Tyršovy sady, třída Míru a náměstí Republiky. Tři významná místa Pardubic a tři sporné případy, na něž mají jiný názor politici a jiný obyvatelé města. Diskuze o jejich proměnách je otevřená.
Všechny tři projekty spojují evropské peníze, které na ně město má. Jde o zhruba dvě stě milionů korun a není jasné, kolik peněz zastupitelé na jednotlivé akce vyčlení. Před několika dny rozhodnutí odložili s tím, že je třeba vyvolat veřejnou diskuzi, a potom se uvidí. Jako první se počátkem příštího týdne dozvědí lidé informace o třídě Míru.
Složitý projekt
O rekonstrukci třídy Míru diskutují ve městě mnoho let, avšak nikdy nebylo k uskutečnění plánů tak blízko, jako nyní. O budoucí podobě třídy však mají Pardubičtí odlišné představy.
„Jde o velmi složitý projekt, který se dotýká velkého počtu lidí. Zejména těch, kteří tam bydlí, nebo tam mají obchody. Projednávání rozhodně nebude jednoduché. Velmi bych si přála, aby se třída Míru zrekonstruovala. A přejí si to i všichni v Pardubicích. Přesto se nedá očekávat, že to bude bez problémů. Na druhou stranu se potíže vyskytují u každého většího projektu. Doufám, že to vyjde a třída bude vypadat již za dva či tři roky jinak,“ věří hlavní architektka Pardubic Petra Nacu.
Spory vyvolává pěší zóna mezi Sladkovského ulicí a náměstím Republiky, přesněji otázka, zda by po ní měly i nadále jezdit trolejbusy, a kolik.
„Je to jeden z bodů, o kterém bude rozhodovat mínění obyvatel Pardubic. Jde o tak krátký úsek, že by si tam Pardubice zasloužily čistou pěší zónu bez městské hromadné dopravy. Ale mně osobně by tam omezená veřejná doprava nevadila,“ řekla Nacu.
Rozhodne většina
Současné plány počítají s tím, že třída Míru bude jen pro chodce, avšak i zástupci města říkají, že jde o otevřenou věc, o které rozhodnou lidé.
„Na veřejném projednávání bychom se měli již napevno domluvit, zda tam doprava bude, nebo ne. Mluví se o tom dvacet let a zatím se nic nedělo. Rozhodne hlas většiny, kterým se budeme řídit,“ podotkl Bílek.
Zatímco část obchodníků chce dopravu na třídě Míru zachovat, řada lidí má opačný názor.
„Považuji zklidnění dopravy za důležité pro třídu Míru i její okolí, aby se tam vrátil život, jaký tam býval. Žádnou dopravu bych tam nepustil, aby uvolnila místo lidem,“ řekl šéf dopravní policie Pardubického kraje Václav Bašta.
Třídu Míru čekají změny i ve vzdálenější budoucnosti. V proluce naproti poště by měl stát hotel, rozšíření a rekonstrukci potřebuje objekt se stánky s občerstvením i řada domů.
„Jsou tam patrové objekty, které by mohly doznat změn. Po rekonstrukci mohou být i vyšší. Pokud by podél třídy byly čtyřpodlažní domy, ulici by to prospělo. Většina nemovitostí stojících podél třídy Míru patří soukromníkům, město jich tam má jen minimum, takže změny budou záležet na majitelích,“ přiblížila Nacu.
Přízemní domky lemovaly třídu Míru do poloviny předminulého století. Rozvoj nastal až po velkém požáru v roce 1835, kdy 26. března plameny zničily všechny domy na jižní straně třídy od dnešního McDonaldu k Jindřišské ulici. Oheň tehdy úmyslně založil žhář, který nejprve zapálil stáje hotelu Veselka.
Následoval velký rozvoj třídy Míru, stejně jako celých Pardubic, a ulice se stala hlavní obchodní a společenskou tepnou města.
Svoji historii mají i Tyršovy sady. Dnešní park pod pardubickým zámkem byl sice ještě počátkem minulého století zanedbaným a pravidelně zaplavovaným okrajem města, avšak od té doby se stal pro generace obyvatel Pardubic kultovním místem. Vlhké louky se ve třicátých letech proměnily v členitý park, ve kterém vyrostlo výstaviště s řadou objektů pro celostátní výstavu tělovýchovy a sportu. Zároveň vznikl sousední stadion, či hotel Grand a další budovy. Symbolem parku se staly stovky druhů jiřin, podle kterých se parku mezi lidmi také říkalo - Jiřinky. Koncem sedmdesátých let minulého století však zanikla jiřinková zahrada a později i pavilon výstaviště.
