájena rekonstrukce Muzea hodin, která probíhá dosud. V minulých letech se obnovily fasády v ulicích Bezručova, Radniční a Farní, na Hlavním a Horním náměstí. Tento významný projekt byl podporován z fondů Evropské unie, ministerstva pro místní rozvoj a města. V rámci programu regenerace v roce 2008 se obnovily fasády dalších domů a kostela Zvěstování Panny Marie. Město založilo v roce 2007 vlastní program a pokračovalo v něm i v roce 2008. Byl zacílený na opravy uličních fasád včetně architektonických prvků, klempířských prvků, okenních a dveřních výplní, zařízení předzahrádek a mobiliáře v městské památkové zóně. Celkem město poskytlo ze svého rozpočtu 7,8 milionu korun. Celkem je na území Šternberka 31 kulturních památek.
#####Program regenerace funguje už řadu let
Program regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) vznikl v roce 1992 jako nástroj záchrany a obnovy kulturních hodnot měst a obcí. Má též pomáhat při vytváření center podnikatelských aktivit v historických jádrech. Největší přínos programu regenerace z pohledu měst a obcí je v tom, že se památkám věnuje soustavně, a města s ním počítají. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky. Aktivizoval a motivoval města a obce ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. Stimulační finanční politika programu, která předpokládá spoluúčast majitelů, je momentem, kdy se obce i soukromí vlastníci snáze rozhodnou investovat „část“ celkového finančního objemu. Nadto ulehčuje komunálním rozpočtům a dává možnost investovat prostředky např. do infrastruktur, komunikací. Celý proces regenerace sídel postupuje rychleji, nehledě na to, že mnohá města by vzhledem k možnostem rozpočtů a celkovým potřebám památky vůbec nerekonstruovala.
#####Soutěž je otevřena všem zájemcům
Soutěže o Historické město roku se může zúčastnit každá obec, která je zapojena do Programu regenerace MPR a MPZ. Hodnocení probíhá ve dvou úrovních - úrovni regionální (krajské) a celostátní. V krajských komisích i v komisi celostátní jsou vždy zastoupeni pověření zástupci všech tří zřizovatelů ceny, přičemž každý zřizovatel má jeden hlas. Pravidla pro hodnocení obcí, tj. obsah přihlášky do soutěže a protokolu z hodnocení sestavuje a schvaluje celostátní komise. Ta také navrhne podle výsledku krajských kol maximálně tři obce do užší nominace a z nich určí na základě shody všech tří zřizovatelů ceny celkového vítěze.
*
[file:2988:small:left]
#####Do třetice se to podařilo
Šternberk usiloval o získání titulu Historické město roku již dvakrát a pokaždé skončil těsně pod Olympem, jak říká starosta města Jaromír Sedlák. Až letos se městu podařilo stanout na samém vrcholu.
Co vám soutěž dává?
Naše město o památkách nejen mluví, ale i koná. Publicitu kolem soutěže považuji za důležitou. Nejenže jsme získali ocenění, ale podnítila se tak zvědavost potenciálních turistů a návštěvníků: co vlastně v tom Šternberku udělali? Chci to vidět, jedu se na to podívat. A tak u nás vzroste cestovní ruch. V památkách chceme pořádat kulturní akce, takže nezůstane jen u opravené fasády - památky budou žít.
Jako vítězné město jste obdrželi od ministerstva kultury částku 1,1 milionu korun. Jak s těmi penězi naložíte?
Máme několik tipů - pořídíme si za milion pódium, na němž se budou pořádat další společenské a kulturní akce. Pokud by to nevyšlo, tak bychom jako v loňském a předloňském roce poskytli z městského rozpočtu vlastníkům nemovitostí v památkové zóně takzvaný příspěvek na obnovu fasády a oken. Nebo další tip - naše radnice je ve srovnání s objekty soukromých vlastníků v nepříliš dobrém stavu, tak bychom mohli investovat do opravy její fasády a celkového vzhledu radnice.
S čím se jako starosta dnes potýkáte, co vás tíží?
Hovoří se o krizi, ale vztáhnu to opět k historickým památkám. Máme určitý plán k financování památek, ale výtěžnost daní není taková, aby náš plán mohl být systematický. Proto se snažíme systematičnost udržovat hlavně pomocí evropských zdrojů, z národních a evropských dotačních titulů. Dosáhnout na tyto zdroje však není jednoduché. Při rozhodování o udělování evropských dotací nám zřejmě pomáhá i naše úspěšná dlouholetá účast v této soutěži. Může to být i jedním z kritérií. Poskytovatelé si pak řeknou, ano, oni to dělají systematicky a plánovitě, tak jim také přispějeme.
A co cestovní ruch?
