Hodinoví manželé přivrtají poličku a opraví kapající kohoutek

Co si představujete pod službou hodinový manžel? Tak se zeptal týdeník Sedmička dvaceti žen. Správně odpověděla jedna. „Lidé znají hodinový hotel, takže je většinou hned napadne tato souvislost,“ říká s úsměvem podnikatel František Kovář, který se jako hodinový manžel živí.

To, že hodinový manžel je řemeslník-kutil, který v domácnostech pomůže s pověšením lustru i výměnou vodovodního odpadu, je zatím pro většinu lidí novinka. I přesto počet podnikatelů, kteří si takto alespoň přivydělávají, v hlavním městě neustále roste. „Když jsem loni na jaře začínal, bylo nás v Praze asi osm. Dnes je to zhruba dvojnásobek,“ tvrdí Kovář.

Proč má ale služba tak provokativní název? Může za to Ruska Nina Rachmaninová, která pod tímto názvem službu začala ve své domovině poskytovat. Inspirovala tím Vladimíra Šimíka.

„Náplň práce se mi líbila a zdálo se mi, že tento původní provokativní název může zákazníky zaujmout,“ vysvětluje Šimík, první hodinový manžel v Česku.

Nezadané ženy, ale i ženy, jejichž manželé nejsou manuálně zruční, potřebují pomoci s drobnými opravami v domácnostech. Větší firmy ale malé zakázky často odmítají, nevyplácí se jim jet třeba ke kapajícímu kohoutku. „Hodinový manžel si za to řekne mnohem míň a udělá to stejně dobře,“ pochvaluje si službu Petra Janoušková z Prahy 5.

Připevňují poličky a sestavují nábytek

Jiří Hübsch si jako hodinový manžel přivydělává již druhým rokem. „Naprostou většinu zákazníků skutečně tvoří ženy. Už ale není takový rozdíl, jestli jsou vdané, nebo bez partnera,“ říká řemeslník. Přes den se živí jako údržbář. K zákazníkům vyjíždí po práci.

Mezi nejčastější činnosti, které hodinoví manželé vykonávají, patří vrtání děr a montování poliček. Přibývá i sestavování nového nábytku.

„Lidé nakupují nábytek z IKEA a pro někoho je problém ho složit. I když se o to nejdříve pokoušejí sami,“ říká František Kovář s tím, že to pozná podle kupy šroubků, které se povalují vedle rozložené skříně.

Služby, které manželé-kutilové nabízejí, se od sebe často liší. Základ je ale stejný. Většina nabízí drobné elektrikářské, instalatérské a opravářské práce. Smontují nábytek, pověsí obraz, utáhnou kapající kohoutek, položí koberec, přivrtají poličku či nainstalují set-top-box. Kovář ale třeba odmítá štukování, malování či natírání plotů. „Nemám rád práce, u kterých se ušpiním. Ale zase třeba pomůžu s počítačem a elektronikou,“ podotýká technik.

Ve městech sousedská pomoc příliš nefunguje

Hodinoví manželé se uživí hlavně ve větších městech, nejlépe v Praze. „Na vesnicích pomůže soused,“ míní Kovář. Lidé, kteří v domácnosti potřebují udělat jen několik úprav a drobností, často narážejí na problém s tím, kterého řemeslníka zavolat. Samozřejmě je někdy překvapí i cena. „Když jsem zjistila, kolik by mě stála výměna zástrčky, zděsila jsem se. Pak mi ale kamarádka doporučila jiného hodinového manžela. Bylo to mnohem levnější a ještě za tu hodinu stihl opravit i kapající kohoutek,“ říká Jana Hnízdová z Prahy 2.

Většina hodinových manželů si stejně jako Hübsch přivydělává obdobnou profesí, případně je kutilství baví a jsou rádi, že se mu mohou více věnovat. Jako práci na plný úvazek to ale nedělá téměř nikdo. „Tím se nedá zase až tak vydělat. K tomu by byli potřeba stálí zákazníci a menší konkurence,“ usuzuje Kovář.

Hübsch má asi tři stálé zákaznice. Z toho jedna vlastní bytový dům a hodinového manžela si najímá na opravy v domě.

Služba nejen pro nezadané ženy

Název hodinový manžel vyvolává dojem, že jde o erotickou službu. „Jen za tři stovky na hodinu? To bych si nechala líbit,“ řekla při zmínce o hodinovém manželovi jedna z žen, které Sedmička oslovila. Kutilové ale důrazně, nejčastěji již na svých webových stránkách, upozorňují, že sexuální služby neposkytují.

Službu nevyhledávají jen svobodné či rozvedené ženy. „Mám třeba zákaznici, jejíž manžel se živí duševní prací, ale s tou manuální má problém. Jezdím k ní i kvůli zdánlivým maličkostem,“ podotýká Hübsch.

Z tohoto důvodu by služby hodinového manžela uvítala i Švýcarka Ilona Manini. „Přítel není schopný ani zašroubovat žárovku,“ říká s úsměvem. Hodinové manžely přitom využívají někdy i muži. „Těm jde většinou o kompletnější práce nebo si třeba neví rady s odpadem a podobně,“ říká Hübsch.

Sice jsou levní, ale všechno neudělají

Přestože se může na první pohled zdát, že hodinoví manželé udělají pro své zákaznice téměř každou práci, která je v domácnosti potřeba, není tomu tak.

Manželé fungují jako několik řemeslníků v jedné osobě, ale některým pracem se vyhýbají. Zpravidla se nepouštějí do úkonů, na které je třeba mít odborné znalosti. Málokterý hodinový manžel se pustí do zásahů do elektrického vedení. Hodina práce tak většinou vyjde jen na 300 korun.

Zákaznice se od nich také nedočkají mytí nádobí, praní, žehlení či úklidu bytu. To nemá na seznamu žádný hodinový manžel. „Na to přece existují specializované úklidové firmy,“ říká k tomu Kovář.