Nechtějí kácet stromy
Po sto deseti letech čeká největší park ve městě velká rekonstrukce. Tak velká, že se část obyvatel postavila za méně rozsáhlé změny, zejména proti masivnímu kácení stromů.
Odpůrci dokonce chtějí, aby město od projektu zcela ustoupilo. Tvrdí, že nevratně negativně změní centrum Pardubic a charakter parku. Mezi jejich hlavní připomínky patří koncepce takzvaného podhledového parku vyžadující odstranění velkého množství stromů a keřů, které podle kritiků zničí současné oddělení klidných míst od rušné silnice. Upozorňují také na vysoký stav podzemních vod, což může zkomplikovat výsadbu nových stromů.
„Prosazujeme mnohem pozvolnější a konzervativnější obnovu, rozloženou do mnohem delšího období, kdy v první fázi budou nahrazovány jen stromy opravdu nemocné či nebezpečné,“ píší v prohlášení odpůrci rekonstrukce.
Radnice nyní pokračuje v přípravě projektu a chce se s odpůrci domluvit na kompromisu. Zároveň věří, že se na její stranu přikloní i obyvatelé města.
„Myslím si, že jde o správný projekt a budeme o něm s lidmi diskutovat a řešit sporné části. Je to komplikované, ale myslím, že odpůrců není tolik. Doufám, že se najde také spousta příznivců projektu,“ řekl Bílek a dodal, že město bude pokračovat v přípravě současného projektu.
„Nyní se jedná o povolení kácet stromy a keře. Ekologické iniciativy budou účastníky řízení a uvidíme, jak to dopadne. Projekt je hotový a připravený, je vybraný i dodavatel. Jakmile budeme mít povolení ke kácení a úpravě zeleně, může rekonstrukce začít,“ plánuje Bílek. Podle něho je město připravené udělat kompromis v množství padlých stromů a rozsahu kácení dalších dřevin.
Odpůrci cítí tlak města
„Neumíme si představit, že by spor měl nějaké snadné a rychlé řešení. Je na nás vyvíjen tlak, abychom s projektem souhlasili, aby město využilo evropské dotace. Nemůžeme ale souhlasit s něčím, co považujeme za nesprávné a škodlivé pro naše město,“ říkají odpůrci změn v sadech.
Třída Míru a Pernštýnské náměstí, dvě chlouby centra Pardubic, mezi nimiž stojí hráz - silnice. Změnit situaci k lepšímu by mělo její zahloubení do země. Alespoň podle části obyvatel Pardubic a politiků. Další jsou proti.
„Vybudování tunelu je necitlivým zásahem, který půjde v budoucnu jen těžko a nákladně vracet do původního stavu. Nově vytvořený prostor bude příjemný jen při pohybu mezi třídou Míru a Zelenou branou. Při jakémkoli vychýlení z této trasy se naskytne pohled na betonové rampy podjezdu, které nejsou důstojným sousedem cenných historických budov,“ uvedla Eliška Vacková z občanského sdružení Město na kole.
Mnoho neznámých
„Je to jedna z možností, jak vyřešit lepší pěší spojení mezi třídou Míru a Pernštýnským náměstím. Pokud se někdy bude třída Míru rekonstruovat a stala by se pěší zónou, tak by to podle mého názoru bylo dobré řešení,“ míní hlavní architektka Nacu.
Zahloubení silnice na náměstí Republiky s rekonstrukcí třídy Míru úzce souvisí, avšak rozhodně nepůjde o spojený projekt. Stavbě musí předcházet dlouhodobý průzkum hydrogeologů. Teprve poté může město uvažovat, kde a jak sehnat peníze.
„Rozhodně však bude důležité, zda se na třídě Míru zachová doprava. To projekt zahloubení silnice na náměstí Republiky výrazně ovlivní,“ uvedla primátorka Pardubic Štěpánka Fraňková.
Na změny na třídě Míru a v Tyršových sadech má pardubická radnice peníze z evropských fondů. Na sady by mělo směřovat sedmdesát milionů korun a zbytek, zhruba 130 milionů, zbude na třídu Míru.
„Jistého ale zatím není nic. Záleží na tom, jak budou projekty připravené. V tuto chvíli jsme na začátku. Těžko říci, jak dlouho to bude celé trvat. Nyní je klíčové řešení třídy Míru. Může to trvat tři čtvrtě roku, ale i déle,“ řekl Bílek.
