Vyhledává nápady, které by jinak zůstaly na papíře. Investor Šoltys vsadil na drony i monitoring zdraví
- Investor Marek Šoltys hledá cesty, jak výzkumné projekty přetavit v komerčně úspěšné firmy.
- Se svou investiční společností Riden technologies vkládá momentálně největší naději ve dvě na první pohled dost odlišné firmy.
- Ačkoliv se jedna zabývá eliminací dronů a druhá monitoringem životních funkcí, mají i něco společného.
Rozhodnutí začít investovat do inovací se u Šoltyse zrodilo na základě jeho pracovních zkušeností. Prošel řadou podniků, například Vodafonem, dnes již neexistující telekomunikační společností Eurotel nebo IT firmou Anect. „Všechny moje pozice v korporátech byly spojené s inovací a jedna z částí byla vždy také spolupráce s výzkumem. Během toho jsem pochopil, že ani jedna strana není připravená. Korporáty nedokážou přebírat výzkumné projekty a vědci je zase nedokážou dostat do stavu, který je pro firmy akceptovatelný,“ říká.
Proto v roce 2011 založil společnost Riden technologies, jejímž cílem je stavět pomyslný most mezi vědou a výzkumem a komerční sférou. Společně s druhým společníkem firmy Jakubem Namurou investují do začínajících firem či jen univerzitních výzkumných projektů. Nehrají však pouze roli pasivního investora poskytujícího kapitál, ale aktivně se podílejí na rozhodování o směřování jednotlivých společností. „Česko má velmi silný výzkum a vývoj, akorát nemáme schopnost se prosadit komerčně a tomu chceme pomoci,“ komentuje Šoltys.
Jednou z prvních investic Ridenu, ve které je navíc stále aktivní, byla společnost Redcap. „Ta vyvíjí pokročilou technologii na zpracovávání videosignálu a jeho přenášení na velké vzdálenosti v reálném čase,“ uvádí Šoltys.
Obrana proti dronům
V roce 2018 se pak s Ridenem rozhodl vstoupit do odvětví dronů, v dnešní době atraktivního. Podpořil firmu Airsec, jejíž původní záměr byl nicméně jiný než to, čemu se věnuje v současnosti. „Tušili jsme, jaký je potenciál dronů, a chtěli jsme se s Airsecem věnovat kompletní dronové infrastruktuře. V té době ale regulace byla příliš přísná a nebylo to proveditelné. Zároveň jsme v tu dobu ale viděli i poptávku po ochraně před nebezpečnými drony, takže jsme se rozhodli směřování společnosti změnit,“ vysvětluje Šoltys.
Firma, do níž Riden investoval v úvodu 26 milionů korun, se tak dnes zaměřuje na detekci a eliminaci dronů. Nebezpečné bezpilotní letouny nejprve zaměří, následně je zneškodní za použití takzvaných tichých metod. „V běžných situacích nejde drony sestřelit například za použití stíhaček, to se dá používat pouze v kritických momentech. My využíváme metodu rušení signálu nebo kybernetického útoku, kdy přebereme kontrolu nad dronem a dopravíme ho na zem,“ popisuje Šoltys. Díky tomu nebezpečný dron při eliminaci nenapáchá škody.
Systémy nacházejí využití například na letištích, pro která představují drony narůstající hrozbu. Příkladem může být řada incidentů z posledních měsíců, kdy evropská letiště musela přerušovat provoz kvůli výskytu dosud neznámých bezpilotních letounů. Airsec se svými systémy zabezpečoval také například Dny NATO či karlovarský filmový festival nebo závody Red Bull Air Race.
Místo automotive do nemocnic
Nedlouho po dronech se Šoltysova společnost rozhodla podívat také do segmentu zdravotnictví. Potkali se s týmem vědců z královéhradecké univerzity, který se několik let věnoval vývoji senzorů na monitorování životních funkcí. Vzniklá firma Anume zpočátku mířila do segmentu automotive. „Senzory jsme chtěli vybavovat auta, aby detekovala zdravotní stav řidiče během jízdy, jestli u nich nedochází k přetěžování, a tedy nehrozí, že dojde k nehodě,“ uvádí Šoltys.
Stejně jako u Airsecu i tady tomu osud však nakonec chtěl jinak. „Přišel covid a nebyl dostatek zdravotníků. Tak jsme si řekli: máme elektronický zdravotní personál v autosedačce, tak ho vyndáme a dáme do nemocnic,“ popisuje. Vznikla tak podložka, která se vloží pod nemocniční matraci a lékařům dokáže hlásit zásadní zprávy o stavu pacienta. Senzory v podložce dokážou nahradit značnou část akutní péče, umějí například rozpoznat aktivitu srdce či dechovou frekvenci a celkový stav plic.
Za hranice Česka a možná i planety
Počáteční patnáctimilionová investice od Ridenu v kombinaci s příležitostí v podobě covidu dostala Anume do desítek českých zdravotnických zařízení, která je využívají dodnes. „Celkově jsme jich dodali už stovky, kromě Česka třeba také do Německa či Francie,“ říká Šoltys s tím, že firma musela už začít s velkosériovou výrobou přes externí české partnery. Na své financování zároveň Anume získala řadu grantů.
Podložka se stále vyvíjí. V blízké době by tak technologie mohla snímat například nedomykavost aortální chlopně, bolest, křeče nebo neinvazivně kontrolovat plod těhotných žen. „S berounskou nemocnicí pracujeme také na detekci monitoringu spánkových rytmů. V psychiatrické léčebně v Bohnicích jsme zase testovali léčbu psychických nemocí,“ dodává Šoltys.
Využití produktů podle něj může být daleko širší. „Kromě toho, že se chceme v budoucnu vrátit zpátky do automotive, vidíme potenciál využití třeba i v obranném či kosmickém průmyslu, kdy můžete monitorovat stav vojáků či astronautů, když leží na posteli nebo sedí na židli,“ myslí si.
Jedna technologie, dva příběhy
Airsec i Anume mají společnou ještě jednu věc. Ačkoliv jsou jejich obory na první pohled velmi vzdálené, technologie obou firem fungují na stejném základě. „Obě společnosti pracují s pokročilou signálovou analýzou. Ta funguje na principu, že musíte odfiltrovat zarušený signál a v něm hledat specifické vzorce, ať už pro srdeční tep, nebo pro dron ve vzduchu,“ vysvětluje Šoltys.
Podle něj tato skutečnost hrála při výběru, do jakých firem investovat, jen částečnou roli, svůj podíl na tom měla i náhoda. „Když máte nějaké myšlenky, tak to pořád ladíte do něčeho, čemu rozumíte. Takže záměr tam je, ale že by byl stoprocentní, to ne,“ komentuje postup. U signálů by rád zůstal i do budoucna. Potenciál vidí například v segmentu médií a optimalizaci přenosu televizního vysílání.
