Hlasitej Typlt překřičel křehkého Špaňhela

Lubomír Typlt

Lubomír Typlt Zdroj: GHMP

Tikající muž v pekle. Takto lze charakterizovat výstavu dvou malířů nastupující střední generace v Městské knihovně. Lubomíra Typlta a Jakuba Špaňhela spojuje záliba v gestické a expresivní malbě, jinak se jejich pohled na lidské a životní otřesy liší. Galerie hlavního města Prahy se letos soustavně věnuje autorům mladší generace. Otázkou jen zůstává, zda je toto spojení Tikajícího muže a Slepic v pekle vhodné. „Hlasitej“ Typlt totiž překřičel jemného Špaňhela.

Oba dva malíři ještě dosud neměli svoji souhrnnou výstavu v Praze, tudíž je tento počin pro ně příjemnou a zaslouženou satisfakcí. Lubomír Typlt je velmi výraznou osobou, jeho dílo je rozsáhlé, také je mu věnováno více prostoru.

Vedle hlasitého Typlta Špaňhelova práce pokulhává, ztrácí se. Což je škoda, jelikož Špaňhel svými chrámovými obrazy proplouvá do křehkých duší a jemností svých osvětlených barokních lustrů předznamenává cestu k pokoře a rozjímání . A toto duchovno a napětí stojí za více pozornosti, například v prostoru Domu U Kamenného zvonu, který by mu slušel více.

Zato Typlt je duší rebel. Svojí ultramarínovou barevností rozbíjí prostor a jeho postavy ožívájí i mimo svůj životní rám. Jeho animace a vizualizace spojené s figurami z pláten vibrují a těkají, až celkové drama, příjemné drama, zakončí jednu z nejlépe připravených výstav tohoto roku.

Hudba experimentální skupiny WWW, pro kterou Typlt skládá texty a originálně propojuje malířský um s její vizuální podobou, výrazně přispívá k myšlenkově burcující atmosféře.

Typltův tvůrčí přístup je zřejmý hned při vstupu do expozice a neztrácí během výstavy na své intenzitě a kvalitě. Malby se střídají s trojrozměrnými objekty, videoklipy, vizualizacemi a drží se své Ariadniny nitě, nelze zabloudit. Od mrtvých koček, sudů, expresivních postav, jež tepou v rytmu hudebních klipů, až po tísnivý svět dospívajících chlapců a dívek.

Zmnožení těchto silných témat vyvolává dojem blíže neurčeného strachu. Typltovi se podařilo dopracovat se k nezaměnitelnému malířskému rukopisu s vlastní mytologií bez klišé a patosu. Po odchodu v nás zůstává „něco“ z tikajícího muže – proroka a cizince.

Autorka je spolupracovnicí redakce