Šest praktických lékařů, šest zubařů a šest gynekologů. Těchto osmnáct specialistů oslovila redaktorka Sedmičky s tím, že žádá o registraci. Výsledek? Nejhorší situace je u stomatologů. „Ne, bohužel, máme úplný stop stav,“ odmítají jejich sestry každého nového pacienta. Ten se často ani nemusí ptát. Informaci si přečte už na dveřích ordinace či na nástěnce v čekárně.
Volno je až v Praze
Podle internetových stránek České stomatologické komory, kam se vyplatí podívat nejdříve, nebere z pětačtyřiceti zubařů ve městě nové pacienty ani jeden. Nejbližší volní lékaři jsou v Praze na soukromých klinikách. Jsou ale dražší.
Další možností jsou padesát kilometrů vzdálené Pečky na Kolínsku, případně Kutná Hora.
„V Mladé Boleslavi je situace pro nové pacienty kritická, nepřibírá je téměř nikdo,“ říká boleslavský zubař a zároveň člen představenstva Oblastní stomatologické komory Jaroslav Novák.
V roce 2008 na Mladoboleslavsku připadlo na jednoho zubaře 2218 lidí. To je o více než čtyři sta pacientů víc, než je republikový průměr.
Zubaři v Česku stárnou. Skoro pětině je mezi pětapadesáti a devětapadesáti lety. Školy nestačí produkovat dostatek mladých lékařů, kteří navíc často odcházejí do zahraničí. Stomatologové tak chybí.
Redaktorku by zaregistrovali na ambulanci v Klaudiánově nemocnici, kde od září loňského roku provozují dvě křesla.
Pomůže pojišťovna
„Zatím stále přijímáme,“ říká mluvčí Klaudiánovy nemocnice Kamila Hamáčková. U pacientů se tam střídají čtyři doktoři a se stomatologií spolupracují lékaři ze společnosti Topdent.
Kdo chce mít jistotu, že když se objedná, do úst mu pohlédne vždy tentýž doktor, musí hledat dál. Vyplatí se obejít lékaře, údaje na stránkách České stomatologické komory mohou být zastaralé.
Redaktorka týdeníku Sedmička měla štěstí. Zubařka Hana Nováková právě několik pacientů registruje.
„Přijímáme je průběžně, tak, jak se nám uvolňují kapacity po vyléčených klientech,“ vysvětluje Nováková.
Pokud pacient neuspěje, udělá nejlépe, když si ponechá doktora tam, kde byl dříve doma. „Ať si jej drží zuby nehty,“ doporučuje Jaroslav Novák, za nímž takto cestuje už patnáct let pacient z Ostravy.
Situaci mezi gynekology pomohlo vylepšit otevření praxe Jany Studničné. Od října již přijala asi pět set padesát žen. Pět ze šesti dotázaných gynekologů ve městě nyní přijímá nové pacientky.
Jejich zdravotní sestra se však ptá na pojišťovnu, některé i na to, zda žena není těhotná. Stála by lékaře více času. Pacientovi se také vyplatí obrátit se na svojí zdravotní pojišťovnu, aby mu s výběrem ošetřujícího pomohla.
Dostane tipy na lékaře v okolí bydliště. Zda přijímají, si většinou zjišťuje sám. Určitě jej ale neodmítnou kvůli tomu, že doktor nemá uzavřenou smlouvu s jeho pojišťovnou. To v Mladé Boleslavi takřka nehrozí, pokud je zapsaný u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda či Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Praktici zatím nechybějí
Horší je sehnat praktického lékaře. „Pan doktor registruje pacienty. Ale už asi jen v dubnu,“ říká sestra lékaře Oldřicha Šlégla. Další nebere vůbec, jiný jen rodinné příslušníky. Situace přesto není tak napjatá jako u zubařů.
„Jednotlivci nemají v Boleslavi problém, zvlášť když jsou mladší a zdraví,“ tvrdí praktik Jan Straka z polikliniky Modrá hvězda. Sám ovšem do dvou let půjde do penze. „Zatím jsem neuvažoval, jak to vyřeším,“ přiznává Straka. Když končili jiní, převzala pacienty Moje ambulance v Bondy Centru.
Ženy lékařky zase odcházejí na mateřskou. „Když už taková situace nastane, potom jen na kratší dobu a na ni lékařka najde zástupce. Osobně ale nikoho takového neznám,“ uvažuje gynekoložka Jana Studničká. Doktorky si podle ní mateřskou „odbudou“ před otevřením vlastní praxe. Jen zubařek ale bylo loni na mateřské 261.
A podle čeho si lékaře vybrat? Seznam „kvality“ neexistuje. Přitom třeba chybějící české zubaře často nahrazují lékaři ze zahraničí, kteří mohou, ale nemusí mít patřičné znalosti. Pokud přicházejí z Evropské unie, nepotřebují speciální zkoušky. Ani jazykové.
„Lékař se pak s pacientem domlouvá přes sestru,“ říká Novák s tím, že se to děje i v Boleslavi.
